Jízda po dálnici


Dálnice je důležitou dopravní komunikací, která ve většině případů zrychluje jízdu, zvyšuje její plynulost, zkracuje vzdálenosti, ale má svá specifika.

Je dokázáno, že dálnice a rychlostní silnice jsou v porovnání se silnicemi prvních a nižších tříd nejbezpečnějším typem komunikací. Kupodivu i výzkumy renomovaných agentur ukazují, že lidé mají o nehodách na dálnicích chybné mínění. V médiích totiž velice často slyšíme o nějaké nehodě, především velkých kamionů, která zcela zastavila provoz na některé z našich dálnic. A z toho pravděpodobně vychází mylné mínění, že k největšímu počtu nehod dochází právě na dálnicích.

K největšímu počtu nehod v České republice ale dochází jednoznačně na silnicích II. a III. třídy. Naopak nejbezpečnější jsou dálnice a rychlostní silnice. K nehodám na dálnicích dochází zhruba dvaapůlkrát méně často než na ostatních silnicích.

Jízda po dálnici má svá specifika

Jízda po dálnici ale přináší i specifická rizika. Ta mohou vyplynout například z rychlé jízdy, únavy nebo i z jakéhosi pocitu „nudy“. V první řadě bychom měli pamatovat na to, že na dálnici je povolen provoz pouze motorovým vozidlům a jízdním soupravám, jejichž povolená nejvyšší rychlost není nižší než 80 km/h. Tedy vše, co jede pomaleji než 80 km/h, na dálnici nesmí.

Na dálnici se může najíždět (a také z dálnice sjíždět) jen na místech k tomu určených. Je zde také zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště; nesmí se zde otáčet, couvat ani vjíždět na střední dělicí pás včetně míst, kde je pás přerušen. Vozidlo nouzově stojící na dálnici musí řidič vždy označit jako překážku provozu na pozemních komunikacích; jde-li o motorové vozidlo povinně vybavené přenosným výstražným trojúhelníkem, musí řidič umístit trojúhelník ve vzdálenosti nejméně 100 m za vozidlem.

V případě, že na vozidle nebo nákladu vznikla taková závada, že není možné dosáhnout na rovném úseku rychlosti nejméně 80 km/h, musí řidič dálnici opustit na nejbližším výjezdu. Po dálnici se smí také vléci motorové vozidlo jen tehdy, jestliže je to nutné k jeho odstranění z dálnice.

Pokud se podíváme na rychlostní limity, tak na dálnici je povolena nejvyšší rychlost jízdy motorových vozidel do 3,5 tuny 130 km/h, v obci pak rychlost 80 km/h.

Najíždíme na dálnici

Při nájezdu na dálnici bychom měli dodržet několik pravidel. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu nesmíme ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Vozidla, která jedou v připojovacím pruhu, by nejprve měla zvýšit svou rychlost tak, aby se co nejvíce přiblížila rychlosti vozidel v průběžném pruhu, a teprve potom se plynule zařazovat. Pro zrychlení bychom měli využít celou délku připojovacího pruhu a zařazovat se až na jeho konci.

Bohužel na našich dálnicích často vidíme situaci, kdy pomalu jedoucí vozidlo (s vlastní rychlostí třeba i 40 nebo 60 km/h) se do průběžného pruhu zařazuje okamžitě po vyjetí na dálniční komunikaci ze zatáčky, kterou připojovací pruh začíná. Těm, kteří jedou v průběžném pruhu, pak nezbývá nic jiného než brzdit nebo vyjet do levého pruhu, pokud je ovšem volný.

Jízda po dálnici

Samotnou jízdu po dálnici řeší řada předpisů. Na dálnici se jezdí (mimo obec) především v pravém jízdním pruhu. Ostatní pruhy (levé) slouží výhradně k předjíždění, popřípadě objíždění. Výjimkou je tzv. souběžná jízda v koloně. Po předjetí je řidič povinen přejet zpět do pravého pruhu. Při najíždění na dálnici před vjetím do průběžného (pravého jízdního) pruhu musí řidič užít připojovacího pruhu; kde tento připojovací pruh není, musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po dálnici v průběžném jízdním pruhu.

Pokud jede řidič na dálnici v pravém pruhu a chce předjíždět, nesmí při přejíždění z pruhu do pruhu a při samotném předjíždění omezit a ani ohrozit vozidlo jedoucí v levém pruhu ani to, co jede za ním. A samozřejmě je vždy potřeba použít blinkr.

