Viděli jsme cestou VIII.

Novějším úpravám staré chalupy se nedá téměř nic vytknout. Snad jen dvoubarevné provedení už tak dost zdobných dveří.

Dvě chalupy shodné tvarem střechy, typickým pro Orlické hory, jsou v mnohém rozdílné. Na první pohled velikostí a způsobem užívání.

Chalupa v zeleni

Této stavbě se nedá téměř nic vytknout. Je to klasická roubenka i v konstrukčních detailech. I krytina z raženého plechu v tmavošedé barevnosti je přijatelná. Komín je v režném zdivu s plechovým zákrytem – příhodnější by byla omítaná úprava se zděnou hlavicí. Na tomto druhu krytiny je však přístup problematičtější, a proto asi tato podoba. Stříška nad stodůlkou hezky navazuje na celkovou plochu – vzdáleně parafrázuje obdobný projev vyvýšení vrat jaký mívaly starobylé polygonální stodoly.
Bílá dvoudílná, ven otvíravá okna, osazená na vnějším líci stěny, se ke stavbě hodí. Květinové truhlíky mezi nimi pomáhají horizontalizovat výraz architektury a také zde nekoliduje otevírání oken se vzrostlými rostlinami. Zelená, použitá na některých prvcích, chalupu příjemně oživuje. Kryje i oplechování soklu – spodní trámy bezpochyby odehnily amajitelé patu stěn přezdili a přebetonovali.
Dveře jsou zajímavé – charakter pozdní secese – chalupa je ovšem mnohem starší. Dveře u ní už asi stovku let budou. Je jen otázkou, jestli takhle zdobně tvarované dveře musely být v dvojbarevném provedení.

Světlo do podkroví

Druhá chalupa je zřejmě přestavěna k úplně jiné než původní funkci. Střecha je robustní, takže se do ní dvě patra vejdou, ale jak ji osvětlit? Pultové vikýře jsou přehnané množstvím i velikostí. Víc by se sem hodily nízké tzv. chmelové vikýře ve dvou pořadích nad sebou, které při své délce osvětlí interiér také dostatečně a méně narušují hmotu stavby. Jsou i v interiéru velmi působivé a praktické – zvětšují výšku využitelných prostor.
Domu je dále možné vytknout moc malá okna. Vypadají skoro jako čtvercová a jsou velmi nešťastně zapadlá ve fasádě. Stává se to, když se stavba zvenčí zatepluje. Ale to zřejmě není tento případ, soudě podle velké rezervy v předsazení okřídlí střechy. Asfaltový šindel tak velkou střechu zplošťuje, navíc je velmi tmavý a v kombinaci s temně hnědým nátěrem štítu vytváří zbytečně těžký výraz domu. To nezachrání ani snaha zjemnit dům květinami, zvlášť, když truhlíky ve štítě vyplňují dolní třetinu i tak dost malých oken. Vzhledu neprospívá ani použití úzkých prken na bednění štítu, jejichž malá šíře je ještě zdůrazněna laťováním na každé spáře. Lepší a mnohem pohlednější by bylo laťovat prkna ob spáru.
Co udělat pro vylepšení vzhledu? Přepracovat štít, tvarově upravit vikýře a trošku zlidštit široký komín. Kdyby se majitelé někdy odhodlali k rekonstrukci, domu by slušela krytina skládaná. A hlavně by bylo vhodné zlepšit proporce oken a osadit je více do vnějšího líce zdiva. Zahrádka a skalka jsou příjemné, už aby pnoucí růže začala kvést.

TEXT: ING. ARCH. JAN HUBÁČEK A ING. ARCH. TOMÁŠ KOREČEK, FOTO: MARIE RUBEŠOVÁ