U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Včelařův rok (I.)
Kategorie: Právo | Autor: Mgr. Luděk Sojka
Jeden ze zakladatelů moderní fyziky Albert Einstein, jehož 50. výročí úmrtí jsme si v letošním roce připomněli, naprosto spontánně prohlásil, že vymře-li na naší planetě poslední včela, člověku zbývají pouhé čtyři roky života. Tak obrovskou váhu tento vědec přikládal roli včely medonosné v přírodě. Včela medonosná žije v početných společenstvech – včelstvech. Z hlediska sociologického je včelstvo rodina, tvořená oplozenou matkou a jejími potomky – trubci a dělnicemi. Mezi nimi je velmi aktivní součinnost. Žádná včela medonosná nemůže žít sama. Je vždy odkázána na pomoc ostatních. Včelstvo je výsledkem přizpůsobování se medonosných včel životním podmínkám v dlouhé řadě asi 80 milionů let. Na Zemi žije asi 20 tisíc druhů včel, k dnešnímu dni je popsáno téměř 16 300 druhů. Každý druh, rod a čeleď jsou na různém stupni vývoje. Včela medonosná je vývojově nejvýše. Člověk poznal, že do života včely medonosné lze zasáhnout, aniž by byly narušeny vztahy ve včelstvu při vědomí toho, že rozvoj včelstev je úzce spjat s prostředím. Člověk si byl vědom i toho, že klimatické podmínky a hlavně počasí mají na činnost včel nejvýraznější vliv. Za těchto okolností se stal chovatelem včel. Naši současní chovatelé se rekrutují z řad zájmových včelařů s počtem do 150 včelstev a včelařů komerčních, kteří chovají takový počet včelstev, aby jejich obsluha byla trvalým zaměstnáním. Na území republiky je více než 50 tisíc včelařů, jejichž zájmy hájí občanské sdružení Český svaz včelařů. Ten sdružuje 97 % všech včelařů ČR a ti ošetřují více než půl milionu včelstev. Víme, že včela medonosná přináší naprosto převážnou část své existence přírodě (0,9 své činnosti), především opylováním hmyzosnubných rostlin. Pouhý jeden díl dává formou produktů do rukou chovatele – včelaře. Jde o med, vosk, propolis, mateří kašičku a včelí jed. Včela medonosná však dává chovateli mnohem víc: především úzký kontakt s přírodou a aktivní odpočinek. Mnozí pamatují dobu, kdy u každé malé školy či farnosti bývaly včelí úly. Ta doba je nenávratně pryč. Mladých chovatelů včel není mnoho. Avšak mezi chalupáři je poměrně značné množství aktivních včelařů. Nahlédněme nyní velmi rychle do včelstva. Ve vrcholném období rozvoje tvoří včelstvo jedna matka, 50 000 až 60 000 dělnic, 400 až 600 trubců, vajíčka a plod, včelí dílo z vosku – plásty, jejichž buňky jsou zaplněné buď medem nebo plodem, nechybí ani zásoby pylu. Úkolem matky je klást vajíčka a zajišťovat tak rozmnožování včelstva. Trubci jsou včelí samečci, kteří mají na starost oplození mladé matky. Prací jsou ve včelstvu pověřeny dělnice. Přinášejí pyl, nektar, medovici, vodu, zpracovávají sladinu v med, stavějí plásty z vosku, pečují o výživu plodu a chrání včelstvo před cizími návštěvníky. Dělnice jsou nejpočetnějšími jedinci ve včelstvu a tak určují jeho charakter a ráz. Včelstva žijí v úlech. V seriálu o včelách, jehož první díl jste si právě přečetli, budeme pojednávat o všem podstatném, co včelstvo koná. Jeho dokonalá dělba práce přináší užitek nejen člověku, ale především přírodě. Další díl včelařova roku najdete příště.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: foto Josef Sova
