Jak izolovat dům


Zvláště při rekonstrukcích, které neumožní zateplit fasádu zvenčí, je nutné i kvalitní provedení vnitřních izolací

Správná izolace je důležitá především pro omezení tepelných ztrát a zhoubného působení vlhkosti. Při rekonstrukci starých domů je pak důležité dodržet optimální tloušťku izolační vrstvy.

Ekonomicky optimální tloušťka izolace obvodových zdí je 16 až 35 centimetrů. Tloušťka izolace by měla být přizpůsobena celkové tloušťce zdi tak, aby nepřesahovala 70 až 80 centimetrů a neomezovala přirozené osvětlení. U starších rodinných domů a budov se silnějšími stěnami je tedy vhodné izolovat co nejkvalitnější izolací, která při malé tloušťce splňuje požadované parametry.
Existuje několi možných způsobů izolace. Kontaktní systémy fasádní izolace vyžadují srovnání podkladu a často je nejvýhodnější nahodit zeď novou hrubou omítkou. Zabrání se tím vzniku spár mezi izolačními deskami a nežádoucímu proudění vzduchu. Systémy se lepí buď celou plochou, nebo na speciální talířové kotvy. Spáry v izolaci je rovněž nutné vyplnit. Měkčí izolační materiály, jako například minerální vlna, přírodní vláknité izolace nebo foukaná celulóza se umísťují do předsazeného roštu z dřevěných nosníků, nebo latí. Tyto způsoby jsou vhodné pro odvětrávané fasády s minimalizací tepelných mostů.

Zábrany proti vlhkosti

  • Pokud není možné izolovat dům zvenčí, což bývá i případ některých památkově chráněných chalup, je nutné izolovat zevnitř. Při tom vzniká problém tepelných mostů v místech napojení stropních konstrukcí na obvodové stěny. Vrstvu vnitřní tepelné izolace je v takových případech nutné v určité délce protáhnout také na stropy a podlahy. Velmi důležité je také provedení parotěsných zábran, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti mezi vrstvou izolace a nosnou konstrukcí. Ta může stavbu poškozovat.
  • U starých budov je často nutné řešit i dodatečné izolování základů. Oproti novostavbě jde v takovém případě vždy o kompromis, ale hydroizolace je nutná pro zabránění vzlínání vlhkosti. Vnitřní příčky, jejichž základ je v přímém styku se zeminou, musíme izolovat stejně jako základy. Nejen základy, ale i podlaha u nepodsklepených objektů musí být izolována minimálně 15 až 20 centimetry izolace. Nevytápěný sklep doporučují odborníci oddělit od vytápěného prostoru, nejlépe deseti až patnácticentimetrovou vrstvou izolace na spodní straně stropu protaženou dolů po stěnách v délce minimálně padesáti centimetrů.
  • Co nejlepším izolováním základů se rovněž vyhneme působení tepelných mostů, které mohou mít vliv na nadměrné ochlazování částí konstrukcí a případné kondenzaci vodních par. Taková místa pak mohou trpět vznikem plísní.
  • Pokud jde o tepelné mosty, představují riziková místa především napojení konstrukcí. Tedy základy, stropní konstrukce, pozednice, napojení oken a stavebních otvorů či rohy. Při rekonstrukcích vznikají případy těžko řešitelných tepelných mostů, ale vyplatí se jejich vliv pokud možno co nejvíce omezit.

Zásadní vliv oken

Zdrojem ztrát u starších objektů jsou okna. Teplo uniká kvůli nekvalitnímu zasklení, ale i přes přes spáry v rámu okna a netěsnosti v místech ostění. S izolováním domu je vhodné spojit výměnu oken. Tepelným mostům v napojení rámu na konstrukci se lze vyhnout předsazením okna do vrstvy izolace.

TEXT: RICHARD GURYČA, FOTO: ARCHIV FIREM


Komentáře

Napsat komentář


Dobré rady

  • Staré trámové stropy, které mají mezi trámy dutý prostor, se dají izolavat zafoukáním izolace z celulózových vláken. není ani třeba odstraňovat podlahu.
  • Lze také shora otevřít konstrukci podlahy a vložit do prostoru mezi trámy minerální nebo skleněnou vatu. zároveň je tak možné položení parotěsné zábrany na spodní stranu izolace.
  • Aby se zateplování vyplatilo, musí mít rozumnou dobu návratnosti. například investice 100 tisíc korun, díky které se každý rok ušetří tisíc korun za teplo, má návratnost deset let.