Návrat na venkov


Na kopci za lesem, kousek od kapličky, stojí pohádková roubenka. Proč pohádková? Manželé Benešovi dokázali vrátit starému roubenému stavení jeho krásu a ještě přidat něco navíc.

V roubené chalupě se prolíná styl selského domu z Polabí, Kokořínska, Pojizeří i Ústecka

Lenka s Tomášem a svými dvěma dcerami Veronikou a Terezou žijí ve vesničce Brocno nedaleko Mělníka od roku 2000. Když veliký roubený dům kupovali, zdaleka nevypadal takhle pěkně. „Oba s manželem jsme z dětství znali život na venkově a inklinovali k tomu žít na vesnici ve starém domě,“ začíná vyprávět paní Lenka. „Lákal nás venkovský styl života, ale samozřejmě využíváme i všechny moderní vymoženosti jako internet, ústřední topení a podobně.“

Zachráněná památka

Vstupní branka s letopočtem dostavby domu

Dům je z roku 1689, v roce 1697 byl rozšířen. Jeho chátrání začalo po druhé světové válce, po odchodu původních obyvatel. Noví nájemníci dům zdevastovali, co šlo, tak spálili, dokonce vyřezali některé nosné trámy. Obrat k lepšímu nastal v roce 1971, kdy dům koupili chalupáři z Prahy. Udělali to nejpodstatnější – zavedli vodu, elektřinu, přeložili střechu, vyměnili některé podlahy. Bývalou sušárnu chmele v patře zadní části domu a půdu nad ní upravili na byt.

„Snažili se postupovat citlivě, dovedli využít i vhodný materiál z bouraček, třeba dveře nebo pískovcové portály. V části bytu dokonce instalovali malovaný barokní strop, přenesený ze zničeného zámku. Strop v druhé části pokoje nově vymalovala manželka předchozího majitele, výtvarnice. Volně se inspirovala tím původním. Ale ne všechno se jim povedlo,“ říká paní Lenka. Dost necitlivě například použili beton a dlažbu na podlahy. Jsou moc těžké a navíc dřevo pod nimi hnije, Benešovi je teď budou odstraňovat.

Ve světnici nechybí druhý stůl ani praktické poličky či vyšívaná „kuchařka“ - práce současné slovenské vyšívačky

„Nastěhovali jsme se do bytu v patře a pak začali postupně opravovat zbytek chalupy,“ provádí nás majitelka nedávno dokončenými místnostmi v přední části domu. „Z časopisů u nás už byli fotografovat několikrát, ale vy jste první, kdo vidí tyhle nově zrekonstruované prostory,“ potěšila nás. Sami předtím pročetli spoustu odborných knih, časopisů, prošli skanzeny.

Místností nepočítaně

Patrový dům je rozlehlý. Má dva vstupy, jedno vnější a dvě vnitřní schodiště, v patře pavlač. Z ní je hezký výhled do dvora se vstupní bránou a do zahrady s jezírkem. „Mám z ní dobrý přehled o tom, co se kde děje,“ říká s úsměvem Lenka.

Původně byly v přední obytné části (roubené) v přízemí velká světnice, komora a černá kuchyně, v patře parádní světnice, menší místnost a komora. V zadní hospodářské části (v přízemí zděné, v patře roubené) dole velká komora a za ní chlévy, v patře komora a sušárna chmele. Nad tím vším rozlehlá půda.

Dominantou bytu je veliký otevřený krb

Paní Lenka nám ukazuje byt vybudovaný ze sušárny a půdy nad ní. Je tu velký pokoj ve tvaru L s velikým rohovým krbem, menší kuchyň a za krbem schodiště k ložnicím, koupelně a WC v podkroví. „Tady se dříve nebydlelo, proto jsme místnosti nezařizovali historickým nábytkem nebo replikami, ale nově dělanými kusy,“ ukazuje na originální nábytek od výtvarníka Petra Eschlera. Pokoj má své neopakovatelné kouzlo, k němuž přispívá malovaný strop, krb i zajímavý nábytek.

Prostory ale vyžadují rekonstrukci. Rodina se tedy postupně přesouvá do nově opravených místností v přízemí a patře přední části domu.

Z pohádky do pohádky

V chalupě jsou i vypínače a zásuvky stylové - porcelánové nebo dřevěné

Téměř tak jsme si připadali s fotografem, když jsme procházeli zrekonstruované a nově zařízené místnosti. Všude bylo na co se dívat a obdivovat. Od malovaného nábytku přes kachlová a litinová kamna a vyšívané záclonky až po plasticky zdobené litinové radiátory či porcelánové vypínače a zásuvky v retro stylu. Paní Lenka a Tomáš dokázali citlivě skloubit staré s novým i najít řemeslníky, kteří dovedou hezký starý nábytek upravit tak, aby vyhovoval na daném místě a současným potřebám.

V patře je dívčí pokoj s malovaným nábytkem z počátku 20. století ve stylu selské secese a naproti skutečně pohádková ložnice. Už při vstupu okouzlí trámový malovaný strop, jehož autorem je současný umělec Atila Vörös. Vymaloval i strop v předsíni a koupelně. Ložnice je vybavena nábytkem dělaným na zakázku, starým malovaným z Podkrkonoší i replikami. Jednadvacáté století tu zastupuje veliká plochá televize, netradičně umístěná na stropě, aby nepřekážela. Při sledování se pomocí kladkového mechanizmu spouští dolů. „Chtěla jsem, aby se televize dala uklidit, tak to manžel takhle vymyslel,“ chválí manželka.

Detail malovaného stropu v koupelně s nahou rusalkou

Koupelna iWC s roubenými stěnami jsou bez obkládaček, vybavené šikovně vymyšleným nábytkem z dílny Petra Eschlera. Sprchový kout má „strop“, aby dřevo netrpělo párou.

Světnice opět žije

V přízemní světnici našli Benešovi po vybourání betonového krbu zbytky pece, kterou opět vystavěli. Netypická kachlová kamna sehnala a postavila restaurátoská dílna Michala Raušera z Prahy. Nábytek také už něco pamatuje, ale rozpraskané a ohmatané desky stolů tady mají svou hodnotu a jako by vyprávěly osudy lidí, kteří se jich v minulosti dotýkali.

Jídelní kout ve světnici s rohovou lavicí vyzařuje pohodu a klid a láká k usednutí

„Když je chladno a chceme si udělat příjemnou atmosféru, zatopíme si v kamnech, obzvláště když je pořádná zima. K temperování ale po celou zimu využíváme samozřejmě ústřední topení. Máme konvektory v podlaze, u děvčat jsou radiátory. V dolní koupelně je elektrické podlahové topení a topné žebříky. Ale uvažujeme o tepelném čerpadle,“ prozrazují majitelé domu.

Zajímavý je obrázek nad lavicí – na litografii zvěčnil Emil Orlík (učitel Mánesa), který sem jezdil za strýcem, vedlejší roubený dům. Benešovi ho objevili na aukci v Londýně. Vedlejší bývalá komora je zařízena jako pokoj pro návštěvy. Z černé kuchyně vznikla přepažením malá, ale prakticky vybavená kuchyně, amenší bílo-modrá koupelna. Dělicí zeď je nutná kvůli nosnosti podlahy v patře. Malá kuchyně vyžadovala nábytek na míru, vyrobil ho truhlář pan Vaněk ze Zamach u Mělníka. V kuchyni je vidět i původní topeniště pro pec.

Aby moderní počítačová technika nerušila styl pracovny, je ukryta za odklápěcím víkem prádelníku

Z komory pracovna

Z velké komory je dnes pracovna se zajímavým nábytkem. Uprostřed místnosti stojí kulečníkový stůl, na který si Benešovi nechali ze dveří skříní vyrobit horní sundávací desku. Pod odklápěcím víkem prádelníku je schovaná počítačová technika, nově čalouněnou pohovku s vysokým opěradlem nechala paní Lenka upravit jako rozkládací. „Po předchozích majitelích jsme ze zařízení mnoho nepoužili. Nábytek jsme kupovali hlavně v bazarech, například v Antik bazaru pana Jonáše z Chrásti u Chrudimi. Jako restaurátor umí každý kus podle potřeby upravit na míru.“

Z pracovny je vchod do hospodářské části, kde bude po rekonstrukci spižírna na trvanlivé potraviny a „babská“ dílnička.

