U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

POŘIĎTE SI KOMPOSTÉR

Kategorie: Zahrada | Autor: Josef Svojanovský

Od poloviny letošního roku platí zákaz pálení zahradního odpadu. Vzniká problém, co s posečenou trávou, vyhrabanou stařinou, listím, odkvetlými rostlinami nebo větvemi po průklestu dřevin. Dosud někteří zahrádkáři vyváželi odpad do roklí, příkopů u cest, na černé skládky nebo dokonce do lesa. Odvozem organické hmoty ze zahrady se ovšem připravujeme o živiny a humus. Následně tyto komponenty kupujeme v podobě substrátů a průmyslových hnojiv. Mechy v trávníku likvidujeme herbicidy a různými chemickými přípravky. Náklady s tím spojené nejsou zanedbatelné. Řešení je, jak už jsme psali v květnovém čísle, jednoduché: založme kompost. Co vyroste na zahradě, by tam mělo zůstat. Za účasti živých organizmů, půdních bakterií, hub a drobných živočichů je organická hmota – biomasa – rozkládána na výchozí prvky. Bez této činnosti by v přírodě ustal život. Po rozkladu zůstane kompostní zemina plná živin a humusových látek, které jsou všestranným hnojivem. Lze ušetřit peníze za nákup průmyslových hnojiv a substrátů. Humus z kompostů je plnohodnotný a zvyšuje úrodnost půdy na naší zahradě. Tradiční metodou kompostování je shromažďování odpadů na hromadě někde v odlehlém místě zahrady. Aby byla úspěšná, je třeba komponenty překopávat a provzdušňovat. Opomenutí může způsobit uhynutí aerobních bakterií, což vede k anaerobnímu rozkladu, a tím ke hnití a následnému zkysnutí kompostu. Hmota je znehodnocena. Zrání takového kompostu trvá 2 až 3 roky. Výhodnější jsou kompostní sila. Zaberou menší plochu, přibližně 1 m2. Umožňují odběr substrátu odejmutím dolní příčky. Přístup vzduchu je v tomto případě dokonalý; sila jsou přijatelnější i z estetického hlediska. Proces zrání lze uspíšit i v kompostérech, které tvoří nádoba z recyklovatelného plastu. Má otevíratelné víko a dole boční dvířka na vyjímání kompostu. Přístup vzduchu do odpadu je zde rovněž zaručen. Nádoba nemá dno, aby byl přímý styk s půdou a tím umožněn přístup červům. V místech s výskytem hrabošů je vhodné vložit mezi kompostér a zem kovové pletivo s menšími oky. Přístup plžům zabráníme posypáním terénu pod nádobou páleným vápnem. Umístění kompostéru se podřizuje estetickému hledisku; je však třeba myslet na snadný přístup k víku a dvířkům. Závěrem je třeba upozornit, že kompost není smetiště a komponenty je třeba třídit, případně upravit. Při vrstvení hmotu zásadně nestlačujeme ani nezasypáváme zeminou. Připomeňme si ještě, co lze kompostovat: natě a odpady zelenin, padané ovoce, vaječné skořápky, trus zvířat, posečenou trávu, shrabky stařiny, uvadlé květiny, rozdrcené nebo drobně posekané větvičky, listí, piliny ze dřeva, popel ze dřeva a pod. Listí z vlašského ořešáku nezapomeňte poprášit vždy po 20 cm mletým vápencem (5 polévkových lžic).

POŘIĎTE SI KOMPOSTÉR