Lepení materiálů z plastů


U lepidel na plasty často bezradně dumáme nad tím, zda je vybraný výrobek vhodný na konkrétní typ plastu, který potřebujeme lepit. Bez přesného určení lepeného materiálu se ovšem neobejdeme.

Pro lepení instalačních trubek z PVC obvykle snadno vyberete k tomu určené speciální lepidlo

Univerzální lepidlo na všechny plasty neexistuje a některé plasty bohužel nejdou slepit vůbec. Dříve, než to úplně vzdáte nebo zbytečně vyplýtváte nevhodné lepidlo, pokuste se určit druh lepeného plastu a podle toho zvolte vhodný výrobek k jeho lepení.

Jak na to? Alepoň na otázku, zda je plast slepitelný nebo ne, můžete získat odpověď pomocí orientační zkoušky. Vložte odlomený kousek plastu do vody a sledujte, zda plave. Slepitelné plasty se ponoří, neslepitelné plasty naopak odpuzují vodu a zůstanou plavat na hladině.

Odborný web lepidla.cz doporučuje i tzv. kapkovou metodu. Na lepený materiál naneste kapku vody nebo vteřinového lepidla. Podle úhlu, který svírá okraj kapky lepidla se základním materiálem, lze poměrně přesně určit, zda je materiál slepitelný. Pokud je tento úhel menší než 25 stupňů, lze předpokládat možnost kvalitního spoje a plast je slepitelný. Teď už zbývá jen rozpoznat správně druh plastu a podle toho vybrat vhodné lepidlo.

Na opravy plastových automobilových nárazníků se prodávají speciální soupravy

Určení druhu plastu

Mnoho výrobků je označeno zkratkou druhu plastu (PVC, PP, PE, apod.). Takové označení vám samozřejmě při výběru lepidla pomůže nejlépe (viz níže).

Plasty se dělí na termoplasty – měkčené plasty a reaktoplasty (termosety) – tvrdé plasty. Termoplasty působením tepla měknou a lze je opětovně roztavit a ochlazením opět přivést do tuhého stavu. Reaktoplasty zahříváním nevratně přecházejí do netavitelného a nerozpustného stavu. Výrobky z reaktoplastů, které chceme lepit, zvýšením teploty netají a nerozpouštějí se v rozpouštědlech. Pro určení druhu plastu se používají zkouška plamenem a metoda rozpustnosti či nerozpustnosti materiálů. Tyto metody jsou však určeny pro laboratorní podmínky, takže pokud nemáte lepený plastový výrobek označený příslušným symbolem a zároveň ho na základě některého z testů slepitelnosti lze lepit, nezbyde vám, než trochu experimentovat.

Namáhané součásti domácích spotřebičů lepte raději moderními lepidly, které sice lepí rychle, ale zároveň zůstávají po vytvrzení pružná (BISON NEXUS)

Jak a čím lepit

Když máme určen druh plastu, zbývá vybrat správný typ lepidla a připravit povrch lepených předmětů. Pro konstrukci lepeného spoje platí ta samá pravidla jako u dřeva a kovů. Plasty je třeba před lepením zdrsnit smirkovým papírem se zrnitostí 180 – 220 a odmastit lihem, isopropanolem či speciálními odmašťovači.

Polykarbonáty se lepí silikony nebo MS – polymery

Lepení reaktoplastů

Fenoplasty (bakelit) jsou teplem tvrditelné lisovací hmoty obsahující fenolformaldehydové pryskyřice s různými plnivy organického a anorganického původu (např. umakart, pertinax, texgumoid aj.). Plochy před lepením je nutné obrousit a odmastit lihem, acetonem, butanonem nebo perchloretylenem. Pro lepení fenoplastů jsou vhodná reaktivní lepidla. Pro lepení malých ploch se používají kyanoakrylátová (vteřinová) lepidla. Pro lepení větších ploch a tam, kde je třeba překlenout větší spáru ve spoji, jsou vhodná epoxidová dvousložková lepidla plněná tak neplněná, dvousložková polyuretanová lepidla, speciální rozpouštědlová lepidla (např. UHU allplast, BISON plastic) či lepidla na bázi PMMA a polyuretanu.

Aminoplasty jsou teplem tvrditelné lisovací hmoty na bázi močovinoformaldehydových a melaminoformaldehydových pryskyřic (např. vypínače, zásuvky, rozdvojky aj.). Technologie a technika lepení je v postatě stejná jako u fenoplastů.

Dvousložková epoxidová lepidla v baleních pro snadnou aplikaci se hodí například pro opravy některých plastových součástí auta

 

Lepení termoplastů

Polystyren (PS, HPS, PPS) je souhrnné označení řady termoplastů na bázi styrenu. Standardní polystyren (PS) a houževnatý polystyren (HPS) se používají k výrobě různých součástí spotřebního zboží.

