Provětrejme chalupu


Mezi účinná opatření pro snížení vlhkosti ve stavbě patří vzduchové metody. Základním principem všech je vložení větrané vzduchové mezery mezi zdroj vlhkosti a vlastní konstrukci.

Vlhké zdivo narušuje omítku a způsobuje zatuchlý vzduch v chalupě

Příslušenství vzduchových metod odvlhčení, což jsou různé kanály, můžeme instalovat na vnitřní nebo vnější straně podél podzemní části zdiva, pod podlahou prvního podlaží, nebo za přizdívkou stěny, která zezadu provlhá. Podle těchto znaků rozlišujeme otevřený kanál podél podzemního zdiva – anglický dvorek, izolační přizdívku stěny s dutinou, uzavřený kanál či dutinovou podlahu.

Vždy musíme dodržet několik základních pravidel a nesmíme zapomenout na omezení, která využití vzduchových metod vylučují. Důležitým požadavkem je, aby dutina byla provětrávaná. Pokud by se vzduch nevyměňoval, docházelo by sice také k oddělení přímého prostupu vlhkosti, ale vlhkost by po odpaření na jedné straně kondenzovala na druhé.

Realizace vnitřního vzduchového kanálu

Vzduchové metody jsou obecně vyloučeny tam, kde hrozí, že dutina bude zaplavována vodou. Před všemi typy odvětrání podlah a kanálů podél zdiva bychom si měli zjistit, jak hluboko pod terénem se nachází ustálená hladina spodní vody a jak vysoko může v jarních měsících vystoupat. Dutinové podlahy a uzavřené kanály nelze doporučit zvláště v záplavových oblastech, nivách potoků a řek.

Anglické dvorky

Anglickým dvorkem nazýváme otevřený prostor podél suterénního zdiva. Vlhkost tohoto zdiva se odpaří do anglického dvorku dříve, než dosáhne úrovně podlahy přízemí. Přízemí bude tedy suché, vhodné pro bytové účely, zatímco v suterénu bude zdivo proměnlivé vlhkosti – u paty vlhké, u stropu suché.

Anglický dvorek se skládá z předstěny a dna. Předstěna, která je ze strany terénu atakována prosakující vodou, by měla být od terénu izolována a zhotovena z mrazuvzdorného materiálu – betonu, ztraceného bednění, cementových či klinkerových cihel. Plné pálené cihly v konstrukci trpí vlhkostí, kanalizační cihly zase mrazem.

Dno dvorku musí být vyspádováno od zdiva stavby k předstěně, resp. k odvodnění. Vlastní otvor v úrovni terénu je vhodné chránit větrací rohožkou, zábradlím či plůtkem proti pádu osob nebo zvířat. Otvor je přístupný vzduchu a anglický dvorek se bude zanášet prachem, listím a drobným odpadem, naneseným větrem. Je tedy třeba myslet na jeho občasné čištění.

Vzduchové kanály

Zatímco u anglického dvorku se o odvětrání postará sama příroda, u vzduchového kanálu je třeba počítat s určitou fyzikální sílou. Nejjednodušší a provozně nejlevnější je využití komínového efektu. Převýšení mezi vstupem (nádech) a výstupem (výdech) do kanálu zajistí pohyb vzduchu. Ale ne neomezeně. Vzduch v kanále se chová jako tekutina – teče cestou nejmenšího odporu, na hrubých stěnách, v kolenech, koutech a na nárožích se jeho tok zpomaluje a vzduch víří. Na určité délce kanálu a jeho nepravidelnostech vzniká tlaková ztráta, kterou musíme kompenzovat tlakovým ziskem ve vyšším komíně.

Vzduchová metoda odvlhčení podél podzemní části zdiva na vnější straně

Který komín je pro odvětrání vzduchového kanálu vhodný? Pokud je stavba vybavena centrálním vytápěním, zpravidla má volné komínové sopouchy, se kterými se počítalo pro vytápění kamny. Tam, kde volné sopouchy nejsou, případně jsou daleko od kanálu, můžeme na fasádě zřídit tzv. falešný okapní svod. Trubka dole zaústěná do kanálu může končit kotlíkem u okapní rýny, otevřená nahoru pro větrání. Jen je třeba zabezpečit ji proti dešti a zejména proti přetékání dešťové vody z okapní rýny do odvětrávacího kanálu stříškou.

