Sádrové omítky


Se sádrovými omítkami dosáhnete při úpravě interiérových stěn dokonale rovných povrchů. K jejich výhodám patří i tvarová stálost a schopnost navození příznivého klimatu v místnosti. V interiérech s trvalou zvýšenou vlhkostí je však nepoužívejte.

Od vápenných a vápenocementových omítek se sádrové omítky liší v materiálovém složení i postupu omítání. Sádrová omítka se nanáší v jedné vrstvě a kompletně zpracovává bez technologických přestávek a bez nutnosti štukování. Tím se urychlí stavební práce a ke snížení času, potřebného k dokončení stavby přispívá i to, že sádrové omítky potřebují k vysychání zhruba polovinu času omítek klasických.

Jednou ze základních výhod sádrových omítek je jejich tvarová stálost. Po ztuhnutí se dál nepropadají v důsledku sesychání a nepraskají, ať už je vrstva nanesené omítky jakkoli silná.

Sádrové omítky mají také vyšší přilnavostí k podkladu, což se příznivě projevuje už při samotné práci a také při tuhnutí a vyzrávání. Zvýšená přilnavost totiž klade menší nároky na přípravu omítaného podkladu, takže se můžete vyhnout pracnému špricování a bez obav natáhnout sádrovou omítku na téměř jakýkoli typ zdiva s výjimkou neodizolovaných vlhkých stěn.

Zvýšení přilnavosti pokladu

Výrobce sádrových omítek Knauf však přece jen doporučuje před aplikací sádrových omítek upravit například nesavé hladké prefabrikované betony, nebo naopak vysoce nasákavé pórobetony. V prvním případě je třeba ošetřit podklad prostředky, které zvyšují přilnavost (Knauf Betokontakt – neředěný), ve druhém použít přípravky snižující nasákavost (Knauf Grundiermittel nebo Aufberennsperre, ředěný vodou v poměru jedna ku třem – případně penetrace od jiného výrobce). Jiné typy podkladů penetraci nevyžadují.

Postup omítání sádrovou omítkou

  1. Penetrovaný nebo nepenetrovaný povrch podkladu srovnejte. Nerovnosti, ulomené rohy tvárnic a větší spáry zapravte sádrovou omítkou a špachtlí.
  2. Dodržení minimální doporučené tloušťky 4 mm vám usnadní omítníky, které před omítnáním osaďte na stěnu v šířce podle stahovací latě, kterou máte k dispozici. Na cihlové zdivo se doporučuje silnější (cca 10 mm) vrstva sádrové omítky.
  3. Nerezovým hladítkem natahujte sádrovou omítku na podklad, prozatím ji nezarovnávejte.
  4. Po natažení zarovnejte omítku do roviny podle omítníků stahovací latí.
  5. Opatrně sundejte omítníky a vyplňte drážky omítkou, pokud možno ze stejné várky namíchané směsi.
  6. Nechte nataženou omítku částečně zavadnout. Až se přestane lepit na prst, zarovnejte povrch omítky širokou fasádní špachtlí, se kterou pracujte na plocho a pouze ve svislém a vodorovném směru.
  7. Zhruba po dvou hodinách po začátku práce (rozmíchání suché směsi) můžete udělat finální úpravu povrchu. Omítka by měla udržet tlak dlaně, ale lze do ní ještě stále udělat důlek prstem. Začněte navlhčením povrchu houbovým hladítkem a nechte ještě deset minut zavadnout. Pak povrch vyhlaďte fasádní špachtlí, kterou seříznete i případné nerovnosti.

Náš typ

Co na sádrovou omítku

Sádrové omítky můžete obkládat keramickými obklady, natírat všemi typy barev kromě silikátových, tapetovat i natahovat šlechtěnými omítkami. Pod obklad nebo tapetu je třeba použít penetraci, speciálním přípravkem lze povrch omítky ochránit i proti ostřikující vodě. Podle výrobců sádrových omítek patří k výhodám těchto materiálů i schopnost vytvoření dokonale hladkého povrchu stěn. Ty pak nedrží prach.

Absorbují rovněž vzdušnou vlhkost a při vytápění ji naopak dokážou vracet zpátky do interiérů. Tato jejich vlastnost přispívá i k rychlejšímu vysychání konstrukčních materiálů, na které jsou naneseny. Snižují například vlhkost pórobetonového zdiva a umožňují tak rychlé dosažení předpokládaných tepelně izolačních vlastností tohoto materiálu. Lze je rovněž snadno opravit bez viditelných následných stop, protože jejich jemnozrnný materiál se dokonale propojuje.

Sádrové omítky


Komentáře

Napsat komentář