Pro lepení PS a HPS jsou pro malé plochy vhodná zejmén rozpouštědlová lepidla (UHU allplast, BISON plastic), pro větší plochy pak reaktivní polyuretanová lepidla a epoxidová lepidla.

Pěnový polystyren (PPS) je materiál s vynikajícími termoizolačními vlastnostmi, nejčastěji je dodáván v podobě různých desek a tvarových výlisků. Pro lepení PPS navzájem a na lepení PPS na neporézní materiály se používají speciální kontaktní rozpouštědlová lepidla a MS – polymery (BISON POLY MAX). Pro lepení PPS na porézní materiály se používají disperzní lepidla a polyuretanová reaktivní lepidla (BISON MONTAGE).

ABS (akrylonitril-butadien-styren) je plast používaný při výrobě různých součástek spotřebního zboží. Pro lepení jsou vhodná rozpuštědlová lepidla a polyuretanová reaktivní lepidla.

SAN (styren-akrylonitril) umožňuje lepení podobnými typy lepidel jako ABS.

Polymetylmetakrylát (PMMA) je organické sklo (plexisklo), tedy čirý termoplast, se kterým se nejčastěji setkáme v podobě desek různé síly, bezbarvých i barevných. Pro lepení PMMA se nejčastěji používají rozpouštědlová lepidla. Z reaktivních lepidel lze použít kyanoakrylátová (UHU sekundenkleber kunststoff) zejména pro malé plochy a lepidla na bázi polyuretanu.

Polykarbonát (PC) lze lepit reaktivními lepidly. Malé plochy kyanoakrylátovými lepidly, větší plochy polykarbonátu navzájem a v kombinaci s jinými materiály lze lepit reaktivními lepidly na bázi epoxidu (UHU plus série, BISON epoxy série) anebo speciálními rozpouštědlovými lepidly. Ve stavebnictví se používá polykarbonát pod různými obchodními názvy určen zejména pro zasklívání. Lepí se neutrálním silikonem anebo MS – polymerem.

Polyvinylchlorid (PVC) se vyrábí ve více modifikacích. Tvrzené PVC (trubky a spojovací instalační trubky, desky, tyče folie aj.) se lepí rozpouštědlovými lepily a reaktivními lepidly. Měkčené PVC bez textilního nosiče (např. dekorační folie, nafukovací hračky, technické folie aj.) se navzájem lepí rozpouštědlovými lepidly (UHU weich PVC, BISON vinyl plastic, UHU power transparent). Měkčené PVC s textilním nosičem (koženky) na kovy, dřevo, karton a čalounické porézní materiály se lepí kontaktními kaučukovými lepidly (BISON kit a BISON tix).

Podlahoviny z měkčeného PVC se lepí kaučukovými kontaktními lepidly a akrylátovými disperzními lepidly. Pěnový PVC je nejlépe lepit reaktivními epoxidovými lepidly.

Polyamid (PAD) je houževnatý plast (tyče, desky, tvarové odlitky, suché zipy, kluzná ložiska aj.), který se lepí navzájem nebo v kombinaci s jinými materiály kyanoakrylátovými lepidly zejména pro malé plochy. Pro vetší plochy se používají kontaktní kaučuková lepidla. Pro kombinační lepení polyamidu s kovy a dřevem se používají dvousložková epoxidová lepidla.

Polyetylen (PE) a polypropylen (PP) jsou plasty souhrnně nazývané polyolefiny. Používají se při výrobě spotřebního zboží, mají špatné adhezívní vlastnosti a obtížnou slepitelnost. Polyolefiny lze lepit jenom v případě vhodné povrchové úpravy před lepením (aktivací). Jednou z možností je několikanásobné ožehnutí plynovým hořákem (povrch se nesmí natavit). Po této úpravě lze lepit polyolefiny kontaktními kaučukovými lepidly, epoxidovými dvousložkovými lepidly a polyuretanovými dvousložkovými lepidly. Použít můžete i kyanoakrylátová (vteřinová) lepidla s aktivátorem (SAMSON SUPER GLUE – PLAST PLUS). Aktivátor se nanese na povrch plastu a za několik sekund je možné nanášet lepidlo běžným způsobem.

Polytetrafluoretylen (PTFE) s obchodním názvem TEFLON je v běžných domácích podmínkách neslepitelný.

Celuloid je vysoce hořlavý, snadno se rozpouští v acetonu a etylacetátu. Pro lepení celuloidu jsou vhodná rozpouštědlová lepidla na bázi nitrocelulózy (UHU hart, BISON universal, UHU alleskleber).

 

 

 

 

Uložit


Komentáře

Napsat komentář