Kanál nemusí být široký, postačí 20 cm. Vzduch nejlépe protéká čtvercovým profilem. Protože chceme, aby vzduch odváděl vlhkost ze zdiva, měli bychom ostatní stěny kanálu (předstěnu, dno a strop) izolovat proti pronikání vlhkosti. Pokud jsme vlastníky pozemku či máme jejich souhlas, můžeme kanál zhotovit na vnějším líci zdiva. Můžeme jej také při vnitřní rekonstrukci udělat na vnitřním líci, pokud nám např. vlhne také vnitřní zdivo, případně chceme kanál zaústit do komínového sopouchu. Vnitřní kanál bude v zimě protékat chladný vzduch z exteriéru – nezapomeňme tedy na tepelnou izolaci mezi stropem kanálu a nášlapnou vrstvou podlahy.

Aby kanál dobře fungoval

Základním pravidlem pro to, aby kanál byl pravidelně protékán vzduchem, je pravidlo jediného nádechu a jediného výdechu z každé větve kanálu. Pokud je nadechovacích otvorů několik, hledá vzduch jen cestu s nejmenším odporem, ostatní jsou nevětrané. Otvor pro nádech umístíme tak, aby jímal chladný, ale suchý vzduch. K tomu je nejvhodnější severní strana objektu v úrovni asi 20 cm nad terénem. Pokud nelze využít sever, volme východ – zde je i v létě chladněji než na jihu a západě. Vstup do kanálu musíme zabezpečit i proti hlodavcům, aby jej nepoužili jako skrýš. Výdech pak ochráníme proti ptákům a stavbě hnízd.

Dutina pod podlahou zhotovená pomocí plastových prefabrikátů, užitých jako ztracené bednění (IPT systém, Iglú)

Důležitá je možnost čištění kanálů. Za nádechem, hlavně v prvním koleni, se bude usazovat prach a drobné nečistoty. Ty je třeba občas vybrat. Čím je tah systému lepší, tím více nečistot bude pojmuto – jako u vysavače. U vnějšího kanálu to snadno zajistíme rozebíratelným zakrytím kanálu, zvláště u nádechu a v rozích. Vnitřní kanál lze čistit jen jeho vnitřkem. U velkých staveb, kde jsou kanály dlouhé, se staví jako průlezné. U menších staveb, například chalup, to není nutné.

Jak zkontrolovat funkci kanálu? V první řadě nádech ani výdech nesmějí být zarostlé pavučinami. Pavouci si sítě nestaví v průvanu, takže pavučiny indikují stojatý vzduch. Můžeme také použít plamene svíčky či zapalovače – ten se musí tahem vzduchu odklonit do strany.

Proud vzduchu pod podlahou

Zatímco větrací kanál odtahuje vlhkost jen z plochy stěny otevřené do kanálu, má větraná podlaha schopnost odvést vlhkost z celého půdorysu místnosti. Tedy i takovou vlhkost, která se dříve (např. netěsnostmi prkenné podlahy) odpařovala do vzduchu a která by se po zhotovení tvrdé a izolované podlahy přesměrovala do zdiva. Větrání pod podlahou děláme tedy zejména při rekonstrukcích a zateplování podlah tam, kde dosud chyběla hydroizolace. Dutinu pod podlahou zhotovíme buď pomocí zídek a zastropení, nebo pomocí plastových prefabrikátů, skořepin IPT systému nebo Iglú, uložených jako ztracené bednění.

Detail nevětrané dutiny ve sklepě stavby

V každém případě je nutné stávající podlahu vybrat a vyrovnat podklad štěrkem a hrubě porézním betonem. Na připraveném podkladu zhotovíme dutinu. Znovu si připomeňme, že vzduch půjde cestou nejmenšího odporu od nádechu k výdechu. Pokud při tom neproběhne celý půdorys místnosti, je vhodné mu do cesty vložit překážku, která proud vzduchu odkloní podle potřeby. Vzniklý labyrint nesmí být příliš dlouhý a komplikovaný, aby pokles tlaku vzduchu po cestě nevedl k zastavení provětrávání.

Podobně jako u vnitřního kanálu bude pod podlahou za mrazu protékat zmrzlý vzduch. Aby nám nebylo chladno od nohou, je třeba mezi strop dutiny a nášlapnou vrstvu podlahy vložit dostatečnou tepelnou izolaci. Ideálním výdechem pro větranou podlahu je sopouch komína. Vydechovaný vzduch je možné případně použít jako přísun vzduchu pro krbovou vložku. Pokud je to možné, nezapomeňme na kontrolní a čisticí otvor. Nemusí být velký, ale měl by umožnit kontrolu a vsunutí hadice vysavače nebo hadice čerpadla.

