Tvary ovocných stromů
Při nákupu ovocných stromků je užitečné umět se orientovat v jejich tvarech. Určuje jej výška kmene, respektive jak vysoko je založena koruna. Tomu by měla odpovídat i podnož, na niž je odrůda ovocného stromku roubována.
Kromě odrůdy se u výpěstků setkáte právě s označením tvaru stromu: jako štěpovanec, špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen. Pokud si pod těmito názvy nic nepředstavíte, snadno byste mohli ze zahradnictví či ovocnářské školky dorazit domů se stromkem neodpovídajícího tvaru v dospělosti nebo nevhodným pro zamýšlené tvarování. Například u nízko posazené koruny je česání ovoce pohodlnější, ale zase se pod ní nedá chodit nebo využít prostor okolo stromu k pěstování dalších rostlin.
![česání ovoce](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_2061112244-e1651497946978.jpg)
U zákrsků a nízkých vřeten či kordonů lze ovoce česat bez rizika pádu z žebříku. Foto: Shutterstock
Vhodné podnože
Podnože kotví strom v půdě, vyživují korunu a zásadně ovlivňují její velikost, stejně jako velikost a kvalitu plodů. Na typu podnože rovněž závisí životnost stromu. Proto by měla odpovídat zvolenému tvaru, a to tak, že na nízké tvary stromků se používají slabě rostoucí a na vyšší kmeny naopak bujně rostoucí podnože. U stromků, které mají dorůst do malých rozměrů, aby nezabíraly v malých zahradách příliš prostoru, a také pro sloupovitý tvar, se odrůdy roubují na velmi slabě rostoucí odnože, jejichž růst je až o polovinu pomalejší než u běžných podnoží. Zakrslé podnože jsou učeny speciálně pro pěstování v nádobách.
![roubování stromu](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_1381498397-e1651497918555.jpg)
Odrůdy ovocných stromů se roubují na odolnější podnože. Foto: Shutterstock
Vzdálenost výsadby
Ovocné stromy je vhodné vysazovat minimálně 1 m od plotu, při založení sadu by měla být mezi jednotlivými řadami vzdálenost alespoň 2 m, ideálně o metr víc, rozestupy mezi stromky v řadě pak minimálně 1,2 m. Vždy záleží na typu podnože, tvaru stromu a koruny. Třešně, slivoně, ryngle, meruňky a broskvoně mají bujnější růst než jabloně, doporučený spon v řadě je proto alespoň 2,5 m.
![čtvrtkmeny v sadu](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_464066144-e1651497905194.jpg)
Čtvrtkmeny umožňují snadnější česání a zároveň údržbu v okolí stromů. Foto: Shutterstock
Při výsadbě zákrsků v zahradě je doporučován spon minimálně 3,5 × 3,5 m, u čtvrtkmenů 6 × 5 až 7 × 6 m, u polokmenů a vysokokmenů, konkrétně u jabloní a hrušní minimálně 8 × 6 m, u třešní 10 × 7 m, u višní 7 × 7 m a u slivoní 6 × 6 m.
![zalévání stromu](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_1885446226-e1651497936820.jpg)
Bez pravidelné péče by z výpěstku strom zvoleného tvaru vyrostl jen stěží. Foto: Shutterstock
Tvary kmenů
Jednoletý štěpovanec
Očkovaný nebo roubovaný stromekvypěstovaný ve školce za jeden rok. Nemá-li žádný obrost, jedná se o takzvaný špičák, tedy dlouhý výhon bez založené korunky. Je velmi vhodný coby výchozí tvar, u něhož si sami zapěstujete korunku podle budoucího využití stromku. Díky tomu, že jde o „polotovar“, bývá jeho cena nižší než u tvarovaných výpěstků.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_674411308-e1651497911424.jpg)
Štěpovance umožňují tvarování podle představ zahrádkáře. Foto: Shutterstock
Zákrsek
Koruna se rozkládá ve výšce pouhých 40–60 cm. Hodí se k pěstování velkého množství odrůd. Plodit začínají zákrsky brzy, například jabloně již od čtvrtého roku po výsadbě. Pro zahrádkářské účely se nejčastěji používá tzv. volně rostoucí zákrsek.
![třešeň](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_163883435-e1651497892338.jpg)
Označení zákrsek nutně neznamená, že se jedná o malý stromek. Foto: Shutterstock
Čtvrtkmen
U tohoto tvaru má kmínek výšku 80–110 cm. Pod korunou už tedy vzniká prostor pro výsadbu rostlin. Doba nástupu do plodnosti bývá 5 až 7 let.
Polokmen
Výška kmínku se pohybuje mezi 130–160 cm. Výhodou je možnost výsadby rostlin pod stromy. Polokmeny jsou vhodné do sušších oblastí i chudších půd. Lze pro ně použít i vegetativně rozmnožované podnože.
Vysokokmen
Kmen dosahuje 170–220 cm. Vysokokmeny se používají pro tzv. extenzivní, tedy tradičně obhospodařované sady často s původními odrůdami ovocných stromů, aleje, ale i jako solitéry. Umožňují snadnější pohyb a obdělávání půdy pod stromy. Přizpůsobují se horším pěstitelským podmínkám, lépe odolávají jarním mrazíkům.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_429496297-e1651497899905.jpg)
Na mladém stromku je již dobře viditelné, že jde o vysokokmen. Foto: Shutterstock
Vřeteno
Koruna má úzký tvar, v případě štíhlého vřetene pak tvar pyramidy, výška kmene se pohybuje v rozmezí 30–80 cm. K roubování se používá slabě vzrůstná podnož.
Palmeta
Jde o tvar se zploštělou korunou v rámci ovocných stěn, která začíná 40–60 cm nad zemí. Stromky se vysazují ke zdem či jiným pevným oporám.
![stromové palmety](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_1521337388-e1651497926712.jpg)
Palmety se pěstují u pevných opor. Foto: Shutterstock
Kordon (špalír)
Podobně jako palmeta má zploštělou korunu, buď svisle, nebo vodorovně tvarovanou. K zapěstování je nutné vyvazování k opoře a použití vodicích drátů pro větve. Rozdílem je, že stromky tvoří volně stojící stěnu.
![třešeň](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2022/05/shutterstock_141259762-e1651497882411.jpg)
Kvalita a objem úrody na tvaru stromu nezávisí. Foto: Shutterstock
Části stromu
Kmen: nerozvětvená nadzemní část stromu.
Podnož: část dřeviny (v tomto případě kmínek a kořenový systém), na níž je naočkována nebo naroubována ovocná dřevina. Kotví strom v půdě, ovlivňuje jeho životní cyklus, velikost koruny, vyživuje ji, zlepšuje odolnost vůči mrazu, chorobám a škůdcům, plodnost, kvalitu úrody atd.
Koruna: rozvětvená část stromu.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock