Přípojky a rozvody


Sešlo se nám několik dotazů, týkajících se přípojek – vodovodních, kanalizačních i elektrických. Rozhodli jsme se proto, že se jimi nebudeme zabývat jednotlivě, ale požádali jsme magistru Pekovou o komplexní informace o povolování technické infrastruktury.

Přípojky a rozvody

V současné době najdeme základní právní úpravu týkající se staveb technické infrastruktury a doprovodných technických zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání (tedy i různých přípojek) ve stavebním zákonu.

Bez stavebního povolení i ohlášení

Stavební zákon (zákon číslo 183/2006 Sb.) v ustanovení § 103, odst. 1, písm. b) říká, pro které výše uvedené stavby není nutné stavební povolení ani ohlášení. Jsou to: 1. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací (včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů) a telefonní budky (včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty) a jejich stavební úpravy; 2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy; 3. povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejdeli o vodní díla; 4. zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy; 5. stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin; 6. topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody; 7. stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa; 8. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m.
K ostatním výše neuvedeným stavbám je nutné stavební ohlášení či povolení.

Obecně k přípojkám

1) Elektrické přípojky Elektrická přípojka je elektrické vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod elektřiny směrem k odběrateli (k přípojkové skříni) a které slouží nebo je určeno k připojení odběrných zařízení. Přípojka slouží – v souladu s energetickým zákonem č. 458/ 2000 Sb. – k připojení jedné nemovitosti. Na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele příslušné distribuční soustavy lze na jednu přípojku připojit i více nemovitostí. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku. Náklady na zřízení přípojky pro odběrná místa sloužící k dodávce elektřiny domácnostem pro účely bydlení, jejichž délka nepřesáhne 50 metrů, hradí provozovatel distribuční soustavy, který je i jejich vlastníkem. Tato přípojka se po uvedení do provozu považuje za rozšíření distribuční soustavy. K takto rozšířené distribuční soustavě (tedy i k této přípojce) lze připojovat další elektrické zařízení pomocí dalších přípojek a tato není považována za rozšíření distribuční soustavy.

Je-li přípojka delší než 50 m, hradí náklady na zřízení celé přípojky žadatel, který je pak i vlastníkem této přípojky.

2) Vodovodní a kanalizační přípojky Definici vodovodní a kanalizační přípojky upřesňuje zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (Zákon o vodovodech a kanalizacích) v pozdějším znění v § 3: Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Vodovodní přípojka ani kanalizační přípojky nejsou vodním dílem.

Stavbu vodovodní a kanalizační přípojky povoluje místně příslušný stavební úřad v souladu se stavebním zákonem. Vlastníkem přípojky, popř. jejích částí, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod či kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastník je povinen zajistit, aby přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu. Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a užívána tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. Vodovodní i kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. Vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

3) Plynovodní přípojka (ke stavbě plynovodní přípojky je třeba získat od stavebního úřadu územní souhlas či územní rozhodnutí) Plynovodní přípojka (§ 66 energetického zákona) je plynárenské zařízení, začínající odbočením z distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu, za nímž pokračuje odběrné plynové zařízení zákazníka. Přípojkou se připojuje odběrné plynové zařízení (OPZ) na distribuční plynovod vedený zpravidla v ulici, chodníku nebo zeleném pásu. Musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení. Náklady na zřízení hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář


TIP!

Stavební zákon 2013
Stavební zákon byl novelizován velkou vládní novelou účinnou od 1. 1. 2013. Novela obsahuje 243 změnové body. Jejím cílem je urychlit, zjednodušit a zlevnit přípravu a povolování jednotlivých staveb. Rozšiřuje se tak např. výčet staveb, které nebudou vyžadovat územní rozhodnutí ani územní souhlas, významně je zjednodušen a zkrácen postup pořizování územních plánů, sjednocují se procesní postupy při ohlašování a kolaudování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstranění staveb, je upraveno vydání certifikátu autorizovaného inspektora způsobem omezujícím možnosti zneužití. Všechny změněné části textů jsou zvýrazněny tučně, odkazy na související předpisy jsou plně citovány. Publikace neobsahuje prováděcí vyhlášky, které se budou ve vazbě na novelu stavebního zákona k 1. 1. 2013 měnit; tyto vyhlášky budou známy až ke konci roku 2012.
Více informací na www.sta.sagit.cz.

Sagit, 96 stran, cena 59 Kč

Stavební zákon