Život uprostřed sadu

Vojtu a Lenku Veselých byste mohli nejspíše potkat v sadu za zámeckým parkem ve Valči. Tady se starají o ovocné stromy, včelstva, ovce, zájemcům předvádějí zpracování přírodních produktů, a také tu bydlí. Pro mnohé dost netradičně – v jurtě.

Jurta se stala dočasným domovem Vojty, Lenky a Hedvičky. Ve vedlejším dřevěném domku je koupelna a toaleta

Co přivedlo Vojtu a Lenku, vysokoškoláky z města, do malé západočeské obce k sadařství, chovu ovcí a dalším zemědělským činnostem? „Chtěl jsem víc rozumět tomu, kde se berou věci denní potřeby, což při kancelářské práci moc nešlo“, svěřuje se Vojta. „Když jsem se před šesti lety vrátil z ročního pobytu na farmě v Irsku, řekl jsem si, že kdy jindy než teď bych si měl začít plnit svůj sen…“ Ale kde začít?

V domku v podzámčí

Očesaná jablka jsou připravena na odvoz k moštárně

Ve Valči měla Vojtova rodina na okraji návsi, hned pod zámkem, malý domek, takže to rozhodlo. Tady získal mladý farmář první zázemí. „Koupil jsem tu pozemek a začal na něm chovat ovce. Pronajal jsem si starý ovocný sad, pustil se do chovu včel, postavil moštárnu,“ vzpomíná Vojta. Hned na první moštování pozval děti z místní školy.

„Chtěl jsem nejen farmařit, ale také ukazovat druhým, jak se co na farmě dělá. Lenka v době, kdy jsme se potkali, pracovala pro jednu neziskovou organizaci v oblasti ekologického vzdělávaní dětí. Tak jsme se rozhodli tyhle dvě činnosti propojit.“

Biostatek zajímá děti i dospělé

Postupně sem začaly jezdit „na exkurze“ z dalších škol. Během roku se zde vystřídá až devět set žáků. „Ukazujeme jim, jak probíhá výroba potravin, co vše a jak se na statku zpracovává,“ vykládá Vojta a provází nás po sadu, zavede ke včelínu, v moštárně ukazuje, jak funguje lis na ovoce.

Jablíčka chutnají čerstvá i v podobě lahodného moštu

Na zpracování tu čekají plné boxy ovoce, vedle jsou narovnané krabice s čerstvým jablečno-hruškovým moštem. Musím potvrdit, že je výborný. Navíc je příjemné vědět, že je z jablíček a hrušek, které dozrály pod naším sluncem a necestovaly přes půl světa. „Naše ovocné vysokokmeny mají už okolo půl století, ale stále dobře plodí. Samozřejmě vysazujeme i nové stromy,“ osvětluje náš průvodce.

Nakoukneme i do ovčína, který je ale v tuto dobu prázdný. Ovečky spásají trávu na okolních pastvinách a pomáhají udržovat hůře přístupné plochy i v části zámeckého areálu.

Dřevěný ovčín byl při našem fotografování prázdný, stádo bylo na pastvě

Jednou ročně o víkendu pořádají manželé Veselí Biopárty, která probíhá v rámci větší kampaně pod záštitou ministerstva zemědělství. Návštěvníci mohou na vlastní oči vidět stříhání ovcí, dojení, výrobu sýru z ovčího mléka, uzení masa. Funguje tu i tak zvaný prodej ze dvora. Veselí se účastní i dožínek, jarmarků, místního hudebního festivalu Povaleč a mnoha dalších akcí.

Co je AREA viva

„To všechno stíháte ve dvou a s malým dítětem?“ zajímá mě. „Průběžně tu míváme jednoho i více pomocníků. Jednak sem jezdí na pracovně terapeutický pobyt mladí lidé z výchovných ústavů, jednak dobrovolníci se zájmem o práci na ekofarmě, ale také od Brontosaurů,“ vysvětluje Vojta.

Ovocný sad s úrodou jablek. Než se všechna zpracují, dá to pořádnou práci

Nezisková organizace AREA viva, kterou založili Lenčini spolužáci ze suchdolské zemědělské univerzity, má dnes díky Lence a Vojtovi sídlo právě ve Valči. Zprostředkovává kontakt mezi ekofarmami a dobrojsme volníky, kteří za ubytování, stravu a nabyté zkušenosti pomáhají na farmě. A to nejen v České republice. AREA viva je českým koordinátorem i pro mezinárodní hnutí WWOOF.