Odvětrané dutiny

Odvětranou svislou dutinou řešíme následky průsaku vlhkosti, když nemůžeme odstranit příčinu. Za stěnou je terén, sousedova vlhká zeď či skála. Pokud chceme vysoušet, musíme použít suchý vzduch a ten vlhký vydechovat ven. Vnitřní nelze použít, je teplý a po ochlazení na vlhké stěně bude blízko rosného bodu či nad ním. Ideální je napojit dutinu na nádech zvenčí a ven ji vydechovat za použití tahu komínku. Uvnitř půdorysu stavby musíme dutinu propojit do krovu a větrat ven přes střechu. Na ventilátor nespoléhejme, spotřebovává energii, je poruchový a hučí.

Samostatnou kapitolou je schopnost tzv. nopové fólie odvětrat vlhkost ze zdiva, ke kterému je přiložena. Pokud neexistuje nějaká fyzikální síla, která by pohybovala vzduchem k tenké vrstvě podél křivolakého zdiva, nemůžeme na odvádění vlhkosti touto mezerou spoléhat.

Jako odvětraná (případně neodvětraná) dutina se chová i vlhká místnost: sklep či koupelna. Aby dutina, tedy místnost, odváděla vlhkost (a nepředávala ji dál), musí jí probíhat vzduch. Že máte v koupelně ventilátor? Pokud v ní ale po osprchování hermeticky zavřete dveře, kudy pak vstupuje vzduch? Ventilátor po několika vteřinách jen nečinně obíhá a víří jej kolem, ale podtlak nepřekoná, vlhkost zůstává v místnosti. Chladnutím kondenzuje a plísně raší. Vyplatí se zapnout ventilátor, pootevřít dveře (okno) a do koupelny se vrátit až po chvíli.

TEXT: PAVEL ŠŤASTNÝ
FOTO: FRANTIŠEK MALÝ A ARCHIV AUTORA

Provětrejme chalupu


Komentáře

Jedna reakce na Provětrejme chalupu

  1. LukasPecenka napsal:

    Dobrý den,
    zde zobrazený princip kanálů, nikdy nemůže mít 100% účinnost je příliš malý a tzv. celý v betonu, utvořit funkční větrací kanál je komplexní řešení i s návrhem patřičných omítkových směsí, která dokáže v tzv. vzduchovém kanálu přežít vysokou vlhkost. Dále je nutno říci že tato metoda Vás nezbaví komplexní vlhkosti, ale je to metoda pomocná. Hlavně nedoporučuji kombinaci s tzv. nopovou folií.
    S pozdravem LP

Napsat komentář

Účinky vzduchových metod

  • Proudící vzduch odvede vlhkost z povrchové vrstvy (zdiva, terénu pod podlahou). efekt vysoušení se projeví v hloubce asi 10 – 15 cm. máme-li zdivo o tlouštce 60 cm a více, nespoléhejme na to, že se v jeho jádru projeví efekt malého kanálku kdesi na líci.
  • Dosahují-li vlhké mapy nad podlahou 10 – 15 cm, lze je omezit kanálkem pod úrovní podlahy o stejné či větší výšce.
  • Velmi účinné jsou odvětrané podlahy, protože mají velkou odparnou plochu. Ovšem vnikne-li pod podlahu voda (např. vytopení prasklou instalací), může právě velká dutina být zdrojem dlouhodobých vlhkostních problémů.
  • V případě velkého přísunu vody, průsaku, nemohou vzduchové dutiny soupeřit s hydroizolací. Mohou ale ve starší stavbě omezit nepříjemné projevy vlhnutí nad podlahou přízemí.

Vysoušíme topením

Velmi podobně jako u popsaných systémů kanálů a odvětraných podlah se z hlediska odvlhčení stavby chová lokální topeniště, tedy naše kamna či krb nebo pec. Vstupuje do nich vzduch, do kterého se předem odpařila z podlahy a stěn vlhkost, a odchází mimo stavbu komínem. Pokud vzduch odchází, musí také přicházet, například netěsnostmi dveří a oken. Dokonalé utěsnění otvorů sluší suchým novostavbám, na chalupu nebývá vhodné! Kamny musíme prohnat více než 100 m3 vzduchu, aby shořel jeden kbelík uhlí. Každý kubík vzduchu s sebou odnese i deset gramů vody. Takže, když topíme v kamnech, odvlhčujeme. Proto bývala chalupa suchá, když v ní žila prababička! Naši předkové sice neměli eurookna s ditermy, silikonová těsnění ve vchodových dveřích, dům nebyl podřezán, ale bylo v něm teplo a sucho.