Když je chalupa kulturní památkou


Jsme z obecního úřadu pro obnovu kulturních památek.

Když je chalupa kulturní památkou, má to své výhody i nevýhody. Připomeňme si dnes ve velmi zhuštěné formě, jak je třeba s chalupou -kulturní památkou zacházet a jaké povinnosti a práva její vlastník má.

Vlastník kulturní památky, ať už je to chalupa či jakákoli jiná stavba anebo věc movitá, má totiž sice určité povinnosti, ale – a to je nutné zdůraznit – má i určitá práva, která platný právní řád zavádí jako kompenzaci povinností, jež jsou s vlastnictvím kulturní památky spjaty.

Základním právním předpisem, který upravuje kulturní památky a obecně památkovou péči, je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (dále jen „PamZ“). Byl několikrát novelizován. V aktuálním znění je k dispozici na webových stránkách Ministerstva kultury R (www.mkcr.cz), které je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky. Dalším důležitým právním předpisem je prováděcí vyhláška k zákonu o státní památkové péči č. 66/1988 Sb.

Povinnosti i práva

Vlastník kulturní památky je především povinen o památku pečovat – udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením a zničením (§ 9 odst. 1 PamZ). Vlastník chalupy, která je kulturní památkou, ji tedy nesmí nechat zchátrat, naopak ji musí udržovat tak, aby zůstala – jako součást kulturního dědictví – zachována i s jejími hodnotami pro budoucí generace.

Pokud vlastník o svoji kulturní památku nepečuje, může zasáhnout obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten může vlastníkovi kulturní památky uložit podle § 10 PamZ povinnost provést opatření k ochraně památky – úřad stanoví (správním rozhodnutím), jaká konkrétní opatření je vlastník kulturní památky povinen provést a v jaké lhůtě tak musí učinit. Obecní úřad obce s rozšířenou působností také může vlastníkovi kulturní památky, který o svoji památku nepečuje, uložit pokutu ve výši až 2 miliony Kč.

Vlastník kulturní památky je tedy povinen o svoji památku pečovat. Přitom má právo na bezplatnou odbornou pomoc, kterou podle § 32 odst. 2 písm. f) PamZ povinně poskytuje odborná organizace státní památkové péče – Národní památkový ústav. Jestliže si vlastník kulturní památky není jist, jakým způsobem památku nejlépe udržovat, jak ji opravit a podobně, může se obrátit na Národní památkový ústav se žádostí o odbornou pomoc, například o doporučení nejvhodnějších stavebních technologií či materiálů. Vždy je nutné mít na zřeteli základní cíl památkové péče: zachovat kulturní památku s jejími hodnotami (architektonickými, uměleckými, technickými či jinými). Právě k naplnění tohoto cíle má sloužit bezplatná odborná pomoc Národního památkového ústavu.

Údržba památky

Když vlastník nemovité kulturní památky zamýšlí provést její údržbu, opravu, modernizaci či rekonstrukci (PamZ používá souhrnný výraz „obnova“), je povinen vyžádat si od obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 14 odst. 1 PamZ tzv. závazné stanovisko. V závazném stanovisku úřad vyjádří, zda je vlastníků v záměr obnovy kulturní památky přípustný anebo nikoli. Pokud úřad shledá, že záměr je z hlediska ochrany a zachování kulturně-historických hodnot památky přípustný, může v závazném stanovisku také stanovit podmínky, které musí vlastník při realizaci svého záměru dodržet. Smyslem tohoto posuzování a vydávání závazného stanoviska je ochrana hodnot, které kulturní památka má. Pokud by vlastník kulturní památky prováděl její obnovu bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo v rozporu se závazným stanoviskem, například pokud by nedodržel podmínky uvedené v závazném stanovisku, může mu být uložena pokuta až do výše 2 mil. Kč.

Jako podklad pro vydání závazného stanoviska podle § 14 odst. 1 PamZ si úřad vyžaduje vyjádření Národního památkového ústavu. Je proto vhodné zpracovávat projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky již ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, který dokáže identifikovat hodnoty, které daná kulturní památka má, a zároveň může doporučit nejvhodnější způsob a rozsah obnovy památky tak, aby její hodnoty byly zachovány. Národní památkový ústav má v jednotlivých krajích územní odborná pracoviště, na něž se mohou vlastníci kulturních památek obracet; kontakty jsou na webových stránkách Národního památkového ústavu www.npu.cz.

Udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, podléhají ohlášení stavebnímu úřadu; závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností je jednou z povinných příloh ohlášení.

Kde získat příspěvky

Vlastník kulturní památky může požádat místně příslušnou obec nebo kraj o poskytnutí příspěvku na úhradu zvýšených nákladů spojených se zachováním nebo obnovou kulturní památky (§ 16 odst. 1 PamZ). Obce a kraje poskytují tyto příspěvky ze svých rozpočtů, a to na základě žádosti vlastníka památky. Protože termíny pro podání žádosti a náležitosti žádosti o příspěvek se mohou lišit v jednotlivých obcích a krajích, lze doporučit, aby vlastníci památek sledovali webové stránky jednotlivých obcí a krajů. Obce ani kraje však nemají povinnost poskytovat příspěvky na zachování a obnovu památek. Záleží tedy na nich, jak sestaví svůj rozpočet a zda v něm vyčlení prostředky na poskytování příspěvků podle § 16 odst. 1 PamZ.

Vlastník kulturní památky může obdržet příspěvek i ze státního rozpočtu. Tento příspěvek poskytuje ministerstvo kultury podle § 16 odst. 2 PamZ, a to na základě žádosti vlastníka památky. Ministerstvo kultury má několik dotačních programů, přičemž podrobnosti k nim jsou k dispozici na jeho webových stránkách. Pro chalupáře mohou být důležité dva programy: Program záchrany architektonického dědictví, který cílí k obnově nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek tvořících české architektonické dědictví, a možná ještě důležitější Havarijní program, jenž je určen pro obnovu nemovitých kulturních památek v havarijním technickém stavu (v tomto programu lze financovat například statické nebo celkové stavební zajištění památky či opravu krovu a střechy památky).

K ochraně architektonického dědictví se Česká republika zavázala i na mezinárodní úrovni – je smluvní stranou Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy.

Bez ohledu na to, zda ta či ona chalupa je kulturní památkou, patří poděkování všem, kteří o své chalupy pečují – tak, aby chalupy se svými hodnotami architektonickými, uměleckými i jinými zůstaly zachovány budoucím generacím jako doklad umu našich předků.

TEXT: MGR. JIŘÍ KLUSOŇ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář