Dlážděná cestička


Zahradou u domku se chodívalo travnatými stezkami. A ke garáži vedly v zeleni dvě vyjeté koleje, které se za deště měnily v kluzké bahno.

Dlážděná cestička

Majitel se rozhodl pro změnu hlavně kvůli té ploše před garáží. Ale když už se dal do díla, vylepšil i ostatní komunikace. Dlažbu vybíral tak, aby nerušila přírodní ráz zahrady s různorodými dřevinami a pěkně uspořádanými záhony květin v zeleni trávníku.

Legenda vyhrála

Prolistoval katalogy různých firem, až mu padla do oka zestařovaná betonová dlažba Legenda color mix. Její povrch není hladký, takže nehrozí uklouznutí, má mírně zaoblené hrany a barvu v několika pastelových tónech béžové a lila.

Plochu před garáží přijel pomoci vyhrábnout kamarád s bagříkem

S vyhloubením plochy před garáží, kde je třeba jít až do hloubky 40 centimetrů, mu pomohl kamarád s bagříkem, ale přípravu podkladu na ostatních, tedy pochozích cestách, zvládl sám. „Tady stačilo jít jen do zhruba dvaadvaceti centimetrů, takže stačil krumpáč a lopata. Přesně podle pokynů výrobce dlažby jsem nakoupil i štěrk různého průměru,“ vzpomíná majitel na loňskou letní brigádu.

Na ploše před garáží použil na spodek štěrk o průměru 20 mm a pak dvě vrstvy stejné jako na cestičkách. Je to asi 12 cm štěrkové drtě o průměru 40 – 80 mm a třícentimetrová vrstvička jemnějšího materiálu průměru zhruba 40 – 80 mm. Do ní se pak už klade dlažba. Je třeba brát ohled i na její tloušťku.

Tráva za hranicí

S udusáním povrchu pomohl Alešovi kamarád; on zatím vracel zpět trávníkový drn, který vyjmul před výkopem

Výrobce pamatuje i na to, aby do dlažby neprorůstala tráva. Na okrajích se o to „stará“ obrubník ze stejného materiálu, který se do výkopu umístí nejdřív. Aby pevně držel, zalil jej šikovný majitel betonem. A pak už mohl podle vlastní fantazie kombinovat čtverce a obdélníky betonové Legendy. Aby byl povrch dobře zpevněn, vypůjčil si v půjčovně speciální dusací stroj.

„Podle návodu se má povrch zasypat jemným bílým, podotýkám dost drahým písečkem, aby tráva a plevele neprorůstaly plochou,“ připomíná ještě majitel. „Zapravil jsem jej koštětem mezi spáry, vypadalo to pěkně. Jenže když jsem po čase dlažbu otrýskal proudem vody, byl písek pryč. A nahradil jej prach a splavená hlína, v níž se objevily zelené rostlinky. Bez trochy chemie se údržba zkrátka neobejde.“

Text Marie Rubešová, foto Václav Cihelka


Komentáře

Napsat komentář