Chata to vyhrála


Na okraji chatové osady u Mníšku pod Brdy vyrostla nedávno nová roubená chata. Původní záměr majitelů ale byl trochu jiný, zpočátku chtěli koupit starší chalupu.

Na zahradě dominuje trávník, stromky jsou zatím nízké

Veronika se svým mužem Hubertem a dvěma dcerami bydlí v domku se zahradou na okraji Prahy. Do nedávna to bylo příjemné bydlení, ale doprava a hluk na frekventované silnici u domu v posledních letech neúměrně vzrostly.

„Rozhodli jsme se, že si na víkendy najdeme v rozumné vzdálenosti od bydliště nějakou chatu nebo chalupu,“ vysvětluje drobná tmavovláska, „abychom mohli vyjet i na odpoledne. Mně se moc líbí roubenky, ale ty jsou od Prahy většinou daleko.“Hubert ji doplňuje: „Mě lákalo místo někde u lesa a u vody.“

Návrat do místa dětství

Zahradní průčelí chaty se koupe ve sluníčku, z terasy je výhled přes zahradu na les

Veroniku to táhlo do lesnaté krajiny u Mníšku, kde mají její rodiče chatu a kde prožila své dětství. „Všechno jsme srovnávali s tímhle místem.
Stavět něco nového jsme původně nechtěli, stačil nám zážitek z přestavby domu před lety. Ale když jsme se dozvěděli, že v chatové osadě je na prodej pozemek u lesa, rozhodli jsme se. A začali jsme hledat firmu, která by víkendový domek postavila,“ vzpomínají manželé, zatímco nás provázejí po zahradě a stavení.

První informace hledali na veletrhu For Arch, potom na internetu. „Pan Eisman, majitel plzeňské firmy Palis, která nás zaujala a jež staví dřevostavby, nás pozval k sobě. Bylo to v zimě, v nevlídném počasí – a v jeho dřevěném domě bylo krásně teplo. To nás přesvědčilo. Vybrali jsme si domek z katalogu, ale v projektu jsme chtěli udělat nějaké úpravy. Pan Eisman nám vyšel vstříc,“ chválí si spolupráci s firmou.

Vyrostla jako z vody

Na jaře roku 2004 nechali chataři udělat základovou desku, podezdívku, septik a vyvrtat studnu, v červenci nastoupila firma a začátkem září dřevěná chata s obytným podkrovím stála. „Nestavělo se z hotových dřevěných panelů, jako některé dřevostavby, ale z trámů a prken,“ vzpomíná Hubert. Mezi vnitřními a vnějšími prkny je izolace, která vydá za 60 cm silnou zeď. Domek o půdorysu 7 x 7 metrů má praktickou dispozici. Z předsíně se vlevo vchází do koupelny se sprchovým koutem, umyvadlem a toaletou, která byla v původním projektu samostatná. „Jen pračka by se sem už asi nevešla,“ trochu lituje Veronika. Velikost koupelny je asi to jediné, co by na chatě změnila.

Součástí velké obytné místnosti v přízemí je pohodlné sezení s výhledem na zahradu a les

Napravo se vstupuje do velké obytné místnosti ve tvaru L, která vznikla zrušením příčky mezi pokojem a kuchyní. Okna do tří světových stran včetně prosklených dveří na terasu sem přinášejí dostatek světla. Po schodišti vystoupáme do malé předsíňky v podkroví. Původně byly v projektu tři ložnice a komora, ale majitelé navrhli změnu dispozice. Vznikla tak ložnice, dva dívčí pokoje, pokojík pro hosty a ještě se sem vešlo WC. Před dvěma ložnicemi je úzký balkón, otočený do zahrady a k lesu. „Ráno, když vstaneme, odtud rádi pozorujeme přírodu, větráme na něm peřiny. S balkónem je fasáda zajímavější,“ míní Hubert.

Využit je i prostor pod schody v přízemí, kde je za dvířky ukryt bojler, expanzní nádoba a věci na úklid.

V hlavní roli dřevo

Stavebním materiálem byl smrk, v interiéru ošetřený bezbarvým matným lakem; venkovní stěny mají nátěr s červeným nádechem. Střechu kryje kanadský šindel, ale díky zajímavému vybarvení nepůsobí ploše. Na podlahy v přízemí se majitelé rozhodli nechat položit dlažbu a v podkroví plovoucí podlahu.

