Léky proti bolesti


Bolest upozorňuje, že v organismu není něco v pořádku. Svým způsobem je tak nezbytným předpokladem uzdravení. Nemusíte ji však snášet déle a častěji, než je nezbytně nutné.

Paralen uleví, ale neovlivní zánět. Ibalgin je rozšířeným lékem s účinnou látkou ibuprofenem

Ať už se nám to líbí nebo ne, bolest je důležitá. Signalizuje zranění či nemoci, které ohrožují náš organismus, varuje nás před možnými následky nebezpečí pro naše tělo a vyzývá k hledání příčin problému. Za určitých okolností se však bolest stává utrpením. A vzhledem k tomu, že moderní lékařství vnímá stav mysli nemocného jako důležitý faktor, směřující k jeho uzdravení, je rychlá úleva od bolesti potřebná a zcela přípustná. Pomoci k tomu mohou i volně prodejné léky proti bolesti, ať už jde o analgetika nebo nesteroidní antirevmatika.

„Tato léčiva se používají k tlumení poúrazové bolesti, bolesti svalů a kloubů v rámci chřipkových stavů, menstruační bolesti, bolesti hlavy, zubů či kloubů,“ říká praktický lékař MUDr. Michal Lazák. „Všechna mají srovnatelný účinek. Neexistuje tedy více améně účinné antirevmatikum. Mohou se však lišit z hlediska toxicity. Především přípravky s obsahem indomethacinu a diklofenaku vynikají o něco vyšší toxicitou zejména na žaludeční sliznici,“ vysvětluje doktor Lazák.

Co brání bolesti

V roce 1969 byl ve Velké Británii poprvé představen ibuprofen, který objevil doktor Stewart Adams. Stal se velmi rychle populárním lékem proti bolesti, což ostatně trvá dodnes. V Česku je často užívaným přípravkem na bázi ibuprofenu například ibalgin.

Ibuprofen zabraňuje tomu, aby se tvořily látky, zvané prostaglandiny. Ty se uvolňují vmístech, kde je tkáň poškozená. Vyvolávají mimo jiné změny, které vnímáme jako bolest a jsou zodpovědné nejen za vznik bolesti, ale i zánětu. Ibuprofen tedy zmírňuje bolest a zánět různého původu. Také však tlumí horečku, která provází například nemoci z nachlazení. Používá se i při chřipkovém onemocnění, kdy léčivá látka ibuprofen tlumí bolest a snižuje teplotu.

Nežádoucí kombinace různých léků proti bolesti mohou vyvolat alergickou reakci

Jinou účinnou látkou pro léčbu bolesti je paracetamol, který obsahuje například rozšířený a často užívaný Paralen. Tato látka také brání tvorbě prostaglandinů. Využití léčiv s paracetamolem není tak široké jako u léčiv s ibuprofenem, protože paracetamol zánět nijak neovlivní. Jejich výhodou je ale například to, že je mohou užívat i těhotné ženy.

„Oproti jiným přípravkům, obsahujícím zejména paracetamol, je však toxicita ibuprofenu nižší. Proto lékaři v současné době doporučují jako první volbu k ovlivnění celkových příznaků akutních chřipkových onemocnění použít přípravky s obsahem ibuprofenu,“ upozorňuje MUDr. Lazák.

Dalším známým lékem na bolest je kyselina acetylsalicylová, která je účinnou látkou v lécích, jako je například acylpyrin. Působí stejně jako ibuprofen a ostatní nesteroidní antirevmatika, ale na rozdíl od nich vyniká významně vyšší toxicitou vůči žaludeční sliznici, a proto při jejím užívání je větší pravděpodobnost vzniku poškození žaludku. Z těchto důvodů se dnes kyselina acetylsalicylová samostatně jako analgetikum nepoužívá.

Existují rovněž spasmolytika, která jsou určena především k tlumení kolikovitých bolestí pocházejících z vnitřních orgánů, například žlučníku nebo močových cest.

K tlumení silné bolesti je obvykle třeba užívat léky dostupné jen na lékařský předpis. Tyto léky dokážou u pacienta výrazně zmírnit i velmi silné bolesti, jejich užívání je však spojeno s rizikem výskytu často i závažných vedlejších účinků. Právě proto jejich používání řídí lékař.

Pozor na vedlejší účinky

V lékárnách můžete koupit celou řadu dalších léků s obdobnými účinky. Podle odborníků však zpravidla obsahují kombinaci látek z uvedených základních léků. V tom spočívá jisté riziko, protože u některých lidí může kombinace léků vyvolat alergickou reakci.

Touha po úlevě od bolesti zad je častou situací, v níž lidé sahají po lécích

„Vedlejší účinky léků se výrazným způsobem zvyšují při použití kombinace různých nesteroidních antirevmatik současně,“ potvrzuje MUDr. Michal Lazák. „Taková kombinace v žádném případě nepřináší výhodu z hlediska zesílení analgetického účinku, zmírnění zánětu či snad urychleného hojení, pouze výrazně zvyšuje riziko poškození žaludeční sliznice, které může končit i život ohrožujícím krvácením ze žaludku. V případě lokálně podaných léků s obsahem nesteroidních antirevmatik ve formě masti, gelu či krému je toxicita přípravků nesrovnatelně nižší vzhledem k tomu, že množství vstřebané látky do krevního oběhu je ve srovnání s celkovým podáním minimální. Toto ale platí pouze za předpokladu, že mast či krém nejsou aplikovány dlouhodobě a na velkou kožní plochu,“ upozorňuje MUDr. Lazák.

Není dobré kombinovat různé účinné látky ani v případě současného lokálního, tedy kožního a perorálního (ústního) podání. Někdy však lokální aplikace nemusí být dostačující. Děje se to především při silnějších bolestech kloubů nebo měkkých tkání po úrazech. V takových případech doporučuje doktor Lazák krátkodobé použití vhodné kombinace tablet a mastí, gelů či krémů, tedy například Ibalgin gel či krém a Ibalgin Rapid pro vzájemně se zesilující protizánětlivý a analgetický účinek. Při této kombinaci se koncentrace nesteroidních antirevmatik v krvi výrazně nezvýší a nevzniká tak riziko nežádoucích vedlejších účinků. Rychlejší úleva od bolesti může naopak zkrátit dobu hojení. Oba zmíněné přípravky lze použít jednorázově, ale i po dobu několika dnů.

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: ZENTIVA, SHUTTERSTOCK, ARCHIV FIREM


Komentáře

Napsat komentář

IBUPROFEN PROTI ALZHEIMEROVĚ CHOROBĚ

Dlouhodobé užívání léků na bázi ibuprofenu může omezit rozvoj Alzheimerovy choroby. Tvrdí to alespoň vědecká studie, jejíž výsledky nedávno zveřejnil americký časopis Neurology. Vědci dělali výzkum u více než dvou set tisíc lidí, kteří užívali léky proti bolesti déle než pět let a došli k závěru, že riziko Alzheimerovy choroby se u sledovaných jedinců snížilo o více než čtyřicet procent. Zjistili, že nejlepší efekt, který představoval až 24procentní snížení rizika rozvoje choroby, měl ibuprofen. Vliv na zásoby mozkových proteinů, které jsou zodpovědné za vznik Alzheimerovy choroby, prokázaly rovněž testy na zvířatech. Vzhledem k negativním vedlejším účinkům dlouhodobého užívání léků proti bolesti se však lékaři dosud neshodují v názoru, zda lze přípravky na bázi ibuprofenu doporučit jako prevenci proti Alzheimerově chorobě.