Chalupa je hra VI.


Tentokrát se štáb magazínu Chalupa je hra vydal s kamerou do malinké obce Litíč, která se nachází v nejjižnější části okresu Trutnov. Nenápadná vesnička, mimo sezónu jakoby zapomenutá a opuštěná, ožívá zejména v létě, protože ji protínají cyklostezky a turistické trasy.

Chalupa je hra VI.

V Litíči a jeho okolí se zachovala spousta roubených chalup typických pro krajinný ráz Podkrkonoší. A právě takovou hledal ve zdejším kraji Míra Zavičár – herec, kterého angažmá v Klicperově divadle zaválo snad už natrvalo do Hradce Králové.

Přestože chalup je v regionu poměrně hodně a Míra hledal opravdu usilovně, ani po několika měsících se z něj chalupář bohužel nestal. Touha po občasném životě v přírodě v něm ale zůstala, a tak si řekl, že když není k mání staré stavení, postaví chalupu zbrusu novou.

Během poměrně krátké doby vyrostla na kraji Litíče malá chaloupka s terasou, jejíž hrubou stavbu zvládl Míra téměř sám s pomocí kamarádů, jen některé práce svěřil do rukou odborníků. Všechno šlo celkem rychle a hladce a na podzim minulého roku se mělo začít zařizovat.

V přízemí, které tvoří otevřený obytný prostor s francouzským oknem do zahrady, by měla být za pár týdnů kuchyň s jídelnou. A protože Míra miluje Francii a v hradeckém bytě se mu pomalu, ale jistě kupí malé kousky nábytku a bytové doplňky ve francouzském stylu, touží po kuchyni s lehkým nádechem francouzského šarmu.

Pod dohledem designérky

Chalupa je hra VI.

Kdo jiný z designérského týmu magazínu Chalupa je hra by měl Mírovi pomoci se zařizováním interiéru ve francouzském stylu než Marta Kačorová. Je známá nejen návrhy evokujícími jižní přímořské klima, ale také neobvyklou zručností a odvahou vytvořit vlastníma rukama neotřelý interiér s pověstnou patinou.

Při prvním setkání Marty s majitelem chalupy byla hotová opravdu pouze hrubá stavba. V přízemí ještě zbývalo položit dřevěnou prkennou podlahu, prostoru dominoval pouze jakýsi betonový ostrůvek, základ budoucích kamen. Přesto se designérka ihned pustila do detailnější vize a vytvořila několik návrhů kuchyně s jídelnou.

Celkem snadno se s majitelem shodli na tom, že kuchyňskou linku vytvoří pouze z cihlových zídek v kombinaci s dřevěnými policemi a masivní pracovní deskou. Kromě spotřebičů budou interiér tvořit už jen staré kousky nábytku, které sjednotí nátěr v modrém tónu.

Zatímco Marta bude pracovat na detailních návrzích a rekonstrukci některých kousků nábytku, Míra s pomocí kamarádů položí podlahu a nechá nainstalovat kamna. Za čtyři týdny by se měl televizní štáb společně s Martou do Litíče vrátit a během víkendu pak zařídit celé přízemí. Leč, jak už to v životě bývá, chalupář míní a Pánbůh mění.

Májové pokračování

Chalupa je hra VI.

Teprve v květnu letošního roku se podařilo to, co mělo být na chalupě hotovo už před Vánocemi. Když se televizní štáb vrátil do Litíče v rozkvetlém máji, zastihl Martu, Míru a jeho kamarády v pilné práci a nebylo pochyb, že do dvou dnů získá přízemí zcela novou podobu.

V místnosti ležela dřevěná podlaha, litinová kamna s výměníkem byla zcela funkční a v prostoru pro budoucí kuchyňskou linku vyzdil Míra zcela sám cihlové zídky. Zatímco v kuchyni kraloval elektrikář, který připravoval rozvody a zásuvky pro spotřebiče, Marta s Mírovými přáteli „rozbili stan“ na rozkvetlé zahradě. Pod Martiným vedením tam dokončovali renovaci jednotlivých kousků nábytku.

V kuchyni již brzy najde své místo bytelný dřevěný stůl se dvěma zásuvkami, který sice dosud sloužil jako ponk v dílně, ale po drobných opravách se u něj bude nádherně stolovat. Marta pouze radikálně sbrousí vrchní desku, která je zašpiněná od barev a oleje. Když stůl prokoukl a objevila se krásná struktura dřeva, bylo Martě líto stůl natírat, a tak jej pouze napustila obyčejným stolním olejem. Olej se do dřeva krásně vpil a žádná další povrchová úprava už nebyla nutná.

Chalupa je hra VI.

V interiéru se ještě uplatní starý noční stolek a prosklený příborník, který vyžadoval trochu náročnější opravu. Designérka jej musela zbavit několika vrstev starých nátěrů – použila nejprve horkovzdušnou pistoli a potom smirkový papír a skleněné střepy. Po dokonalém očištění stolek natřela modrou vodouředitelnou barvou a po jejím uschnutí povrch ještě napatinovala suchým štětcem. Stejnou technologií ošetřila i závěsnou skříňku na nádobí.

Míra zatím dokončoval kuchyňskou linku. Mezi vyzděné zídky umístil police, které mu přesně na požadovanou míru nařezal truhlář. Vyrobil i parapety, které už pouze stačilo usadit a nalepit na okna. Součástí kuchyňské linky je vestavná trouba se sklokeramickou deskou a také nečekaný dar od sousedů – starší, ale funkční myčka. K myčce sousedé přidali i vyřazenou dřevěnou skřínku, kterou Marta pouze obrousila, dočistila smirkovým papírem a opět napustila stolním olejem. Během dvou hodin byl na světě originální kousek, který naprosto přesně vyplnil mezeru mezi linkou a zrenovovaným příborníkem.

S vůní levandule

Ukázalo se, že neplánovaný zimní spánek chalupy se vyplatil. Designérka Marta měla dostatek času na renovaci jednotlivých kousků nábytku, které by jinak zřejmě skončily na smetišti. Přestože k dokončení interiéru pod dohledem kamer měl majitel chalupy s Martou pouhé dva dny, vzhledem k dokonalé přípravě to s pomocí přátel zvládli. A nakonec v kuchyni ve francouzském stylu voněla i kytice levandule.

TEXT A FOTO: JANA STRÝČKOVÁ


Komentáře

Napsat komentář


JAK PATINOVAT?

Uvádíme dva způsoby, jak vytvořit patinu na natíraném povrchu: 1. Štětcem nabereme trochu barvy a tak dlouho ji vytíráme do suchého hadříku, až tahy po štětci tvoří jen jemné čárky. Tupováním, tedy drobným ťukáním štětce, vytvoříme kýžený dojem plastičnosti a lehké omšelosti nábytku. 2. Na první, již suchý nátěr naneseme barvu v požadovaném odstínu buď štětcem, molitanem nebo i houbičkou. Množstvím nanesené barvy ovlivňujeme sytost výsledného odstínu. Pokud chceme slabý tón, po nanesení patiny přebytečné množství barvy hadříkem setřeme. Na dřevě zůstane jen slabá vrstva, která dřevo zatónuje.