Pozor si musejí dát řidiči při sjíždění z pravého a levého pruhu do toho prostředního – na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce. Zjednodušeně se tedy dá říci, že i zde platí pravidlo přednosti zprava.

Nejezděte bezdůvodně pomalu v levém pruhu

Podle zákona se musí řidič zařadit zpět do pravého pruhu vždy ihned poté, co předjede pomaleji jedoucí vozidlo. Levý pruh by tak měl být uvolněn pro rychleji jedoucí automobily. Dokonce za našimi západními hranicemi poměrně často policisté sledují tzv. bezdůvodnou jízdu v levém jízdním pruhu a tento přestupek pak také pokutují.

Bezpečná vzdálenost je nutností

Vzhledem k tomu, že se po dálnici jezdí ve vyšších rychlostech, platí zde dvojnásob potřeba dodržování bezpečné vzdálenosti. Tu si zkontrolujeme jednoduše – vyhlédneme si pevný bod u silnice (kilometrovník, strom, značku atd.), a když jej auto před námi mine, odpočítáme si v duchu nejméně dvě sekundy, které musejí uplynout, než k tomuto bodu dojedeme my. Stačí k tomu tedy jen v duchu jednoduše odpočítat jedenadvacet, dvaadvacet… Při jízdě po dálnici bychom ale vzhledem k rychlosti jízdy měli raději nějakou tu sekundu přidat.

Rozhodně bychom měli dodržovat snižující se rychlosti, které na dálnici avizují například uzavírky a sjíždění do menšího počtu pruhů.

Umíte zipovat?

I když u nás platí již poměrně dlouho tzv. „pravidlo zipu“, většina řidičů jej neumí v praxi používat. V místech, kde se provoz například kvůli rekonstrukci vozovky zužuje ze dvou pruhů do jednoho, by řidiči jedoucí v průběžném jízdním pruhu měli umožnit střídavé zařazování těm, kteří jedou ve vedlejším pruhu. Tedy něco podobného, jako když se uzavírá zip – tedy jednou zprava – jednou zleva a tak dále. Výše zmíněný úsek je pak při dodržení „pravidla zipu“ plynule průjezdný.

Typicky nesprávné jednání řidičů v místech, kde jízdní pruh přestává být průběžný, je to, že se zařazují se značným předstihem do pruhu průběžného. Dokonce ten, který jede v končícím pruhu až do konce, je ostatními řidiči vnímán jako někdo, kdo předbíhá ve frontě. Přitom právě on je ten, který pravidlo zipu aplikuje správně.

Jedeme v koloně

Jízda v koloně vyžaduje neustálé sledování pohybu a zastavení ostatních vozidel. V případě, že uvízneme v koloně, bychom měli dodržovat několik zásad. Vždy bychom měli nechat volný pruh pro záchranáře. Měli bychom si při zastavení ponechat nejméně čtyři metry odstupu od auta před námi, nebudeme tak dýchat výfukové plyny a zachováme si možnost případného manévrování. Především v zimě, kdy necháme běžet motor na volnoběh, bychom měli sledovat stav paliva.

Nebezpečné vybržďování

Velmi nebezpečným chováním je tzv. „vybržďování“. Například rychlejší vůz dojede ten pomalejší (který ale jede třeba nejvyšší povolenou rychlostí) v levém pruhu a záměrně brzdí až velmi těsně na poslední chvíli, aby tak přesvědčil řidiče před sebou, že mu má uhnout, případně dojde k podjetí vozidla zprava (což je nepovolený manévr), návratu vozu do levého pruhu a prudkému zabrždění. Takovýto manévr rozhodně není v souladu s pravidly silničního provozu, protože při něm dochází k takovému zkrácení vzdálenosti mezi vozidly, jež může znemožňovat bezpečné zastavení. Že tyto manévry při případné kolizní situaci posuzuje soud poměrně tvrdě, dokazují některé rozsudky těchto řidičů z poslední doby.

text: Jiří Svoboda
foto: Shutterstock

Jízda po dálnici


Komentáře

Napsat komentář

Co dělat při uvíznutí v koloně

Odborníci doporučují v silných mrazech sesednout se na zadní sedadlo těsně k sobě a společně se přikrýt dekami nebo kabáty. Důležité je alespoň každé dvě hodiny vystoupit a protáhnout se a krátce si zacvičit. V zimě bychom také neměli usínat, ve spánku tělo rychleji vychládá.