K programu Zelená úsporám


K programu Zelená úsporám

Tento program MŽP spravovaný Státním fondem životního prostředí byl vyhlášen v roce 2009. Jeho cílem bylo napomoci úsporám energie a rozšíření využití obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech.

Při financování programu Zelená úsporám se využívaly finance získané prodejem povolenek, které měla ČR k dispozici díky rychlejšímu než plánovanému tempu snižování množství emisních plynů. Aprogram, podporující mimo jiné zateplování rodinných a bytových domů a výměnu neekologického vytápění za obnovitelné zdroje (na biomasu, účinná tepelná čerpadla, solární panely), byl zajímavý i pro majitele rekreačních chalup, které byly kolaudovány nebo rekolaudovány na trvalé bydlení.

Dotace pozastaveny

Přijímání žádostí o podporu bylo vzhledem k jejich prudce narůstajícímu množství koncem října 2010 pozastaveno. Celkem bylo evidováno 75 tisíc žádostí, z toho v posledním týdnu října přes 10 tisíc. Už tehdy bylo jasné, že zhruba 19,6 miliardy, získané za povolenky, nebude stačit. Chybějící částka se počátkem roku odhadovala mezi třemi až pěti miliardami.
Nový ministr životního prostředí koncem ledna přislíbil urychlené vyřizování žádostí a důkladné prověření programu se snahou naplnit jeho původní cíle. Z výsledků kontroly koncem letošního dubna vyplynulo, že z celkem 78,6 tisíc žádostí jich bylo po realizaci vyplaceno 20 tisíc (3,1 miliard Kč), schváleno k realizaci 17 tisíc (zatím nevyplaceno 5,9 miliard Kč), ke schválení připraveno téměř 25 tisíc (6,5 miliard Kč) a k doplnění bylo vráceno 16,6 tisíc žádostí (za 7,1 miliard Kč). Poslední skupina měla odstranit nedostatky v šedesátidenní lhůtě. Zhruba 300 žádostí bylo neúspěšných.

Program byl úspěšný

Po několikaměsíčním období nejistoty se počátkem června vyjasnilo, že od začátku programu Zelená úsporám byla již 31 tisícům žadatelů proplacena částka zhruba 5,3 miliardy korun. Počátkem července je schváleno přes 64 tisíc žádostí za 16 miliard Kč (včetně téměř 2 tisíc doplněných žádostí) a přes 14 tisíc doplněných žádostí se ještě kontroluje. Je tedy zřejmé, že program se přes počáteční potíže s administrací daří plnit. Vyplaceným prostředkům odpovídají i předepsané úspory energie a emisí CO2. Audity ale prokázaly, že v programu chybí téměř 8 miliard korun na zbývající dotace a administraci programu.
Ministr životního prostředí ČR rozhodl, že se tyto prostředky získají tím, že se z programu oddělí dodatečně zařazená podpora 4 miliard na zateplení úřadů, škol, nemocnic a dalších veřejných budov, které budou financovány z jiných zdrojů. Další prostředky se získají pokračujícím prodejem emisních povolenek, úsporou v administraci a hledáním finančních zdrojů v rezortu životního prostředí. Uvažuje se i omožnosti převedení části výnosů z poplatků za znečištění životního prostředí (např. poplatky za autovraky). Navíc je pravděpodobné, že ne všechny doplňované žádosti budou úspěšné, takže potřebná částka se tím může zhruba o jednu miliardu snížit.

S novými pravidly

Program Zelená úsporám byl úspěšný i v tom, že vyvolal celonárodní vášnivé diskuse o potřebě a možnostech úspor energie v rodinných a bytových domech. Zkušenosti získané v jednotlivých realizacích pak posílily přesvědčení omožné úspěšnosti tohoto úsilí.
Vedlejším příznivým efektem programu bylo to, že se při přípravě jednotlivých žádostí udělal pořádek v projektové dokumentaci velkého množství rodinných a bytových domů.
Snižování energetické náročnosti budov je zásadním trendem zemí EU, což dokládá i novela příslušné evropské směrnice, která se u nás bude plnit od počátku roku 2013. Významná je přitom evropská shoda o potřebě ekonomické podpory států pro úpravy a výstavbu budov s velmi nízkou spotřebou energie, což snižuje potřebu nových zdrojů energie.
Lze tedy očekávat, že na úspěšný program Zelená úsporám bude navazovat obdobný program, který má šanci využít čerstvých zkušeností a vyhnout se předchozím chybám a nedostatkům.
Důležité je, aby dotační program byl vnímán jako společné investování státu a vlastníků budov do úspor energie, které je pro obě strany prospěšné, a které by mělo být podporováno přinejmenším na stejné úrovni jako výstavba zdrojů energie.
Podstatné je, aby podpora státu byla průběžná, podle jasných, dlouhodobých a tudíž předvídatelných pravidel, jak je běžné v zahraničí. To vše se logicky týká i trvale užívaných chalup a chat.

TEXT: ING. JIŘÍ ŠÁLA, FOTO: FRANTIŠEK VAŇÁSEK

 


Komentáře

Napsat komentář