U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

RENOVACE KOVOVÝCH PŘEDMĚTŮ

Kategorie: Dílna | Autor: KAREL ŠTECH

Vzhled výrobků z kovu se působením času a zejména složek našeho znečištěného ovzduší mění. Ve velké většině je povrch narušen jen usazeným prachem, který zejména spolu s molekulami tuků v ovzduší na předmětech pevně ulpívá. Z hladkých povrchů jej lze odstranit vodou se saponátem (Jar, Pur) nebo ředidly (benzin, trichlor, aceton – pozor na okolí!), popřípadě kombinací s mechanickým čistěním neagresivními abrazivními materiály (zubní pasta), nebo speciálními přípravky na čištění kovů (Sitol, Silichrom, Neoxid).

   Teprve v případě, kdy se uvedené metody neosvědčí, je možné použít agresivnější látky chemické – i tak však začínáme „po dobrém“ a rasantnější mechanické metody si necháme jen na obzvlášť zatvrzele lpící nečistoty.

Drobná umělecká díla

Jakémukoli čistění by měla předcházet identifikace materiálu: zatímco drobný umělecký předmět ze stříbra lze bezproblémově čistit například zředěnou kyselinou citronovou nebo octem, povrch bronzové sošky získá většinou nepřirozeně lesklý a někdy „flekatý“ vzhled. Nebezpečné jsou zejména některé agresivnější látky nanesené na povrch předmětu, který byl pokoven: například zoxidovaný předmět z litiny pokryté „prošoupanou“ vrstvičkou mosazi může zcela ztratit původní ráz, protože litina zčerná a cín zešedne.

   V praxi by takové čistění mělo vypadat asi takto: Po zjištění, že drobná plastika či podobný předmět je z jediného druhu materiálu (např. bronz) a nejde o pokovený odlitek z jiného kovu (železné kovy zjistíte magnetem) by měla být nejprve použita teplá voda se saponátem. Z prohlubní a záhybů lze nečistoty odstranit jemnějším kartáčkem na zuby, zatím bez past.

   Po opláchnutí předmětu a oschnutí je nutné zkontrolovat, zda je předmět dostatečně čistý. Pokud ne, pro další čištění se použije pasta na zuby; ta obsahuje drobné abrazivní (brusné) částice. Dalším stupněm je Sitol na leštění předmětů, případně „tekutý prášek na nádobí“. Protože posledně zmiňované prostředky působí i chemicky, naneste je nejprve na místo, které nebude viditelné (zadní nebo spodní strana). Po nejméně půlhodinovém působení toto místo omyjte a zjistěte, zda není například patina nežádoucně narušena. Pokud ne, očistěte tímto způsobem celý předmět, prostředek pak důkladně smyjte, aby dál už nepůsobil.

   Drobné stříbrné předměty lze ošetřit prostředky přímo k tomu určenými: roztok Auron, čisticí vata, čistič stříbra, SuperClean firmy Elma; konkrétní typ poradí v klenotnictví.

   Po vyleštění je vhodné předmět opatřit tenkou vrstvičkou bezbarvého nitrolaku ve spreji v matovém provedení. Tím se stříkne jen krátce a ze vzdálenosti asi 30 cm, aby vrstva nebyla znatelná. Bez nanesení tohoto laku se předmět opět brzy pokryje kysličníky, sirníky a uhličitany z ovzduší.

Větší kovové výrobky

Robustnější výrobky snesou drastičtější mechanické a chemické čistění, které u drobných uměleckých předmětů nedoporučujeme použít. Vyzkoušenou nepříliš agresivní metodou je ponoření takového předmětu (například mosazné kování dveří, klika nebo ozdoby zábradlí) do teplého roztoku jedlé sody (Na2CO3), popřípadě lze předmět v tomto roztoku krátce povařit.

   Z mechanických metod odstraňování nečistot je také možné použití drátěných kartáčů, ručních i rotačních. Jestliže má být odstraněna výhradně vrstva nežádoucích projevů oxidace a jiných chemických změn povrchu, musí být použit pro mosazné předměty kartáč s drátky z mosazi, jinak hrozí nevratné poškrábání povrchu. Ocelový kartáč nečistoty odstraní rychleji, ale stopy po jednotlivých drátcích se podaří odstranit jen za cenu trpělivého přebrušování brusnými plátny či práškovými brusivy nebo brusnými pastami. Dají se sice zakoupit ve specializovaných prodejnách, vhodnější je však poškození povrchu předcházet šetrnými pracovními postupy.

***

TIP!

* Na hladké plochy bez detailů je namísto brusných papírů a pláten výhodnější použít tzv. brusné houbičky (kostky pěnového polyuretanu, na jejichž dvou nebo čtyřech plochách je přichycen prášek karbidu křemíku nebo z oxidu hlinitého, umělého korundu). Tyto houby jsou sice původně určeny pro broušení lakovaných dílů (karoserií automobilů apod.), je však možné je použít i pro jemné broušení kovů.

* Poddajný materiál houbiček umožňuje jejich tvarové přizpůsobení k nepravidelným a členitým tvarům čištěného předmětu, ale i dlouhodobé použití, protože prach vznikající při broušení lze odstranit vypráním houby ve vodě.

* Houbičky musí mít velmi jemné zrnění, minimálně medium (P150), lépe fine (P240), super-fine (P500) a microfine (P1000). V běžných prodejnách mívají jen houby k broušení dřeva s maximální hodnotou zrna 250; jemnozrnné houby koupíte spíš v prodejnách pro autolakovny.

* Vedle osvědčených pracovních postupů, které však z ekologického hlediska nejsou přijatelné (například do čističek odpadních vod by neměly vůbec přijít chemikálie použité k odmašťování, zejména organická ředidla, a rozhodně ne kyseliny používané při chemickém čistění), je možné v publikacích a na internetu najít také návody údajně nijak neškodící životnímu prostředí. Jde o čištění povrchu měděných předmětů hadříkem namočeným buď v citronové štávě s trochou soli nebo v horkém octě s trochou soli, výrobky z mosazi čistěte hadříkem pokapaným roztokem ze stejných dílů soli a mouky s trochou octa.

JAK NA TO

* Drobné umělecké předměty umisťujte pokud možno za sklo, aby k nim nepronikal prach a nečistoty.

* Předměty ze stříbra neukládejte do blízkosti výrobků obsahujících síru (guma, některé léky, sáčky s umělými hnojivy). Je vhodné je ukládat vždy do krabiček nebo alespoň do PVC sáčků.

* Ke svépomocnému čištění raději nepoužívejte kyseliny – hrozí poleptání (i plic), zrezivění blízkých kovových předmětů, mimoto v domácích podmínkách nemůžeme pak spolehlivě kyseliny zneutralizovat a do odpadu se vylévat nesmějí.

Popisy k obrázkům

RENOVACE PÍPY

Mosazná pípa, která se dlouho nepoužívala, byla vinou nevhodného uskladnění ve vlhkém sklepě zoxidovaná a nevzhledná

Pro navrácení původního vzhledu bylo třeba použít jemnou brusnou pastu nanášenou na „hadrový“ kotouč poháněný elektrickou ruční vrtačkou

Nejprve bylo nutno pastou s brusivem s jemnou zrnitostí odstranit nečistoty z povrchu, ve finále použít jemnou lešticí pastu (aspoň P 1000)

Pípa je nyní lesklá. Drobné škrábance svědčící o jejím stáří se už odstraňovat nebudou, povrch se ale před další oxidací ochrání lakem nebo včelím voskem

Autor fotografií: FOTO: IVAN POLTAVEC

RENOVACE KOVOVÝCH PŘEDMĚTŮ