Proměna zahrady – hluchá místa

Zahrada je živá. Může onemocnět, strádat výkyvy počasí, někde se musí přihnojit, jinde doplnit mulčovací kůru. A což teprve, když se pustíte do kácení stromů a klučení křoví. První déšť nečekaně splaví půdu a objeví se holá místa…

Půdopokryvné jalovce skryjí navážku a zpestří plošinu s kačírkem, která slouží jako pochozí drenážní plocha domu

Náprava neuváženého kácení může mít několik tváří – podle stupně eroze, polohy pozemku a vašich představ o proměně zahrady.

Při zpevňování terénu ve svahu si můžete vypomoci geotextiliemi nebo geomřížemi. Nejúčinnější prostředkem je však udržet si či „vypěstovat“ kvalitní půdu, plnou humusu.
To však chce organická hnojiva, kypření a čas.

Další možností zpevnění obnažené půdy je výsev tzv. pionýrských rostlin. Vhodný je hluboce kořenující ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný nebo kostřava luční. S definitivní výsadbou lze začít o rok či dva později.

 

První pomoc: jalovce a skalníky

Hluchá místa a svažitý terén nejlépe zpevní a ozelení půdopokryvné dřeviny nebo nízké keře.

K nejpoužívanějším patří plazivé jalovce, jejichž kultivary existují v mnoha barevných odstínech – od zlatých přes zelené po modrošedé, včetně panašovaných. Mají i různou strukturu povrchu. Jedno však mají společné: vyžadují solidní vrstvu zeminy.

Na skalnatý terén místo je proto vhodnější vysadit plazivý smrk ztepilý „Formánek“ nebo „Reflexa“.

Vděčné a během roku proměnlivé jsou skalníky, barvami hýří i četné nízké kultivary tavolníků. Další možností, jak oživit slunný svah, jsou skalkové kultivary růží.
Vyšší ostrůvky zeleně na osluněném svahu lze vytvořit za pomoci nízkých cypřišků, borovice šmidtky, borovice kleče nebo kultivarů cedrů. Musíme jen respektovat, že některé dřeviny v půdě vyžadují vápník, jiným naopak škodí.

Tavolníky a bezkolenec na hromadě přemístěných balvanů

 


Trsy travin

Výsadbu plazivých i vyšších dřevin tu a tam proložte trsy travin. Vhodná je například lesknice kanárská nebo proso.

 

Tam, kde je stín

Na stinných partiích pozemku a kolem cest nejlépe prosperují bergenie. Zdánlivě obyčejné bergenie jsou mimořádné tím, že upoutají hned zjara rašícími červenými listy a jejich sytě zelená letní tvář jim vydrží až do zimy.

Objektem první volby jsou také funkie, známé jako hosty nebo bohyšky. Zahradníci vyšlechtili obdivuhodné množství kultivarů lišících se vzrůstem, zbarvením listů, barvou květů i dobou kvetení. Jakmile jednou zakoření, rostou jako z vody.

Kam nemůže slunce, prosperují kapradiny. Vedle vztyčených kornoutů pérovníků pštrosích se dobře uplatní i kapraď samec. Porosty kapradí barevně oživí udatny lesní a čechravy, ale i ostrůvky zvonků kopřivolistých, náprstníků či lilií zlatohlavých.

Z keřů sáhneme po tisech, bobkovišních nebo pěnišnících.

 

Sláva břečťanu

Břečťan se zdaleka nemusí jen pnout po stromech. Také on umí mistrovsky pokrýt zastíněnou půdu. Barevnou mozaiku z poněkud stereotypní břečťanové podsady snadno vykouzlíte přisazením barvínku, zběhovce, tlustonitníku, plazivé vrbiny nebo jahodníku.

 

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Proměna zahrady – hluchá místa