Chalupy
Nevelkou obec s příznačným názvem Chalupy najdete na mapě v chráněné krajinné oblasti Šumava pár kilometrů od Stach. Tady, na svahu obráceném na severovýchod, stojí soubor několika chalup, které rozhodně stojí za pozornost.
Osídlení horské stráně s nadmořskou výškou 850 metrů nedaleko Stach pravděpodobně proběhlo až v 16. století. Vzhledem k tomu, že Šumavu pokrýval hustý les a byly tu náročné klimatické podmínky, šlo o místo lidmi dlouho nedotčené.
Blízko královácké rychty
Stachy patřily k jedné z osmi lokalit, kde stála svobodná královácká rychta s mnoha výhodami udělenými českým králem. Ten tak podporoval majitele těchto statků, poměrně osamělých v rozsáhlé krajině šumavských pohraničních hvozdů, které představovaly jakási správní centra. Zajímavostí je, že Králováci většinou mluvili německy, Stachy však byly českou enklávou.
Další kolonisté sem přišli až koncem zmiňovaného 16. století. Noví osadníci pocházeli především z Bavorska a Rakouska. Kromě toho, že dosídlili oblasti vylidněné po úmorné třicetileté válce, odlesnili i některé pozemky v horském pásmu Šumavy, kde si postavili domy. Hlavními zdroji obživy se stala těžba dřeva, chov dobytka, sklářství, zpracování železné rudy, výroba papíru. A po chalupách kvetla řemesla, v zimě se například vyráběly šindele a užitkové předměty ze dřeva, které byly určeny na prodej.
V obci, o níž je řeč, žili Němci a asi jich nebylo mnoho, protože místo nemělo název. Můžeme tak usuzovat z nejstarších dochovaných písemností, které se k Chalupám vztahují. Písař používal jméno nejbližší pojmenované osady, tedy Kundratce. Například doklad z roku 1686 naznačuje, že se osadě nějaký čas říkalo podle jednoho z obyvatel Lorenci Winterovi – Lorenzenhof. Později, až v 18. století, se ujalo označení Deutschhäuser neboli Německé chalupy, přestože okolí již bylo převážně české. Časem byl přívlastek vypuštěn.
Vesnice dnes
Půdorys vesnice Chalupy je nepravidelný, bez nějakého řádu, dvacítka stavení tvoří shluk kolem cesty na Studenec. Nejstarší domy pocházejí z přelomu 18. a 19. století. Jde o architekturu typickou pro zdejší kraj. Roubené světnice jsou zvenku někdy obloženy svisle kladenými prkny, jindy dekorativně vyřezávaným šindelem. Horní část roubených stěn přesahují zhlaví trámů. Chlévy a hospodářská část domu bývají vyzděny z lomového kamene. Domy mají rozložitou polovalbovou střechu, kde se ve štítu může vyskytovat pavláčka.
Nejcennější památkou lidové architektury v Chalupách je stavení čp. 101. Rozložité stavení s mohutným komínem kryje polovalbová střecha pokrytá dřevěným šindelem. Roubená část je obrácená do zahrady, její průčelí je obloženo ozdobně vyřezávaným šindelem. Ve štítu je zapuštěna malinká pavláčka. Na dům navazuje výměnek s jednou světničkou. K hospodářství patří samostatně stojící stodola.
Pod chalupou čp. 101 se nalézá drobné stavení čp. 114, které dnes asi patří stejnému majiteli. Opět má šindelovou střechu a dřevěné okapové žlaby, které můžeme vidět i na čp. 101. V zadní části je podsíň, která slouží ke zpracování dřeva.
V bezprostřední blízkosti největší usedlosti v Chalupách stojí další zajímavé domy. Jde o čp. 100, které na sebe upozorňuje krásnou pavláčkou s vyřezávaným zábradlím, čp. 97 s roubenou světnicí částečně v kožichu a částečně se svislým prkenným obkladem a čp. 190. Jeho světnice je obložena bíle natřeným šindelem. Některé chalupy jsou trvale obývané, ale většinou sem jezdí chalupáři. Vzhledem k malebnosti vesnice i její návaznosti na krásnou šumavskou přírodu, byly Chalupy v roce 1995 vyhlášeny památkovou zónou.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Martina Lžičařová a Petr Živný
Chalupy
Chalupy
