Pozor na cukr a mouku!

Cukr a bílá mouka jsou každodenní součástí naší stravy. V přiměřené míře zdraví nijak zásadně neškodí, ve větším množství ale mohou způsobit vznik nadváhy, obezity či dalších zdravotních potíží.

Nadváha a obezita jsou dnes celosvětovým problémem, jen v České republice jimi trpí více než 60 procent dospělých. Jednou z hlavních příčin, proč naše populace tloustne, je příjem nadměrného množství bílé mouky a rafinovaného cukru spolu s vysokým příjmem tuků ve stravě a nedostatečnou fyzickou aktivitou.

Proč právě bílá mouka

Bílá mouka je stejný zabiják jako cukr

Vyrábí se rozemletím pšeničných zrn zbavených svrchního obalu a klíčku, čímž přichází o většinu důležitých složek, jako je vláknina, vitaminy (B, E a betakaroten) a minerály (fosfor či draslík). Pšenice je důležitým zdrojem energie díky obsahu polysacharidů, tedy škrobu, dále obsahuje v menším množství bílkoviny (lepek) a v minimálním množství jsou zastoupeny i tuky. Právě zbavením vlákniny se pro nás stává bílá mouka hůře stravitelnou a v nadměrném množství v přijímané stravě nám může způsobovat trávicí potíže. Navíc tím, že je bílá mouka zbavena pro náš organismus cenných látek, poskytuje z hlediska výživy jen krátkodobé zasycení.
Nejzávažnější projev intolerance bílé mouky, zejména její součásti lepku, představuje onemocnění celiakií. Pokud netrpíte alergií na lepek, nemusíte se bílé mouce zcela vyhýbat, ale rozhodně byste ji měli ve svém jídelníčku omezit a nahradit vhodnými alternativami.

Nahradit ji můžeme snadno

Zdraví prospěšná celozrnná mouka zachovává obsah vlákniny, vitaminů a minerálů, stopových prvků a enzymů a navozuje delší pocit nasycení v porovnání s bílou moukou. Vhodná je i špaldová mouka, která se získává z nešlechtěného druhu pšenice s vyšším podílem minerálních látek jako hořčík, vápník, draslík, fosfor nebo zinek, vitaminů skupiny B a bílkovin. Špaldě se proto připisují pozitivní účinky na imunitní systém a je lépe stravitelná. Ze špaldové mouky můžete vařit a péct podobně jako z mouky pšeničné. Jen mějte na paměti, že hladká špaldová mouka je o něco hustší, takže například těsto na pečivo méně nakyne a celozrnná špalda stejně jako ostatní celozrnné mouky kyne jen minimálně. Proto je vhodné v receptech na kynuté pečivo obě mouky namíchat, případně přidat více prášku do pečiva, jedlé sody či droždí.
Bílou pšeničnou mouku můžeme nahradit také moukou kukuřičnou. Kukuřice totiž neobsahuje gluten, protein, který se nachází v jiných obilninách a který způsobuje u mnoha dětí nesnášenlivost. Kukuřice je po pšenici a rýži nejpěstovanější obilninou na světě. Používá se na výrobu chleba, tortill i na obalování.
Existují však i méně obvyklé varianty, kterými můžeme bílou pšeničnou mouku nahradit. Především v prodejnách zdravé výživy je k dostání třeba také rýžová, pohanková nebo čiroková mouka. Jejich vlastnosti se od té pšeničné pochopitelně liší, jsou vhodné hlavně na zahušťování, ale při troše zkušeností z nich lze upéct i různé placky či slané pečivo.

Skrytý nepřítel

Chceme-li v jídelníčku bílou mouku omezit, je třeba si uvědomit, které potraviny ji obsahují. Nejedná se totiž jen o zmiňované pečivo a chleba, ale je také součástí příloh, jako jsou těstoviny nebo v české kuchyni zastoupené knedlíky. Dále se bílá mouka používá na zahuštění polévek a omáček, je v konzervách a polotovarech a v neposlední řadě ve sladkostech a pochutinách.