Roubenka vyžaduje své

V malé kuchyňce je vše na míru. Zelená skříňka (jsou celkem tři) vznikla z malovaných dveří botníku předchozích majitelů

„Chalupa je památkově chráněná, proto jsme museli všechny rekonstrukce konzultovat s památkáři,“ vzpomínají majitelé. Správné postupy někdy hledali stylem „pokus-omyl“. Co je všechno čekalo? Odstraňovali cementové omítky a vymazávky roubení a dělali nové hliněné. Slabé a netěsnící roubení v patře zateplili vrstvou hliněné omazávky a zevnitř obložili dřevěnými fošnami z drásaného smrku a borovice, které vypadají jako trámy.

Nová okna v celé chalupě a některé dveře jsou dílem truhláře pana Eliáše z Rumburka. Ručně dělané kování na dveřích má zas „na svědomí“ umělecký kovář Libor Veselý.

„Na podlahy by se nám líbila masivní široká prkna, ale je problém, aby nebyla nastavovaná. Vyřešil to pan Šach (www.masivnipodlahy. cz), který dělá sendvičové dvouvrstvé podlahy: spodní část je ze smrku, na ní je nalepena slabší, například dubová vrstva. Podlaha je ošetřena voskovými napouštědly, dobře se udržuje a neničí se,“ chváli si paní Lenka. Prkna jsou přibita ručně kovanými hřebíky. U kamen prkna doplňuje navoskovaná cihelná dlažba z Nebužel.

Pokoj Veroniky a Terezy se běžným dětským pokojům nepodobá, ale tento historický nábytek má veselý ráz

„Stávalo se, že když jsme chtěli opravit jednu věc, museli jsme nakonec začít z druhého konce, aby nám to celé nespadlo na hlavu, především stropy v patře,“ vzpomíná na složitosti rekonstrukce. Většinu stavebních prací dělala stavební firma pana Hlaváčka z Litoměřic, která má zkušenosti z památkových staveb v severních Čechách.

S vlhkostí tu naštěstí problémy neměli, dům stojí na pískovci. Po vyčištění 200 let staré studny mají vlastní vodu, ale jsou napojeni i na vodovod.

Co ještě čeká

Krovy jsou i po více než 300 letech zdravé, nepoškozené. Původně tu byly došky, dnešní tašky jsou těžké. „Poslední velká věc, která nás čeká, je tedy nová krytina,“ svěřuje se paní Lenka. Jaká bude, to se ještě nerozhodli. Památkáři by chtěli došky a šindel, ale při té velikosti střechy…

Ložnice jako z pohádky. Najdete tu malovaný nábytek, jak původní z Podkrkonoší, tak staré kusy nově malované. Na stropě zavěšená televize nijak neruší

Akutní je oprava vnějšího roubení na severní straně, kde je napadené hnilobou. Při rekonstrukci původního bytu přijde na řadu oprava krbu – technicky totiž není v pořádku, odstraní se betonové podlahy a nahradí je lehčí dřevěné, vymění se staré radiátory za litinové v retro stylu. „Až bude hotova nová střešní krytina, zaizolujeme podkroví ovčí vlnou a vybudujeme dvě velké místnosti se sociálním zařízením a místem na kuchyňský kout. Jednou tu může být samostatný byt, přístupný po schodišti uprostřed domu nebo z nynějšího bytu v 1. patře. Děláme to variabilní, aby se prostory daly využít různě,“ plánuje maminka dvou dcer.

Zahrada s ovečkami

Odcházíme z domu okouzleni na prohlídku zahrady s jezírkem a letním posezením. I ta stojí za pozornost, a také výběh vzadu za zahradou s netypickými plemeny ovcí. Benešovi chovají dokonce i dvě lamy. Ale to už si necháme na nějakou příští návštěvu.

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ

Návrat na venkov


Komentáře

Napsat komentář

INSPIRUJTE SE

Detaily jsou důležité, jsou tou pověstnou třešinkou na dortu. V chalupě Benešových to jsou například litinové radiátory s plastickým retro vzorem a stylovými mosaznými páčkami (německý výrobek) nebo porcelánové vypínače a zásuvky (dováží např. česká firma Neno-design od španělského výrobce Fontini). Také ručně i strojově vyšívané záclonky a polštáře, ručně kované kliky a závěsy dveří atd.

V chalupě Benešových to jsou například litinové radiátory s plastickým retro vzorem a stylovými mosaznými páčkami (německý výrobek)

Ručně kované kliky a závěsy dveří