U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pojďme spolu do Betléma, do Třeště
Kategorie: Volný čas | Autor: zh
Biblický příběh o narození chudého dítěte ve chlévě, o solidaritě nemajetných, spěchajících se svými dary ve snaze pomoci tomu potřebnějšímu, než jsou oni sami, byl vždy přístupný lidským srdcím. Od svého vzniku vedl lidové umělce k živoucímu ztvárnění. Nejčastěji uváděným impulsem pro vznik betlémů je čin sv. Františka z Assisi, jenž kolem roku 1223 ve skalní jeskyni u Greccia nechal postavit jesle, přivedl k nim osla a volka a nechal zde sloužit mši.
S trochou historie pod vánočním stromkem
Počátkem 19. století vzniká stejně jako na jiných místech Čech a Moravy betlémářství na Českomoravské vysočině – v Třešti, v kraji pod Javořicí. V prvopočátcích tu byl zcela zřejmý vliv třebíčských papírových betlémů a později, ve druhé polovině 19. století, i vliv jihlavských dřevěných betlémů. Není jistě nezajímavé, že první betlémáři v Třešti, ale i v Jihlavě a Třebíči, se v té době objevují mezi zručnými soukeníky, ševci, truhláři, tesaři, kameníky a lesníky.
Ve 2. pol. 19. století se začínají objevovat betlémy dřevěné, které po roce 1860 postupně zatlačovaly ty z papíru. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí (byly to postavy a scénky tyrolského typu, nebo z Králík a jiných míst) a byly pořizovány řezbáři v Jihlavě a v okolních městečkách. Nejčastěji pocházely od Františka Klause ze Stonařova a z rodiny Aloise Boudného z Brtnice. Prvním třešťským autorem betlémů byl pravděpodobně truhlář a řezbář Matěj Suchý (1820 – 1909).
V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se v Třešti stavělo 30 – 35 rodinných betlémů, po poklesu kolem roku 1989 se jich dneska staví opět přes třicet. Ale v celém městě se schraňuje přes šedesát betlémů a působí tu asi 10 řezbářů, amatérů různých profesí.
Základními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo Ježíšova narození), město, volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší. Betlémy jsou vytvářeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu, až přejde nepozorovaně v malovanou krajinu, zvanou “lončoft”. Některé soudobé betlémy mají až 500 figurek a mnohá díla dosahují délky 7 metrů. Nejsou jenom inscenací biblického příběhu, ale i obrazem života, oblečení a tužeb prostého lidu.
Jak se staví třešťský betlém?
Nejenom vyřezávání betlémových figurek, ale i sama stavba je uměním, vyžadujícím značné zkušenosti, estetické cítění, prostorovou představivost i promyšlený plán. Jeden betlémář se učí u druhého, umění se dědí z otce na syna. I sama stavba betlémské scény má řadu rysů, jimiž se třešťské betlémy odlišují od jiných. Je to především hloubka betlému a jeho prostorové členění, hlavně pak modelace krajiny z pařezů, samorostů a jiných přírodnin.
Betlémy se začínají stavět zhruba čtrnáct dnů před Vánocemi, ale jejich stavbu připravují betlémáři vlastně po celý rok. Na svých letních toulkách hledají pařezy, ze kterých vznikají skály, soutěsky, propasti nebo jeskyně. Pařez se nechá na slunci vyschnout, odrolí se z něj zteřelé části, některá příliš světlá místa se natřou zelenou barvou, potřou se lepidlem, posypou roztlučeným sklem či rozdrceným kyzem nebo olověným leštěncem, který pak na nich svítí jako rudné žíly.
Na podzim, než napadne sníh, se nanosí mech – za nejlepší považují třešťští betlémáři hlavně rokyt cypřišový, který opatrně sloupávají ve větších kusech ze skal a balvanů v okolních lesích. K vytváření krajiny používá betlémář i další přírodniny, jalovce a vřesy, z nichž vytváří křoviny a houštiny, plavuně, samorosty, choroše a kůry.
Když se přiblíží Vánoce, začnou se z půdy snášet bedny s figurkami, stromy, domky a pastoušky. Vše se musí prohlédnout, očistit, opravit. Samotná stavba začíná prozaicky. Na tři nebo čtyři stavěné kozy, zvané “šráky” nebo “šprajce” se přibíjí prkna, která vytváří pódium. Dříve bylo všechno určeno malým prostorem a betlémy se stavěly většinou nad postelemi. Ale s takovou praxí se lze setkat i nyní.
Na postaveném pódiu začne betlémář stavět a modelovat kostru betlémské krajiny z prkenných stoliček a schůdků, z bedniček a hlavně z pařezů. Když je reliéf krajiny hotov, připevní se na zadní stěnu “lončoft”, panoramatický obraz krajiny. Na některých betlémech se zdůrazňují skály ještě starším způsobem – ze zmačkaného škrobového papíru. Hotová krajina se pak zaplní lesy a křovisky, stromy. Z pomačkaného staniolu se vytvoří bystřiny, valící se ve třpytivých vodopádech úzkými roklemi do údolí, kde ústí v rybníku, jehož hladina vznikne za skla nebo osleplého zrcadla. Pastviny se ohradí zahrádkami, cesty a pěšinky obroubí zábradlím, potůčky a říčky se překlenou lávkami a mosty. Na dřevěných stupňovitých schůdcích vyroste město Betlém s mnoha skvostnými paláci a chrámy, obehnané hradbami s baštami a branami. Domy se vyrábějí z lepenky nebo ještě častěji ze dřeva. Roubené pastoušky se zhotovují z proutků a pokrývají došky z vymlácených klásků. A pak už začne mrtvá krajina ožívat figurkami. Na pastvinách se zabělají stáda ovcí s pastýři, po kraji betlému i po cestách z města i pastoušek se rozběhnou proudy darovníků směřujících ke zbořeništi. Okraj betlému se ještě obroubí zábradlím a zavěsí se na něj tzv. froňk, látkový nebo papírový závěs. Jako poslední figurku postaví betlémář do betlému Jezulátko s jesličkami, ale to až na Štědrý večer. Teprve pak je betlém dokončen a mohou přijít návštěvníci. Chodí se od jednoho ke druhému, každý je vítán. Na Tři krále, vždy 6. ledna, se betlém doplňuje o proslulé postavičky Kašpara, Baltazara a Melichara.
