Lipnice


Ves Lipnice na Plzeňsku má okrouhlý půdorys s návsí dokola obklopenou domy. Tím se řadí mezi tzv. okrouhlice a patří k nejzachovalejším příkladům tohoto urbanistického řešení v Čechách.

Dobře zachovalý roubený dům v kožichu čp. 20 s bedněným štítem

Nejlépe je okrouhlý tvar půdorysu Lipnice vidět z leteckého snímku. Fotografie z procházky obcí to zdokumentovat nemohou. Brání tomu druhotná výstavba uprostřed návsi okolo rybníka, který má tvar spíš nepravidelného obdélníku.

Vznik středověké obce

Lipnice leží v okrese Plzeň – jih, 2 km od Spáleného Poříčí, k němuž po stránce správní přísluší. A jak tato středověká okrouhlice vznikla? První písemná zmínka o ní je ze 14. století, kdy ji založili Švamberkové jako tzv. Novou Ves nad Poříčím, která později dostala název Lipnice. Název je nejspíš odvozen od trávy lipnice, která se na loukách okolo vsi hodně vyskytuje.

Kříž před sýpkou domu čp. 7

Na rovině, táhnoucí se severně od Spáleného Poříčí, vyměřili Švamberkové nejdříve řadu pěti usedlostí, potom na západní straně v pravém úhlu vystavěli šest dalších usedlostí a půdu za nimi rozdělili vějířovitě. Na zbývajících stranách jižní a východní rozměřili také po pěti usedlostech a půdu za nimi rozdělili paprsčitě jako na západní straně. Tak byla obestavěna rozlehlá náves s jednadvaceti láníky a dvaadvaceti lány. Vcházelo se do ní čtyřmi cestami a uprostřed návsi byl vyhlouben rybník jako nádrž na vodu.

Doteky historie

Po Bílé hoře bylo vypáleno Poříčí (odtud název Spálené). Lipnice sice vypálena nebyla, ale trpěla tím, že táhnoucí vojska v ní zůstávala. Roku 1645 vnikly pluky Nasavského do Lipnice. Byly zde asi týden a sekaly zelené obilí, kterým krmily koně. Ještě v roce 1655 bylo v Lipnici osm chalup prázdných. V roce 1772 postihla vesnici neúroda a také mor, který trval dva roky.

Letecká fotografie, na které je dobře vidět okrouhlý půdorys Lipnice

Pak však už následovalo šťastnější období a koncem 18. století nastal velký stavební rozvoj obce. Na návsi kolem rybníka byly postaveny obecní domky, kovárna a další dílny řemeslníků. Kromě velkého rybníka uprostřed návsi bylo tehdy v Lipnici ještě dalších 19 menších rybníčků, které dohromady vytvářely velkou vodní plochu. Rybníčky regulovaly vlhkostní režim v jednotlivých usedlostech. V roce 1889 byla zřízena zastávka na železniční trati Rokycany – Nezvěstice, a to přineslo další rozšíření vesnice.

Jako většina našich obcí ani Lipnice se ve druhé polovině 20. století nevyhnula modernizaci necitlivou zástavbou. Řada roubenek byla zbořena a další domy adaptacemi ztratily architektonickou zajímavost. Přesto však zůstalo ve vsi dost hodnotných staveb a pro celkové urbanistické kvality byla Lipnice v roce 1995 zařazena mezi vesnické památkové zóny.

Lidová architektura

Nejstarší dochované lidové stavby v Lipnici jsou roubené. Jedná se například o roubený dům v kožichu s bedněným štítem čp. 20, který je v poměrně dobrém stavu na návsi. Hodnotné jsou také roubené hospodářské stavby (sýpky a stodoly) v usedlostech čp. 19 a čp. 21.

Také dvouštítová usedlost čp. 3 s bránou s rovným překladem je pěkným příkladem zděné zástavby s klasicistním jádrem

Starší zděná zástavba má často klasicistní jádro a jejím pěkným příkladem je dvouštítová usedlost čp. 3, mezi kterou je brána s rovným překladem. Vyježděné koleje ve vysokém trávníku, vedoucí ke dřevěným vratům, svědčí o tom, že brána stále často plní svůj účel. Klasicistní jádro mají i další zděné stavby jako například dům čp. 10 nebo čp. 7 se sýpkou, který má malebnou půlelipticky klenutou bránu. Před tímto stavením také stojí mezi dvěma akáty dřevěný kříž.

Mladší zděná zástavba v Lipnici je charakteristická častými tvrdými geometrickými fasádami. Takovým je například dům čp. 22 i sousední dům, s nímž je spojen zaoblenými dřevěnými vraty. Z tohoto období – většinou z počátku 20. století, se také zachovaly hospodářské stavby (stodoly) a chlévy z neomítaných bílých cihel.

Cihly vepřovice, z nichž opadala omítka

V těsném sousedství rybníka je také stavba, která si vyžaduje důkladnou opravu, ale ze stavitelského hlediska zaujme obnaženými vepřovicemi (nepálenými cihlami z hlíny), z nichž ve velkých plochách opadává fasádní omítka, a cihly tak poskytují názornou ukázku tohoto stavebního materiálu.

Mnohé hodnotné stavby v této vsi podlehly časem zkáze nebo byly necitlivě zbořeny. Přesto Lipnice zůstává významným příkladem vesnického urbanizmu, v němž převažují pravidelné návesní tvary časté zejména pro západní Čechy.

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: LUDĚK ŠVORC

Vesnická okrouhlice Lipnice


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE…

  • OKROUHLICE
    Typ vesnice s řazením domů kolem návsi kruhového půdorysu. Archeologicky jsou okrouhlice doloženy především na území Polabských Slovanů. U nás se vesnice s kruhovým půdorysem vyskytují ve formě návesních obcí a lesních radiálních vsí.
  • LÁNÍK
    Za feudalizmu původně průměrný sedlák. Podle berní a urbariální praxe poddaný, který držel usedlost alespoň s jedním lánem půdy.
  • VEPŘOVICE
    Nepálené cihly z hlíny, slámy nebo jiného materiálu organického původu. Oproti páleným cihlám mají větší tvarové a rozměrové odchylky. Vyznačují se dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi, ale poměrně malou pevností a minimální odolností vůči vlhkosti.