Společná výsadba zeleniny
S rostlinami na jednom záhonu je to jako se sousedy, někteří si spolu sednou, pomáhají si, a jiní se snaží usurpovat si prostor pro sebe. Znalost těchto vztahů nám dopomůže k bohaté a zdravé úrodě.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2021/06/shutterstock_624751364-e1623785464893.jpg)
Foto: Shutterstock
Společná výsadba vhodných druhů zeleniny do pařenišť, skleníků a především na záhony nejen šetří místo, ale současně zvyšuje šanci na to, že nám úrodu nezničí sucho nebo nezvaní hosté a choroby. Efekt ještě znásobí přidání některých bylinek a květin, které spolehlivě odpuzují škůdce. Pasivita rostlin, jež jsou nuceny zůstat za všech okolností na místě, je totiž jen zdánlivá. Umí volat o pomoc své příbuzné a spřátelené druhy i je varovat před nebezpečím, bránit si svá území, ale být rovněž ohleduplné k ostatním, pokud se tak chovají i oni k nim.
Správně vybrané sousedství může zvýšit výnos až o 20 %, zpravidla má vliv rovněž na chuť zeleniny. Proto je pro zahrádkáře výhodné při výsadbě dobré vazby co nejvíce podpořit.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2021/06/shutterstock_1060437452-e1623785469226.jpg)
V polykultuře by se měly střídat hlubokokořenové druhy s těmi s nízko položenými listy, což oběma zaručí trvalou vláhu, Foto: Shutterstock
Jak to funguje
Platí tu jednoduché pravidlo, že čím pestřejší směs zeleniny vysadíme, tím pestřejší a vyrovnanější bude sklizeň. V úvahu ale musíme brát především nároky na půdu, které známe i z monokultury, kdy jsou jednotlivé druhy zeleniny vysazovány postupně podle tratí, tedy požadavků na bohatou, nebo naopak na živiny chudší půdu. Dále jejich rozdílnou výšku, a s tím související konkurenci na světlo, ale i hloubku kořenů, aby si neodebíraly vzájemně vláhu. Hluboce kořenící druhy vytahují vláhu z hloubek, proto bude jejich sousedství pomáhat mělce kořenící zelenině. Druhy s nízko posazenými listy udrží vláhu z deště nebo zálivky pod sebou a chrání tím půdu před vysušením, zároveň rády využívají polostín, který jim poskytují vyšší druhy. Co se týče chorob a škůdců, téměř univerzálním bodyguardem je česnek, který odpuzuje hmyz a hlodavce, působí protiplísňově a antibakteriálně. Nesnese se s ním ovšem hrách, fazole, sója a brambory.
Pro fungování polykultury je velmi důležité průběžné sklízení, aby zelenina nezabírala zbytečně místo ostatním, nevybíhala do květu a následně se živelně nevysemeňovala na záhon.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2021/06/shutterstock_369959906-e1623785458793.jpg)
Více záhonů 5 umožňuje po celou sezónu pěstovat zeleninu s různými nároky na růst, Foto: Shutterstock
Polykultura v praxi
Při zakládání polykulturního, tedy vícedruhového záhonu musíme mít na paměti tři věci a to, že záhon musí mít kvalitní a prokypřenou zeminu, dále by měl být povrch záhonu co nejdříve plně kryt listy zeleniny, aby půda vysychala, ale zároveň tak, aby jednotlivé druhy nemusely bojovat o životní prostor.
Bez plánování to rozhodně nepůjde, je třeba si předem určit, které druhy, případně jejich odrůdy se budou postupně na záhonu střídat, tzn., že budeme začínat ranou zeleninou a sezónu končit pozdními odrůdami, nebo například vedle nejdříve dozrávajících ředkviček vysadíme zeleninu, která po jejich sklizni zakryje volnou půdu svými narůstajícími listy. Tím pro ně bude mít zároveň dostatek prostoru a nebude utlačovat jiné, drobnější druhy.
Většinou kombinujeme takzvané hlavní rostliny, tedy zeleninu, z níž chceme mít největší výnosy a doprovodné druhy, jimiž vyplňujeme volná místa mezi nimi, nebo jimi osazujeme okraje záhonu. K tomu je ideální zelenina či bylinky odpuzující hmyz, například koriandr, saturejka, máta apod. Pro plazivé druhy jako jsou okurky, cukety, dýně, patisony vytvoříme raději samostatný záhon.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2021/06/shutterstock_342305867-e1623785452308.jpg)
Než se zelenina rozroste, můžeme půdu okolo ní chránit před vysycháním a zaplevelením nižší vrstvou mulče, Foto: Shutterstock
Málo je někdy více
Výsev provádíme řídčeji oproti monokulturnímu pěstování. Zkušení pěstitelé radí začít s menším počtem druhů, abychom fungování mezi jednotlivými druhy lépe poznali. Optimální je počet šesti až osmi včetně jejich odrůd, a po odzkoušení v dalších letech můžeme postupně přidávat další druhy a odrůdy, takže se nám jich na jednom záhonu nebo záhonech sousedících může ve výsledku setkat i několik desítek. Než se k tomu ovšem dopracujeme, může uplynout i několik let. V prvních letech se nevyhneme ani zbavování půdy od plevelů. Za trochu trpělivosti nám po čase bude odměnou, že se o záhony téměř nemusíme starat a jen je budeme chodit kontrolovat, případně jim drobně vypomoci se zálivkou v době dlouhodobého sucha. Především budeme sklízet a vysazovat na uvolněné místo novou zeleninu.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2021/06/shutterstock_1451726993-e1623785483168.jpg)
Ředkvičky jsou díky rychlému růstu vhodné pro vyplnění mezer na záhonu, Foto: Shutterstock
Co se záhonem po sezoně
Po poslední sklizni je třeba zlikvidovat všechny usychající nadzemní části rostlin, kořeny košťálovin či salátů můžeme ponechat v zemi, do jara se rozloží a obohatí ji o organickou hmotu i ji provzdušní. Na záhon vysejeme jako zelené hnojení například hořčici, luskoviny apod. Druhou možností je zasypat záhon vrstvou hrubého kompostu a zamulčovat slámou. Na jaře však na něj můžeme vysázet pouze druhy vyžadující zeminu bohatou na živiny a dusík. Můžeme také ponechat některé záhony jeden rok bez hnojení, abychom mohli hned zjara sázet i zeleninu, tzv. druhé trati.
![](https://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2021/06/shutterstock_1236053068-e1623785477725.jpg)
Zdravá a bujně rostoucí zelenina je nejlepším důkazem, že polykulturní pěstování jí svědčí, Foto: Shutterstock
Zelenina podle tratí
Jde o výsadbu druhů zeleniny se shodnými nároky na výživu.
- 1. trať – zahrnuje druhy zeleniny, které vyžadují půdu prohnojenou organickými hnojivy.
- 2. trať – druhy s vysokými nároky na obsah humusu v půdě, nesnášející vysoký obsah dusíku v půdě.
- 3. trať – druhy vyžadující chudší půdy.
Vzájemné vztahy zeleniny
Druh | Kompatibilní | Nekompatibilní |
Mrkev | hrách, cibule, pór | zelí |
Petržel | cibule, salát, hrášek, fazol, rajče, ředkvička | mrkev, červená řepa, celer, křen |
Salát | zelí, špenát, mrkev, okurka, cibule, ředkvička, hrášek | rajče, dýně, fazol, červená řepa |
Zelí | brambor, cibule, salát, celer, kopr | mrkev, fazol |
Hrách | brambor, okurka, mrkev, ředkvička, salát, zelí | cibule, česnek, rajče, cibule, fazol |
Paprika | cibule, salát, rajče, bazalka, lilek | hrách, fazol, okurka, celer |
Rajče | zelí, cibule, fazol, ředkvička | brambor, kedluben, okurka |
Okurka | hrách, fazol, salát, kopr | brambor, rajče, cuketa, květák, brokolice, rebarbora, růž. kapusta |
Ředkev | cuketa, mrkev, okurka, rajče, špenát, dýně, červená řepa | hrách, zelí |
Červená řepa | zelí, cibule, salát, luštěniny, cuketa | petržel, salát |
Brambor | hrášek, zelí, cibule, petržel, salát, křen | okurka, rajče, celer, fazol, ředkev, dýně |
Ochranářské rostliny
Druh | Ochrana | Škůdce,choroba |
Česnek | salát, mrkev, rajče, okurka | houbové onemocnění |
Křen | brambor | mandelinka bramborová |
Saturejka | fazole | mšice |
Majoránka | cibule, zelí, mrkev | mravenec, slimák, padlí |
Yzop lékařský | obecná | slimák |
Šalvěj lékařská | obecná | housenka běláska zelného, slimák |
Levandule | obecná | mravenec, ploštice, mšice |
Heřmánek | obecná | houbové onemocnění, červivost |
Bazalka | okurka, salát | mravenec, mšice, slimák, padlí |
Máta peprná | brambor | housenka běláska zelného, dřepčík |
Kerblík | salát | mravenec, slimák, mšice, padlí |
Aksamitník | brambor, česnek | háďátko zemní a zhoubné |
Měsíček zahradní | obecná, brambor, česnek | mšice, háďátko zemní a zhoubné |
Kapraď samec | obecná | slimák |
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock