Potíže s divočáky


Parcelu u naší chaty od zimy roku 2009 drancují divoká prasata. Podobně postižený soused použil na jejich zahnání speciální pěnu, ale prasata ji zcela ignorovala. Nechal jsem zrytou část zrekultivovat odbornou zahradnickou firmou a soused zčásti zastínil plot zelenou fólií. Tam, kde ji nedal, jsem zabudoval do výše asi půl metru půlcoulové fošny. Prasata plot roztrhala, přes fošny přelezla a nyní mám rozrytých asi 80 procent sekané plochy. Je nějaká možnost chránit se právně proti takovému ničení soukromého majetku?
(L. Č., Kokořínsko)

Divoká prasata hledají v zahradách potravu. Řídí se mimořádným čichem a svalnatými ryji obracejí travnaté drny. Hledají hlízy rostlin, kořínky, ale také larvy brouků, žížaly, myši, rejsky, myšice nebo krtky. Hbitě vyberou, co je v hlíně k požití a v rytí vytrvale pokračují. Během hodiny může i nepočetná tlupa divočáků zobracet rozlehlý pozemek k nepoznání. Nejčastější výskyt takových nájezdů zaznamenáváme v jarních měsících a na podzim, kdy je potravní nabídka divočáků v jiných lokalitách snížena.

Potíže s divočáky

Mají postižení chataři a chalupáři nárok na náhradu škod? Ano i ne. Pokud je zahrada pozemkem honebním, pak se majitelé mohou s požadavky obrátit na představitele honebního společenstva nebo mysliveckého spolku, kteří v honitbě vykonávají právo myslivosti. Ti mohou po řádném řízení vyčíslenou škodu uhradit, popřípadě se pokusit o odlov divočáků přímo v inkriminovaném úseku honitby.

Jestli je však zahrada nehonebním pozemkem, pak je jen na majiteli, aby jej řádně zajistil proti škodám působeným zvěří. Řešením nemůže být odlov – už z podstaty zařazení pozemku do nehonebních ploch. Na nich totiž nemohou běžně lovit ani držitelé loveckého lístku, zbrojního průkazu a platné povolenky k lovu tohoto druhu zvěře, vystavenou mysliveckým hospodářem na pokyn uživatele honitby.

Dá se však pronikání divočáků do zahrad bránit, aniž bychom se dopouštěli pytláctví, nebo jinak porušili zákon? Především je třeba připomenout, že spolehlivou překážkou je opravdu pevný a dostatečně vysoký plot, ať dřevěný či ze silného pletiva. Praxe potvrzuje, že s takovým ohrazením odolávají jak obůrky pro černou zvěř, tak lesní oplocenky. Kromě toho platí, že veškerá divoká zvířata se snaží k dobývání potravy vynaložit vždy co nejmenší úsilí. Zvláště v časech nouze šetří energii. Platí to také o inteligentních a vynalézavých tvorech, jakými jsou divoká prasata. Když je třeba i velmi lákavé území důkladně oplocené, odtáhnou jinam, kde se ke svému žíru dostanou volně a bez obtíží.

Velmi účinná jsou rovněž pachová zradidla a pachové ohradníky. Ovšem jen taková, která pocházejí od renomovaných výrobců a jsou pravidelně a správně aplikována. Mezi ně patří například osvědčený německý výrobek Wild-Schwein stopp od firmy Hagopur AG, který dováží Interlov Praha, s.r.o.

Produkt se jednoduše aplikuje na pachové zásobníky, což jsou proužky staniolu pokryté plstí. Zavěšují se volně ve výši pasu osm až patnáct metrů od sebe na ploty, stromy či keře. Za větru a vánku uvolňují nejen pach, ale vydávají také poplašné zvuky. Aplikaci látky je třeba opakovat nejlépe každé dva týdny. Půllitrovou láhev Wild-Schwein stoppu, která obsahuje asi sto padesát dávek, je možné koupit za 428 Kč v prodejně Myslivost, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1, nebo elektronicky na adrese www.myslivost.cz.

Další podrobnosti najdete v Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů – text zákona je možné najít např. na stránkách www.epravo.cz. Na stejných stránkách najdete i zákon na ochranu zvířat proti týrání 409/2008 Sb.

TEXT: DR. ARNOŠT TABÁŠEK
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář