Zahrada jako obraz

Majitel koncipoval zahradu jako obraz plný barev, tvarů a textur, s mnoha zákoutími, mnohdy tajemnými, které podtrhují objekty, jež jsou tady instalovány, aby tu a tam prosvítaly listovým anebo se zaskvěly v plné kráse.

foto: Martina Lžičařová

Milošovou inspirací bylo vyprávění o poetické zahradě od Jiřího Trnky a pohádkové knížky, obrázky a kalendáře současného brněnského výtvarníka Pavla Čecha. Oba nabízejí svět plný tajuplných romantických zákoutí. a Miloš se pokouší o něco podobného. „Líbí se mi představa, že není vidět na druhou stranu. Zahradu jsem koncipoval trochu jako obraz nebo jako divadelní kulisu, takže po stranách jsou vertikály a pak už pohledu nic nebrání.“

Jezírko uprostřed zeleně

Ústředním bodem se stalo jezírko. Ovšem není ledajaké. Jeho břehy jsou zvlněné, místy se zcela ztrácejí v pestrobarevném porostu a za navršenými kameny. Dokonce uprostřed je ostrůvek, který doslova svítí právě rozkvetlými skalničkovými floxy. „Na kytky si nepotrpím,“ přiznává majitel zahrady, „raději mám keře a stromy.“ Oblíbené jehličnany doplňují listnáče s barevnými listy: žlutá rúj, červená rúj, zlatý jilm, červený buk, ten má listy až do hněda, na mnoha místech se opakují japonské javory. Miloš konstatuje: „Je tu problém s místem, proto volím sloupovité formy.“

Kámen do zahrady patří

Miloš miluje kameny. Kromě toho, že sbírá kamenné patníky a často je používá jako podstavce pro dekorace, v době výstavby přivážel kameny ze škarp, z lomů a lesů. Jsou rozesety po celé zahradě – ve skalce, okolo jezírka, tvoří prameniště, doplňují rostliny. „Jsem perfekcionista, Každý kámen jsem pečlivě usazoval, dvacetkrát ho otočil. Cílem bylo, aby především vypadal přirozeně.“

Stále je co objevovat

Při procházce zahradou se otvírají nové pohledy, stále je co objevovat. Jsou tu osluněná i stinná zákoutí, některá se překvapivě otevřou a za malou chvíli se zase s nemenším údivem zavřou. Miloš si dokázal poradit s rovinatým pozemkem volbou převážně štíhlých stromů. Ale tím, že mají mnoho barev a tvarů vytvořil rozmanitý obraz doplněný dekorativními prvky z velké části v přírodních tónech. Využil k tomu liány popínavých rostlin i různost kamene, ale neváhal uplatnit i ozdobné předměty.

foto: Martina Lžičařová

Listy azalek jsou na rozdíl do pěnišníků drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené. V polostínu a stínu téměř neopadávají, na osluněných polohách však může i více nežli polovina listů přes zimu opadat

Text a foto: Martina Lžičařová

Zahrada jako obraz