Ploty jsou nové rozhrady


Za plotem se na chatě nebo na chalupě cítíme bezpečněji. Chceme-li si pozemek oddělit od okolního světa, obvykle jej oplotíme. Co si můžeme podle zákona dovolit?

Dle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 jsou ploty označovány jako rozhrady. Rozhrady upravuje ustanovení § 1024 a násl. občanského zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.). Rozhrada je cokoli, co rozděluje dva pozemky. Můžou to být ploty, zdi, meze, strouhy, potoky, brázdy a jiné přirozeně či uměle vytvořené hranice mezi pozemky. Pokud není jasné, komu ze sousedů rozhrada, tedy i plot, patří, naleží jim společně (dle názoru odborníků se jedná o tzv. vyvratitelnou domněnku – lze tedy prokázat, že některý ze sousedů je vlastníkem rozhrady).

Zásah do společné zdi

Chceme-li si třeba na společné zdi mezi pozemky postavit na své straně stříšku pro dřevník nebo na uschování nářadí, můžeme tak učinit. Dle ustanovení § 1024 odstavec 2 občanského zákoníku může společnou zeď užívat každý na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však ohrozit její funkčnost a stabilitu a nesmí omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části.
Samozřejmě, že tam, kde je plot (rozhrada) dvojitý nebo je jasné jeho vlastnictví, udržuje každý to, co je jeho.

Zákon však nestanoví povinnost znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu. Vlastník ji však musí udržovat v dobrém stavu, a to především tehdy, pokud hrozí následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li k takovému narušení rozhrady, že je ohrožena rozpoznatelnost hranice mezi pozemky, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.

Oplocení pozemku

Stejně tak, jak tomu bylo v občanském zákoníku platném do 31. 12. 2013, může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost jej oplotit. Může se tak stát z různých důvodů, například když jeden ze sousedů chová domácí zvířata a je nutné zabezpečit, aby nepřebíhala na sousední pozemek. Dle ustanovení § 1027 občanského zákoníku tak může učinit na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu. Soud takto postupuje v případě, že je to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

Ustanovení § 1028 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se hranice mezi pozemky stane neznatelnou nebo pochybnou (dle mého názoru by se tak mohlo stát třeba při povodních nebo v případě široké meze, kterou si bude nárokovat každý ze sousedů). Zákoník stanoví, že každý soused může požadovat, aby soud rozhodl podle poslední pokojné držby. Pokud toto nebude možné, určí soud hranici podle slušného uvážení. Sousedé budou tedy v první fázi před soudem prokazovat poslední pokojnou držbu, která by mohla sloužit pro určení, resp. obnovení hranice. V druhé fázi pak soud rozhodne podle svého slušného uvážení, tedy dle konkrétní situace případu.

Ploty dle stavebního zákona

Plot je nepochybně součást pozemku. Dle ustanovení § 506 odst. 1 nového občanského zákoníku je součástí pozemku prostor nad i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných. Součástí pozemku je i to, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Vlastníkem plotu je vlastník pozemku, na kterém plot stojí.

Dle stavebního zákona je plot stavbou, ale není na jeho stavbu nutné stavební povolení či ohlášení. Platí, že pro umístění i realizaci jakéhokoliv oplocení včetně plotů nad 1,8 m nebo plotů na hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo s veřejným prostranstvím je dostačující pouze územní souhlas (§ 96 stavebního zákona), případně územní rozhodnutí o umístění stavby. Jak je již výše uvedeno, postavit plot není obecnou povinností, žádný zákon jeho stavbu nenařizuje. Plot, pokud jej zřizujete, však musí stát na vašem pozemku – nesmí zasahovat na pozemek souseda ani nesmí stát na veřejném prostranství. Plot také nesmí bránit vstupu na ostatní pozemky a nesmí bránit řidičům ve výhledu.

Podkladem k žádosti o územní souhlas je i souhlas osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr (stavba plotu) uskutečněn. Tento souhlas se vyznačuje na situačním výkresu stavby. Souhlasem uvedené osoby dávají najevo, že ke stavbě nemají námitek. V případě, že souhlas nedostanete, budete muset požádat o vydání územního rozhodnutí. V územním řízení jsou zmíněné osoby účastníky řízení, s právem se k umístění stavby vyjádřit a případně uplatnit své námitky. Stavební úřad v takovém případě námitky posoudí a v územním rozhodnutí o nich rozhodne.

Na závěr

I při řešení problematiky oplocení pozemků je důležité mít na mysli sousedské vztahy. Vlastník nemovitosti může v zásadě se svým vlastnictvím volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Každý vlastník však musí zároveň dodržovat určité hranice, aby nenarušoval sousedské vztahy. Těm se nový občanský zákoník věnuje v ustanovení § 1013 a násl. Je třeba vždy myslet na to, že se musíme zdržet všeho, co by v nepřiměřené míře a podstatně omezovalo užívání sousedních pozemků.

text: Mgr. Barbora Peková
kresba: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář