Světnička pro chalupáře

Rubrika: Interiér

Kdo jednou zařizoval byt nebo dům, ví, že stejně starostí je s vybavením interiéru v chalupě. I tady si totiž můžeme klást otázku, pro jaký styl se rozhodnout.

těny se každý rok bílily vápnem. Interiér zútulňovaly obrázky, kožešiny, textilní doplňky a květiny

Chalupu můžeme koupit, nebo zdědit. Jen výjimečně je v tak dobrém stavu, že v ní nemusíme nic opravovat. Obvyklejší scénář zahrnuje košatý děj, jehož realizace je náročná na čas, finance, vůli i schopnosti majitele. Jednoho dne se však vysněná světnička vyloupne a nastane čas ji zařídit. Ale jak? Co vlastně do chalupy patří?

Zatímco v jednom rohu stála postel s péřovými duchnami, druhý kout zaplnila kamna s pecí s dalším ležením. To bylo svůdné pro každého, nejen pro pohádkového Honzu…

Selský styl je žádoucí

S chalupami je spjat tak zvaný selský styl, pro který je typický nábytek vyrobený ze dřeva, často vyřezávaný nebo malovaný, kamna z keramických kachlů a textilní doplňky s dekorem proužků, kostek či kytiček, případně z ručně zhotovené krajky. A k tomu spousta maličkostí – rustikální svítidla, porcelánové vypínače, ručně tkané koberce, smaltované hrnce, vyřezávané poličky, obrázky malované na skle – vše nejlépe s patinou vzniklou léty používání.

Při zařizování chalupy je optimální dodržet zažitá, v tradičních venkovských staveních osvědčená pravidla. Pokud popustíme uzdu fantazii a pokusíme se o neotřelé řešení, snadno můžeme dosáhnout laciného výsledku. Především si pamatujme, že do chalupy nepatří náhražkové materiály. Nejčastějším prohřeškem bývá nábytek z dřevotřísky, obklady z úzkých latiček opatřených lesklým lakem, plastové nádobí, strojově vyšívané polyesterové záclony, umělé květiny. Ale ani přemíra dekorů chalupě nesluší. Pro dobrý výsledek je třeba respektovat původní záměr, nijak z něho nevybočovat a důsledně dodržet nejen zvolený styl, ale i barevnost.

K oblíbeným dekorům na malovaném nábytku patří bezesporu růže

Uspořádání světnice

Při zařizování nábytkem a jeho rozmístění vycházíme z tradic. V obytné světnici se scházela rodina, ale také tu byli přijímáni hosté. Centrem je proto stůl se židlemi a lavicemi. Stál obvykle blízko oken, aby bylo dost světla na jídlo i ruční práce. Vedle dveří se nacházela kamna. Nad nimi bylo ke stropu připevněno bidlo, aby se tu mohlo sušit mokré prádlo. Některá kamna byla spojena s pecí, pak nabízela příjemné poležení nad vyhřátým topeništěm. A když bylo ve světnici dost místa, nechyběla u kamen lavice.

Nádobí se ukládalo do polic pověšených na stěnu. Potraviny se skladovaly jinde – v chladné komoře. Ve světnici však nechyběla postel s péřovou duchnou v proužkovaném kanafasovém povlečení. Stála ve třetím rohu místnosti. Poslední kout byl vyhrazen aktuálním potřebám – někdy v něm stála další postel, jindy ho zabíral tkalcovský stav nebo jiné řemeslné náčiní. Volné místo u stěn patřilo truhle, skleníku s parádním nádobím, mohla tu také být kredenc anebo kolíbka.