Kotle na tuhá paliva


Spoustě chatařů a chalupářů se už léta osvědčují kotle na tuhá paliva. Lze s nimi stále dosáhnout jednoho z nejhospodárnějších způsobů vytápění. Ušetřit můžete i výběrem správného typu kotle.

některé firmy nabízejí doplňkové nástavby, které rozšíří možnosti manuálních kotlů

Zorientovat se v nabídce kotlů na tuhá paliva není úplně jednoduché. Kotle, které umožňují spalování dřeva, uhlí, dřevěných briket nebo štěpky jsou však pro řadu chatařů a chalupářů stále jedním z nejjednodušších a nejdostupnějších způsobů vytápění.

Výběrem správného typu kotle můžete ušetřit dost peněz, protože dobrý kotel šetří palivo i komín a vhodně zvolený výkon vám zabezpečí optimální a hospodárné vytápění. Není však nutné kotel zbytečně přeplácet, protože návratnost investice v řádu desítek tisíc do technologicky nejvyspělejších kotlů je v nepravidelně obývaných objektech problematická. Zvolte tedy pro vaši chalupu nebo chatu řešení pokud možno jednoduché a s ohledem na nejdostupnější palivo. V potaz berte i náklady na jeho dopravu a možnosti skladování.

Ocel, nebo litina

Univerzální litinové kotle jsou nejlepší na spalování různých druhů méně kvalitních tuhých paliv (dakon – bosch)

Pro rychlou orientaci při výběru kotle lze začít třeba rozdělením podle materiálů, z nějž jsou kotle na pevná paliva vyrobeny. Existují kotle s pláštěm z oceli a z litiny.

Litinové kotle lépe poslouží ke spalování méně kvalitního nevysušeného tvrdšího dřeva. Nejsou příliš vhodné na drobné dřevo a dřevní odpad. Mají účinnost kolem padesáti procent, tedy nejnižší ze všech kotlů na dřevo. Proč je kupovat? Obvykle bývají nejlevnější a jejich provoz je nenáročný. Mohou být dobrým řešením, pokud spalujete větší množství masivního kusového dřeva rozdílné kvality například z náletů nebo z vlastního lesa.

Ocelové kotle mají účinnost kolem 65 procent a lépe si poradí i s drobnějším dřevem včetně větví a dřevního odpadu. Stojí za úvahu, zda si připlatit a pořídit kotel se zásobníkem, do nějž se sype palivo nejčastěji ve formě dřevních briket nebo pelet a mechanismus kotle pak zajišťuje jeho postupné odebírání.

Způsob spalování

Jednoduchá konstrukce kotlů umožňuje jejich snadnou obsluhu a čištění, ale vyžaduje časté přikládání (Junkers – bosch)

Podle způsobu spalování se pak kotle dělí na prohořívací, odhořívací a zplyňovací. U prohořívacích probíhá spalování volným hořením bez podpory ventilátoru, palivo prohořívá postupně a spaliny procházejí do komína přes vrstvu paliva. Tyto kotle bývají konstrukčně nejjednodušší, snadno se čistí a obvykle v nich lze spalovat dřevo i uhlí.

U odhořívacího kotle palivo odhořívá postupně ve spodní části násypky. Hoření můžete do jisté míry regulovat uvolňováním popela z roštu. Podle odborníků odhořívací kotle využívají palivo o něco lépe než kotle prohořívací.

Rok od roku se však mezi kotly na tuhá paliva rozšiřuje především nabídka kotlů zplyňovacích. Jsou to odhořívací kotle s ručním přikládáním, ve kterých je vyšší úrovně spalování docíleno řízeným přísunem spalovacího vzduchu ventilátorem.

v případě kotlů na uhlí se vyplatí dodržovat výrobcem doporučený typ a velikost paliva

Je dobré vědět, že zplyňování se odehrává ve všech typech kotlů, ale u zplyňovacích je podporováno zmíněným ventilátorem. Regulátor provozu kotle tak může přesněji regulovat průběh spalování i jeho výkon. Tyto kotle mívají spalovací komoru vytvořenu ze žárobetonových tvarovek, které ještě zlepšují kvalitu hoření. Jsou vhodné především pro spalování dřevní hmoty ve formě dřevěných briket, dřevěných pelet anebo štěpků. Nevylučuje to možnost spalování jiných typů pevných paliv, takže při rozhodování o nákupu vždy konzultujte s dodavatelem všechny možnosti, které zamýšlený typ kotle nabízí.

Manuál nebo automat

Dalším podstatným kritériem pro výběr kotle je volba mezi manuální a automatickou obsluhou. Nižší náklady na pořízení kotle bez jakékoli automatiky jsou vykoupeny nutností častého přikládání, což výrazně snižuje komfort topení v domě.

Schéma fungování zplyňovacích kotlů s řízenou regulací vzduchu (viessmann)

Automatické kotle na dřevo jsou opatřeny zásobníkem paliva s podavačem. Jejich součástí je často automatická regulace, která samočinně řídí výkon kotle v závislosti na teplotě snímané termostatem. Díky tomu stačí omezit obsluhu kotle na nastavení požadované teploty v místnosti nebo teploty vody v otopném systému a na občasné doplnění zásobníku paliva. Nevýhodou automatických kotlů na dřevo jsou omezené možnosti využití paliva. Třeba v kotli na pelety jednoduše musíte spalovat pelety.

Důležitý je i výkon kotle. Výpočet, který vám umožní zvolit optimální výkon, zahrnuje kromě velikosti vytápěných prostor i řadu dalších faktorů včetně velikosti tepelných ztrát. Můžete využít například různé kalkulačky na odborných internetových serverech (vytapeni.tzb-info.cz), případně zadat výpočet specializované firmě.

vytapeni.tzb-info.cz, www.bosch.cz, www.dakon.cz, www.buderus.cz, www.atmos.cz, www.kotlenauhli.cz

text: Richard Guryča
foto: Archiv firem

Kotle na tuhá paliva


Komentáře

Napsat komentář