U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Zahradní jezírko a jeho břehy

Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Eva Skalská

STYL

Zahradní jezírko pro nás může být vděčným objektem pozorování v každé roční době. Může být malé i velké, mělké i hluboké, více či méně osázené rostlinami, ale vždy zlepšuje mikroklima naší zahrady u chaty a chalupy. Je velmi cenným životním prostředím pro vodní a bahenní rostliny a zajímavé drobné živočichy.

Rostliny jsou nejen okrasou zahradního rybníčku, ale jsou nezbytné pro biologickou rovnováhu jezírka. Výběr je velmi pestrý. Jen si správně vybrat! Řídíme se především velikostí jezírka, hloubkou vody a šířkou bahnitých okrajů. Rostliny budou dobře prospívat a samozřejmě kvést jen na stanovišti, které vyhovuje jejich nárokům. Životní prostředí zahradního jezírka lze rozdělit podle vlhkosti půdy a hloubky vody do pěti zón:

1. Zóna leknínová – hloubka vody 40 až 120 cm – je vyhrazena podvodním a vzplývavým rostlinám, zejména královně vodních rostlin – leknínu. Jeho druhy a odrůdy mají většinou velké nároky na plochu – některé vyžadují až 3 m2, a proto do malých jezírek nepatří. Výjimkou jsou trpasličí lekníny, které se spokojí s hloubkou vody jen 10 až 40 cm a s plochou 0,3 až 0,5 m2. Květy leknínů jsou vskutku nádherné – bílé, růžové, červené, žluté. Jejich rozkvět ohlašuje začátek léta. Je nutno připomenout, že lekníny se bezpodmínečně musí slunit, v opačném případě nekvetou. Obyvateli leknínové zóny jsou také plovoucí rostliny, které se buď volně vznášejí na hladině, nebo jako lekníny koření v půdě. Do první skupiny patří například voďanka žabí kvetoucí bíle, která se při troše fantazie podobá miniaturnímu leknínu, dále kotvice plovoucí, vyznačující se růžicí hezkých kosočtvercovitých listů. Významným zástupcem druhé skupiny je známý stulík žlutý, kalatka s vonnými bílými květy ozdobenými červenými prašníky, dále plavín štítnatý, jehož drobné žluté květy mají zvláštní půvab. Do této zóny se zařazují i rostliny rostoucí pod vodou. Mají zde důležitou úlohu: účinně čistí vodu, obohacují ji kyslíkem a také poskytují bezpečný úkryt a potravu živočichům.

Ve 2. zóně – v mělké vodě (v hloubce 10 až 40 cm) roste dobře řada zajímavých druhů rostlin. Především je to puškvorec, jehož listy se podobají vodním kosatcům. Dužnatý oddenek má aromatickou chuť a za časů našich prababiček jej používali do svých výrobků cukráři. Šmel okoličnatý vyniká růžovými, červenými i bílými květy. Rdesno obojživelné každého upoutá svým vzhledem, neboť vytváří klasovité květenství růžově červené barvy. Nesmíme zapomenout ani na prustku obecnou, jejíž stonky připomínají jehličnatou rostlinu vyrůstající z vody. Zevar se pyšní ozdobnými plody, které jsou kulovité a ostnaté, takže vypadají jako drobní ježci.

Následuje 3. zóna – bažina, která je po celý rok nasycena vodou. Podle roční doby a s ní spojenými dešťovými srážkami kolísá hladina vody o 10 cm nahoru nebo dolů. V bažině se daří celé plejádě rostlin. Nejznámější je blatouch bahenní s leskle sytě zelenými listy a zlatožlutě jednoduchými květy, které jsou téměř symbolem jara. Neobyčejný je ďáblík bahenní, který má srdcovité listy a květenství skládající se ze zelenobílého toulce a kyjovité palice. Nezapomeňte ani na různé druhy kosatců, například na Iris pseudacorus se žlutými, jemně vonícími květy. V žádném zahradním jezírku by neměla chybět dnes již v přírodě vzácná vachta trojlistá. Její bílé a růžové květy jsou uspořádány ve vzpřímených hroznech připomínajících květenství jírovce maďalu (kaštanu). Každého jistě potěší také pomněnka bahenní, kvetoucí drobnými modrými kvítky.

Další, 4. zónu zvanou “vlhká”, charakterizuje proměnlivý stav vody a můžeme ji srovnat s přirozeným stanovištěm – vlhkou loukou. Do této zóny vysadíme různé druhy primulí (Primula rosea, P. florindae), kosatec sibiřský s nádherně modrými květy i hezký úpolín se žlutými kulovitými květy. Vděčná je i vrbina penízková (Lysimachia nummularia), která se těsně plazí po zemi. Zdobí ji sytě žluté květy a lesklé okrouhlé listy. Kyprej vrbice nás překvapí klasovitým červeným květenstvím. Při jejich větším počtu je okrasný účinek zajištěn.

Konečně je tu 5. zóna – suchý břeh, do kterého lze vysadit trvalky, které mají rády lehký stín a vlhčí půdu. Jsou to především bergénie, hosta, čechrava, denivky, poděnka (Tradescantia andersoniana), prvosenky s patrovitým květenstvím (Primula bullesiana, P. japonica), vrbina tečkovaná, zběhovec plazivý a další.

K výsadbě rostlin

Ve velkých prodejnách a zahradnických podnicích jsou rostliny většinou nabízeny v květináčích, takže se mohou vysazovat do zahradních jezírek bez problémů od jara až do podzimu. Královnu vodních rostlin, leknín, buď posadíme na dno do “pahorku” ze zeminy vysokého 15 až 20 cm nebo do koše. U silně rostoucích odrůd dodržujeme vzdálenost 1 až 2 metry, u slabě rostoucích 0,5 až 1 metr. Vždy dodržme zásadu, že hladina vody má být pokryta vegetací asi jen z jedné třetiny. Tento poměr působí uklidňujícím dojmem na naše oči a je také důležitý zejména pro biologickou rovnováhu. Druhy rostlin pro mělkou vodu se vysazují do košů, čímž se zabrání jejich přebujelému růstu. Rostliny do bažiny se vysazují bez květináčů, aby nejdříve vytvořily bohatou vegetaci, která rozjasní a zpestří břeh. Do této bažinné zóny se vysazuje 4 až 8 rostlin. Většina druhů vodních a bahenních rostlin vyžaduje slunce, některé z nich snášejí polostín (puškvorec, ďáblík, blatouch, prustka, kyprej, pomněnka, rdesno, zevar), popřípadě i úplný stín (ďáblík, prustka).

Jak o rostliny pečujeme

Velmi stručně: na podzim se vyloví z vody spadané listí, na jaře se seříznou trávy, popřípadě trvalky a odstraní se uhynulé části rostlin, v létě se “krotí” přebujelé rostliny. A závěr? Pokud máte možnost si jezírko na zahrádku pořídit, neváhejte ani chvilku. Určitě vám poskytne nezapomenutelné zážitky.

Zahradní jezírko a jeho břehy