Cukr raději vynechat

Pozor bychom si měli dát také na cukr skrytý v nápojích. Velké množství obsahují limonády, slazené minerální vody, ledové čaje, džusy či ovocné šťávy. Lepší je pít vodu nebo neslazené minerálky

Stejně tak bychom se měli snažit v jídelníčku omezit rafinovaný cukr, neboť má vysoký obsah energie, ale jen minimální výživovou hodnotu a neobsahuje téměř žádné další látky, vitaminy ani minerály. Jeho nadměrná konzumace tělo zatěžuje a má pak vliv na řadu nejrůznějších zdravotních problémů. Po čase můžete pozorovat například únavu, bolesti hlavy, deprese, podrážděnost, poruchy zažívání nebo častější výskyt kvasinkových onemocnění, protože bílý cukr se v těle stává živnou půdou pro různé mikroorganismy, kvasinky a jedovaté látky. Organismus také okrádá o vápník, narušuje imunitu, přispívá k obezitě, způsobuje hemoroidy a zácpu a může mít nepříznivý vliv na onemocnění srdce a cév.

Oslaďte si život zdravěji

Stévie sladká je třistakrát sladší než cukr při nulovém obsahu kalorií. Obsahuje vitaminy A a C a dále například vápník, draslík a železo

Jednou z možných alternativ bílého cukru je třeba melasa. Tato sladká sirupovitá látka tmavě hnědé až černé barvy neobsahuje takřka žádný cukr, který je z ní odstraněn, tím pádem má i mnohem méně kalorií. Melasa není tak známým vedlejším produktem výroby třtinového cukru. Obsahuje vápník, železo, sodík, zinek, fosfor, hořčík, draslík a další minerální látky a pochopitelně i vitaminy, například A, C, D a většinu ze skupiny B.
Sladit můžeme ale také různými sirupy, například javorovým, agávovým nebo čekankovým. Přestože se jedná o vhodnější varianty klasického cukru, je nutné konzumaci těchto potravin kontrolovat a nepřijímat jich ve stravě velké množství. Nejlepším řešením je omezit přidané cukry ve stravě a konzumovat převážně přirozeně se vyskytující sacharidy v ovoci a zelenině bohaté na zdraví prospěšné látky a vlákninu.

Umělá sladidla nejsou řešením

Neobsahují sice téměř žádné kalorie, ale jsou mnohem sladší než cukr a mohou způsobovat nezvladatelné chutě na něco sladkého. Zpravidla se nacházejí v potravinách, které jsou prezentovány jako nízkokalorické. Mezi taková sladidla patří například sacharin, aspartam či acesulfam.

Náhrada bílé mouky

  • Čiroková mouka – má výborné pečicí vlastnosti, je ideální surovinou pro přípravu bezlepkového pečiva. Je bohatým zdrojem bílkovin a vlákniny.
  • Rýžová mouka – lehce stravitelná potravina, nejvíce se používá na zahušťování.
  • Pohanková mouka – velmi vhodná na přípravu slaného pečiva, placek, sladkých moučníků a sušenek.
  • Konopná mouka – je vyrobena semletím výlisků lisovaných konopných semínek z vybraných odrůd konopí, které neobsahuje THC. Je přirozeně bezlepková, má vysoký obsah bílkovin a vlákniny a nízký obsah sacharidů.
  • Čočková mouka – používá se na zahušťování pokrmů, polévek a přípravu kaší. Má vysoký obsah bílkovin.
  • Kaštanová mouka – vzniká díky mletí sušených jedlých kaštanů, které jsou bohaté na vitaminy C, B1 a B6, na draslík, vápník, hořčík, fosfor a další důležité látky. Kaštanová mouka je přirozeně bezlepková. Jejím přidáním do pečení docílíte sladké příjemné chuti a ořechové vůně.

Náhrada cukru

  • Kokosový cukr – pochází z nektaru květů kokosových palem a obsahuje antioxidanty, aminokyseliny, vitaminy i minerální látky. Nebývá rafinovaný, je tmavý, karamelové chuti a složením sacharidů se podobá stolnímu cukru.
  • Med – obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek – vitaminy, minerály, antioxidanty, enzymy i látky s antibakteriálními účinky.
  • Stévie sladká – je třistakrát sladší než cukr při nulovém obsahu kalorií. Obsahuje vitaminy A a C a dále například vápník, draslík a železo.
  • Kukuřičný sirup – má neutrální chuť; sladí méně než například sirup agávový, ale více než rýžový. Použití je univerzální, hodí se všude tam, kam potřebujete dodat sladkou chuť.
  • Nerafinovaný přírodní třtinový cukr – vyrábí se z třtinové šťávy, která se suší a následně krystalizuje na cukr. Neprochází procesem rafinace, proto neztrácí důležité látky, jako jsou vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík a zinek, enzymy a vitaminy.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock

Pozor na cukr a mouku!