Vybíráme termostat

Termostat je zařízení, kterým lze nastavit a regulovat teplotu v interiéru. Existují levnější mechanické termostaty s omezenými možnostmi, ale i vyspělé termostaty elektronické.

Mechanický termostat jednoduše vypne topení ve chvíli, kdy teplota v místnosti dosáhne nastavené hodnoty. Je to takříkajíc lepší než nic, ale oproti možnostem „chytrého“ elektronického zařízení jde přece jen o poměrně primitivní způsob regulace. Elektronické termostaty jsou ovládány polovodičovými senzory, jejichž signál se zesílí a následně zpracuje buď analogově, nebo digitálně.
Pro spínání a vypínání topných zařízení využívají termostaty několika druhů elektronických čidel. Například teplotní čidlo odporové, jehož odpor se mění podle okolní teploty. Dále teplotní čidlo napěťové, kdy je na výstupu analogového čidla napětí, které se taktéž mění podle okolní teploty. Existuje i digitální čidlo, které na výstupu čidla předává digitalizovanou formu a číselné údaje se mění podle okolní teploty. Výstup je odolný vůči vnějšímu rušení a délce kabelového spojení.
Ať už je tedy termostat mechanický, nebo elektronický, jde v principu stále o totéž, tedy docílit stavu, kdy elektrické nebo plynové vytápění pracuje pouze po dobu, dokud teplota v místnosti nedosáhne hranice, nastavené na termostatu. Znovu se pak spouští v okamžiku, kdy teplota pod tuto hranici klesne, nebo pokud klesne pod dolní hranici nastaveného teplotního rozmezí.

Podle čeho vybírat

Smysl takové regulace spočívá především v zamezení zbytečného přetápění, což v důsledku znamená úsporu nákladů za energii. Platí však obvyklá úměra: čím chytřejší zařízení s více možnostmi nastavení, tím víc peněz za něj zaplatíte. Proto je vždy potřeba odhadnout, zda se vám investice vyplatí. Ale vzhledem k tomu, že i za vyspělé elektronické regulátory zaplatíte částky v řádu několika tisíc korun, vyplatí se téměř vždy.
Vhodný termostat tedy vybíráme zejména podle způsobu ovládání. Komfort ovládání elektronických přístrojů totiž zvyšuje i jejich programovatelná paměť umožňující nastavení tepla v průběhu dne i podle ročního období. Výraznější úspory tepla lze v každém případě dosáhnout při využití programovatelných termostatů, jež plynule reagují na jakoukoli změnu teploty a tomu přizpůsobují i chod topení. Důležitý je i druh čidla, způsob umístění na stěně, ale i stupeň těsnosti či způsob propojení se zdrojem tepla.

Umístění je důležité

Pro funkci termostatu je velmi důležité umístění čidla. Pokud vám instaluje topný systém na zakázku specializovaná firma, zpravidla vám dodá i vhodný typ termostatu včetně jeho umístění. Montujete-li ho však dodatečně, abyste mohli stávající způsob vytápění objektu regulovat, zvolte co nejvýhodnější způsob umístění čidel v souvislosti s topným systémem.
Existují čidla prostorová a podlahová. U místností s vytápěním v podlahách je nutné použít právě čidlo podlahové, případně ho kombinovat i s čidlem prostorovým, což zvýší účinnost termostatu. I u jiných způsobů vytápění je však nejvýhodnější použití obou druhů čidel. Zvláště v obytných místnostech se díky takové kombinaci sníží případné zkreslení hodnot.
Pokud jde o umístění na stěny, může být čidlo pod omítkou nebo na omítce. Umístění pod omítku je estetičtější, v místnosti je pak viditelný pouze nenápadný vypínač. Snadno lze s takovou instalací počítat při stavbě ještě před nahozením omítek, ale obtížnější je už zabudování při dodatečné montáži čidel. Méně estetická, ale jednodušší je montáž termostatu rovnou na zeď. Ani tak se však není nutné obávat velkého zásahu do interiéru, zařízení nejsou příliš velká.

Raději bez drátů

Dříve zcela obvyklé připojení termostatu ke zdroji tepla „na pevno“, tedy prostřednictvím drátů, přináší omezení zejména proto, že samotný regulační přístroj nelze podle potřeby umístit například v místě co nejdál od radiátoru. Pokud je však pevné připojení zvoleno pro optimální polohu termostatu, může postačit.
Nevýhodou jinak pohodlného bezdrátového připojení je omezený rozsah účinnosti. Podle odborníků je však deklarovaná efektivita bezdrátové technologie kolem třiceti metrů pro většinu objektů k bydlení dostačující. Před nákupem bezdrátového přístroje však vždy ověřte jeho kompatibilitu s daným typem kotle.
Nejmodernějším trendem je ovšem digitální termostat propojený s centrální jednotkou řídící tepelné zdroje v celém domě. Ten lze kombinovat s nastavitelnými termohlavicemi na jednotlivých radiátorech.

Stupeň těsnosti

Do obytných místnostíIP 20: Ochrana před proniknutím částic o průměru nad 12,5 mm. Žádná ochrana proti vodě.
Do kuchyní a chodebIP 30: Ochrana před proniknutím částic o průměru nad 2,5 mm. Žádná ochrana proti vodě.
Do koupelen a toaletIP 21: Ochrana před proniknutím částic o průměru nad 12,5 mm. Ochrana proti 3–5 mm padající vody za minutu po dobu 10 minut.

Mechanický termostat

  • Výhody:
    Nízká cena
    Snadné ovládání
  • Nevýhody:
    Omezené možnosti ovládání
    Nižší úspora za vytápění

Elektronický termostat

  • Výhody:
    Programovatelné nastavení teploty
    Úspora nákladů na vytápění
  • Nevýhody:
    Vyšší cena
    Složitější ovládání a nastavování

Dobré rady

  • Termostat zvládá pouze zátěž odpovídající maximální zátěži jeho relé. Ta se obvykle pohybuje okolo 16 A (3 600 W). Rezerva cca 10 procent zamezí nežádoucímu přetěžování přístroje.
  • Jestliže výkon zdroje tepla překračuje maximální zátěž spínacího relé, je nutné dokoupit dodatečné zařízení, které se zpravidla instaluje do rozvodné skříně.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem

Vybíráme termostat