Únava očí? Dívejte se do dáli!

Únava očí? Dívejte se do dáli! Foto: Shutterstock

Začervenalé a unavené oči, napětí ve víčkách, tlak za očima, ale i bolesti hlavy – to vše mohou být příznaky přetěžovaných očí. Oči si odpočinou při pobytu na chalupě bez počítačů a také v přírodě, ale pomůžeme jim i jinak.

Příčin únavy očí je řada. Může jít o důsledek dlouhodobého opakovaného namáhání očí – zejména pokud není pracovní prostředí ideální, tedy pracujete-li při nevhodném osvětlení nebo máte-li nesprávnou pracovní vzdálenost od monitoru. Pokud máte například ještě i špatně či nedostatečně korigovanou refrakční vadu, můžete pocítit únavu očí velmi rychle. Negativní vliv na oči má i dlouhodobější pobyt v klimatizované místnosti a samozřejmě také pobyt v prašném nebo zakouřeném prostředí.

Syndrom počítačových očí

Problémy s očima má dnes kdekdo, často se totiž objevují při dlouhodobějším sledování monitoru počítače, tabletu či telefonu. Tento problém má i svůj vlastní název: computer vision syndrome, což by se dalo přeložit jako syndrom počítačových očí. Proto je tak důležité, abyste si správně nastavili pracovní prostředí u počítače. Ve zkratce to znamená správné osvětlení pracovní plochy, nastavení přiměřené vzdálenosti monitoru, jasu monitoru a eliminace možných odlesků, tedy umístění monitoru tak, aby na něj nedopadalo světlo od okna. Práce v prostředí, kde se všechno leskne, je velmi rušivá. Odlesky se týkají i brýlí – v brýlových sklech se při práci s počítačem odráží především monitor, což snižuje ostrost vidění. Proto je dobré nechat si udělat brýle s kvalitními antireflexními skly.

Pokud nosíte kontaktní čočky, tak při zánětu vybírejte oční kapky určené pro ně. Foto: Shutterstock

Pozor na klimatizaci

Při soustředění na počítač má oko tendenci méně mrkat. Když méně mrká, produkuje se menší množství slz a povrch oka osychá. Proto má řada lidí pocit suchosti očí, navíc se tento pocit dostavuje velmi brzy oproti jiným činnostem. Dalším problémem může být klimatizace, v klimatizovaném prostoru totiž dochází k vyššímu odpařování slz z povrchu oka. Právě to jsou důvody, proč se problémy s očima dostaví zpravidla velmi časně. Paradoxně jsou v tomto ohledu trochu více chráněni lidé s brýlemi, u nichž je evaporace, tedy odpařování slz z oka, nižší, brýle totiž působí jako překážka.

Dívejte se do dálky

Při práci na počítači je také důležité dělat si pravidelné přestávky. Vhodné je se každých dvacet minut zadívat na chvíli do dálky, například z okna. Co hodinu se pak doporučuje práci na několik minut přerušit, protáhnout se, vyvětrat místnost a do dálky se zadívat na ještě delší dobu. Při práci nablízko totiž musíte akomodovat, tedy zaostřovat, což může být pro oči zejména s přibývajícím věkem stále náročnější. Pohledem do dálky akomodaci uvolníte a očím dopřejete odpočinek. Zraku prospěje, když máte dostatek prostoru i na umístění písemných dokumentů. Doporučuje se dát je mezi obrazovku a klávesnici, nebo je umístit těsně vedle obrazovky. Věci na pracovním stole by měly být dobře uspořádány, což kladně ovlivňuje oční únavu. A k předcházení únavě očí patří i to, že byste měli dbát na správnou brýlovou korekci, pokud vám lékař již brýle předepsal. Důležité také je nepodceňovat prevenci, tedy pravidelně navštěvovat očního lékaře.

Oční jóga a výživa

Pro relaxaci očí se doporučuje sada cviků známých pod pojmem oční jóga. Pomalu prováděná drobná cvičení, při kterých se člověk dívá do různých stran, krouží očima, mrká, ostří do blízka a do daleka, jsou velmi účinná. Součástí cviků je také souznění s vlastním dechem. Cviky posilují koordinaci očí, dochází ke zlepšení výživy očních tkání. Pro optimální účinek je však důležité provádět je pravidelně, a to denně nejméně pět až deset minut. Pro oči je také důležité, co jíme. Zajistěte si pravidelný přísun vitaminů, minerálů a antioxidantů. Samostatnou kapitolu tvoří výživové doplňky, které je vhodné užívat při některých očních onemocněních, zejména při makulární (věkem podmíněné) degeneraci.

Preventivní prohlídky

Řada lidí se k očnímu lékaři bohužel vypraví až tehdy, když mají nějaké oční potíže, nejčastěji pocit špatného vidění. V tom lepším případě se jedná jen o projevy nekorigované refrakční vady či presbyopii, tedy vetchozrakost. Zde problém vyřeší předpis brýlí. Často se ale stává, že lékař současně objeví i jiné oční onemocnění – nejčastěji kataraktu, věkem podmíněnou makulární degeneraci nebo zelený zákal, který je velmi zrádný. Ne nadarmo se mu někdy říká „tichý zloděj zraku“. Jeho příznaky jsou většinou plíživé a nedávají o sobě vědět. Odhalit se dá právě jen při lékařském vyšetření. Sám pacient si onemocnění může všimnout až v době, kdy již začíná přicházet o zrak. Preventivní oční prohlídku absolvujte nejpozději kolem 40. roku věku. Pokud však máte v rodině některé oční onemocnění, například zmíněný zelený zákal, neváhejte a očního lékaře navštivte i dříve. S pokročilými fázemi zeleného zákalu si totiž ani moderní medicína poradit nedokáže.