U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VIŠEŇ PLSTNATÁ
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
VAsii, v oblastech, kde pravidelně zmrzají běžné ovocné stromy, se daří jen opravdu otužilým druhům. Mezi ně patří višeň plstnatá (Prunus tomentosa), která snáší bez následků mrazy pod -30 °C.
Pochází z oblastí s lehčí písčitou půdou, která nikdy dlouho nedrží vodu. Vysadíme-li ji v našem klimatu, poroste v každé zemině, kromě těžkých jílovitých půd a míst, kde je hladina spodní vody do 50 cm pod povrchem. Roste dobře na výslunných stanovištích i přistíněna stromy.
Keř je vysoký zhruba 1,5 m a stejně tak široký. Kvete koncem dubna a počátkem května drobnými bílými nebo růžovými květy. Z nich se vyvinou červené sladkokyselé plůdky o průměru 1 cm, s drobnou peckou uvnitř. Z jednoho kvalitního keře lze sklidit 3 – 5 kg ovoce dozrávajícího od poloviny do konce července. Má příjemnou osvěžující višňovou chuť. Kromě přímé spotřeby se hodí na nakládání do cukru, rumu, na výrobu džemů, marmelád a šťáv. Višničky lze i sušit.
Višeň plstnatá se pěstuje ze semen, z řízků a je možné ji také roubovat. Semenáčky kvetou nejdříve třetím rokem, řízky mnohdy již druhým. Vyplatí se sehnat si řízky z vybraných plodných rostlin. Potomstvo z jednoho keře však může být velmi plodné i málo výnosné. Říká se, že některé keře jsou samosprašné, jiné cizosprašné. Plodit tedy může i jediná osamělá višnička. Liší se barvou plodů od korálově červené až po temně rudou s barvící šťávou. Dozrávají rozdílně. Doba sklizně zralých višniček se liší až o tři týdny.
Údržba spočívá ve vyřezávání suchých větví, prosvětlování keře po odkvetení a červnové a červencové zálivce v suchých letech. Netrpí chorobami ani škůdci. Uvádí se, že je přenašečem šarky. Pokud se na plodech objevují tmavší skvrnky a propadlinky, měli bychom ji raději vykopat a spálit. Ovšem v horách, tam, kde nerostou v okolí švestky ani meruňky, není k její likvidaci žádný důvod.