Rohová kuchyňská linka nabízí kuchařce při vaření veškerý komfort

„Chtěli jsme tu mít i dřevěné vypínače,“ vzpomíná Veronika, „chvíli jsme je ale sháněli. I když byla chata hotová na podzim, jezdit jsme sem začali až na jaře 2005, měli jsme tedy dost času na zařizování. Postupně jsme sem autem dovezli veškerý nábytek a smontovali ho. Podkrovní ložnice jsou vybaveny jednoduše – borovicové postele, skříně, noční stolky z IKEA, Sconta, Asca, Möbelixu. Vybavení přízemí jsme pořídili kompletně v IKEA, včetně kuchyňské linky a spotřebičů.“
Kvůli kontrastu zvolili chataři kuchyňskou linku a konferenční stolek v bílé barvě, jídelní stůl se židlemi a rohová knihovna jsou přírodní. Vybavení doplňují dvě pohovky a kuchyňský pracovní stolek. Živý akcent vnáší do místnosti několik zelených poliček a barevné polštáře na pohovkách.

Teplo je důležité

Celou chatu vytápí krbová kamna na dřevo Romotop, od nichž stoupá teplo přes schodiště do podkroví. „Dnes bych možná koupil kamna i s menším výkonem,“ přiznává Hubert. Koupelnu vyhřívá elektrické nástěnné topení. „V zimě sem nejezdíme, zamrzá tu voda. Ale pro jistotu máme i rozvod na elektrické topení.“

Zahrada u lesa

Pozemek má výhodnou polohu na okraji osady, hned u lesa, nedaleko chaty Veroničiných rodičů. Obyvatelé tu mají značné soukromí, protože k cestě je situována zadní část chaty, průčelí s dveřmi na terasu se zahradním sezením je otočené na jih do zahrady a k lesu. „Je tu klid, jen když se v létě seká tráva a řeže dřevo, bývá hluk,“ říká chatařka.

Vedle jídelního koutu stoupá do patra schodiště, pod ním si všimněte dvířek k úložnému prostoru. Krbová kamna mají strategickou polohu v srdci stavení

Když pozemek koupili, byly na něm jen pařezy a pár vzrostlých stromů. „Pokáceli jsme je, ponechali jsme jen jedli a kulatou kleč. Protože je tu kámen, nechali jsme na zahradu navézt ornici a vysít trávník. Kolem plotu jsme vysadili tisy a túje,“ ukazuje Veronika. Mají chránit zahradu před větrem i nezvanými pohledy. Pár jich ale vymrzlo, bude třeba je dosadit. Hlavní je tu trávník, který křižují v několika směrech cestičky ze šlapáků – dlaždic z vymývaného betonu. Vedou od branky ke vstupním dveřím, od domku na nářadí před chatu, od terasy k zahradnímu krbu.

V trávníku rostou nově zasazené stromky a keře – dva jedlé kaštany, jedlé jeřabiny, hlohyně, kroucená vrba, vpředu před chatou bobkovišně, které tvoří hustý plot. Vedle stání pro auto se červená javor, jsou zde i brslen, levandule, begónie. Najdeme tu několik malých jehličnanů přesazených z pražské zahrady, japonský deštníkovec, javor dlanitolistý, ruj. „Růžová pivoňka, která je ze zahrady manželových rodičů, měla letos sto dvacet květů!“ říká pyšně Veronika. To vše doplňují kvetoucí letničky v truhlících a květináčích kolem chaty.

Na stromech visí ptačí krmítka z kokosových ořechů. „Udělal jsem z pařezů i několik ptačích budek,“ ukazuje Hubert. S krtinci, které se jednu zimu na zahradě objevily, si poradili – vždy na zimu umístí do země odháněče krtků a mají klid.

Les hned za plotem

Ze zahrady se vychází rovnou do lesa. Tady se připravuje i dříví

Stačí otevřít branku plotu a jsme v lese. Po cestičce se v něm dá dojít hodně daleko. Veronika s Hubertem udržují přilehlou část lesa – sekají ji a čistí; Hubert udělal přes potůček v lese lávku se zábradlím, chystá se postavit lavičku. Od lesníka má povolené kácet soušky na topení, jedna hranice dřeva stojí hned na kraji lesa. Nařezaná polena jsou vyrovnaná na zahradě pod přístřeškem za chatou a na boku malé chatičky. Ta sloužila při stavbě pro montážníky, dnes je v ní uložené různé nářadí.

Na les je hezký pohled i z terasy před chatou, kde je na sluníčku příjemné posezení. Snad si ho letos chataři ještě užijí.

www.palis.cz

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ


Komentáře

Napsat komentář