Nový domov v jurtě

„Z domku do sadu to bylo z ruky, chtěli jsme proto vedle sadu koupit pozemek a něco si pro sebe postavit. Koupě se ale vlekla a my jsme chtěli co nejdříve bydlet tady. Proto se rozhodli na okraji sadu postavit obydlí, které by se dalo v případě potřeby snadno přestěhovat. Nejdříve jsme uvažovali omaringotce. Jurta byl Lenčin nápad,“ otáčí se mladý muž ke své ženě.

V centru jurty vznikla spací galerie, pod ní je jídelní stůl. Vlevo vidíme kuchyňskou část, vpravo odpočinkový kout s knihovnou

„Vždycky jsem chtěla cestovat do asijských zemí,“ zapojuje se do hovoru Lenka, držící v náručí malou Hedvičku. Za hovoru nás vedou ke svému netypickému obydlí. „Když jsme uvažovali, že se ve Valči usadíme trvale, plánovali jsme jet do Mongolska a přivézt si jurtu odtamtud. Z toho ale sešlo.“

Slovo si zas bere Vojta: „Jurtu jsme stavěli sami, s pomocí lidí, kteří už měli s podobnou stavbou zkušenosti. Informace jsme čerpali z knih, navštívili jsme také jurtu, ve které majitel bydlel i přes zimu – to nás přesvědčilo.“

Jak se staví jurta…

Kulatá stavba, do které vstupujeme, má průměr 7 metrů a obytnou plochu zhruba 38 m2. Na roštu z trámků leží dřevěná podlaha. Stěny tvoří latě svázané do kříže, na stropě se sbíhají ke středu. Na latích je z venkovní strany izolace z lehce zplstěné ovčí vlny, svrchu plachtovina napuštěná voskem. Na některých místech zevnitř pokrývá kostru další vrstva vlny nebo látka.

I v jurtě se dá příjemně odpočívat, buď při poslechu hudby, nebo s knížkou v ruce – když je ovšem čas

Uprostřed střechy je tak zvaná koruna, zakrytá silnou transparentní fólií. Další světlo přichází do interiéru dvojími prosklenými dveřmi a jedním oknem. Světlo částečně propouští i vlna.

… a jak se v ní bydlí

Uprostřed kruhového prostoru je konstrukce se spací galerií, pod ní stojí jídelní stůl. Veškerý nábytek je umístěn kolem stěn. Za vstupními dveřmi je „předsíň“, následuje kuchyně se sporákem na plynovou bombu, kamny na pevná paliva a kuchyňskými skříňkami a policemi na vše potřebné. Pro odpočinek slouží pohovka, křeslo a knihovny, vedle je dětská postýlka. Skříň vymezuje „šatnu“. Kruhem jsme došli opět ke vstupním dveřím.

Pohled na kuchyňskou část. Lenka má k dispozici na vaření plynový sporák i sporák na pevná paliva, který jurtu v zimě také vytápí – a prý dobře

Obydlí působí rozlehle a vzdušně, i když se sem musí vejít téměř všechno pro tříčlennou rodinu. „Ze začátku jurta sloužila i jako kancelář pro AREA viva. Tahle činnost se ale přesunula do areálu zámku, kde po rekonstrukci jedné hospodářské budovy vznikl sál se zázemím pro přednášky o ekologické osvětě a podobné činnosti,“ seznamuje nás Vojta Veselý s další oblastí svých zájmů, pro niž dokázal nadchnout řadu lidí ze svého okolí.

Ale zpět do jurty. Je zařízena starším nábytkem, který mladí manželé měli, nebo který dostali od příbuzných. Je tu i rádio poháněné solárním panelem, i když elektřina je sem zavedena. V jurtě se topí kamny na pevná paliva. Přes zimu prý chladem rozhodně netrpěli, přesvědčují mě Lenka s Vojtou.

Další stavby

Koupelnu v dřevěném domku krásně prosvětluje stěna z polykarbonátové desky

Koupelna s vanou a WC se dovnitř nevešly, našly místo ve vedle stojícím dřevěném domku. Stejně tak chladnička a pračka. Použitá voda odtéká do septiku a kořenové čističky.

O kus dál stojí pod přístřeškem pec na chleba, udírna a letní kuchyně. Dále již zmíněná moštárna, sýrárna, ovčín, včelín a hygienické zázemí pro brigádníky. Vojta s Lenkou ale už plánují výstavbu trvalého bydlení. Bude to samozřejmě stavba z ekologických materiálů, ve tvaru šneka.

www.biostatek.cz, www.areaviva.cz, www.wwoof.cz, www.valec.cz, www.zamek-valec.cz

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ

Život uprostřed sadu

Život uprostřed sadu