U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Podnikání v sousedství

Kategorie: Právo | Autor: JUDr. Pavel Kumprecht

* Náš domek stojí na okraji obce a sousedí z obou stran s další zástavbou. Před několika lety začali sousedé na té straně, kam vedou naše okna a kde máme dvůr, rekonstruovat přízemí a suterén. Chtěli tam údajně zřídit obchod. Přestože jsou zdi našich domů vzdálené pouze pět metrů, neprotestovala jsem, když prorazili nové okénko v přízemí. Když se však ze čtyř oken ve druhém patře začal ozývat hluk a taneční hudba, žádala jsem vysvětlení s tím, že pokud nebude zjednána náprava, podám stížnost. Bylo mi řečeno, že jim bylo již v roce 1994 povoleno zřízení pohostinství. Mohu se ještě nějak bránit?

(K. S., Přerov)

Situace, o níž čtenářka hovoří, jsou bohužel velmi časté, a to zejména ve větších městech, kde je zástavba zahuštěna a existence restauračních a podobných zařízení četnější. Plně její problémy chápu, musím však konstatovat, že boj bývá v takových případech složitý a dlouhý. Pokud si myslí, že je možné jen na základě jí popsaného stavu zaujmout k věci konkrétní a odpovědné stanovisko, pak se mýlí. Lze pouze naznačit směry její obrany a bude záležet jen na ní, zda se do řešení svých problémů pustí či nikoliv. Výsledek bude přitom vždy nejistý, neboť protistrana se bude jistě všemožně bránit.

Využít práva k uplatnění námitek

Čtenářka uvádí, že rekonstrukce přízemí a suterénu za účelem zřízení pohostinství byla povolena v roce 1994. Byla tehdy účastnicí tohoto řízení? Pokud ano, měla právo uplatňovat ve stavebním řízení námitky. Jestliže tohoto práva nevyužila, nemůže tak – v důsledku koncentrační zásady stavebního řízení, stanovené v § 61 odst. 1 stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění – činit až nyní. O povolení ke zřízení obchodu nemá prý čtenářka informace, nebyla údajně přizvána k žádnému stavebnímu řízení, ale uvádí, že okno do obchodu v přízemí není původní a že jej povolila ústně v roce 1992. Informace si tak poněkud protiřečí. Vzhledem ke vzájemnému odstupu domu čtenářky a sousední budovy pohostinství a obchodu však nemůže být žádných pochyb o tom, že by pisatelka měla být účastnicí všech popisovaných řízení. Ať již šlo o stavební úpravy spočívající ve zřízení okenního otvoru na WC či změnu v účelu užívání ve druhém nadzemním podlaží, kde jsou zmiňovaná čtyři okna a kde jsou prostory využívány k zábavám s hudbou a tancem. Jde však ale též o to, zda byl provoz pohostinství v tomto podlaží vůbec stavebním úřadem povolen. To lze lehce zjistit dotazem u stavebního úřadu. Pokud by tomu tak nebylo, hrozila by provozovateli tohoto způsobu podnikání pokuta až do výše 1 milionu korun a nepovolené užívání by muselo být ukončeno (§ 106 odst. písm. c/ stavebního zákona).

Otázky životního prostředí

Obecné technické požadavky na výstavbu stanoví vyhláška č. 137/1998 Sb. V jejích ustanoveních § 4 odst. 1 je uvedeno, že provozem stavby nesmí být obtěžováno okolí nad přípustnou míru, podle § 8 odst. 1 musí vzájemné odstupy staveb splňovat mimo jiné požadavky životního prostředí, požadavky hygienické a na zachování pohody bydlení. Podle § 13 odst. 1 nesmí negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, zejména škodlivé exhalace, hluk, zápach atd., překročit limity stanovené v příslušných předpisech (např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, vyhl. č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, vyhl. č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Zda jsou v daném případě dodrženy požadavky stanovené citovanými předpisy, to je třeba zjistit nejdříve u příslušného orgánu hygienické služby. Pokud by tazatel zjistil, že tomu tak není, bylo by možné domáhat se, aby stavební úřad vydal rozhodnutí o nařízení nezbytných úprav na stavbě pohostinství a obchodu, jimiž by se docílilo, aby stavba nebo její zařízení neohrožovaly zdravé životní podmínky a životní prostředí (hluk, zápach apod.).

Co zmůže obecný soud

Dlužno však připomenout, že o povolení stavby nebo její části nerozhoduje nikdy soused, nýbrž stavební úřad. Ten ale k námitkám, že okna směřují do cizího dvora, nebo že se tím směrem otevírají a existuje riziko vyhazování předmětů do dvora či zvídavých pohledů, nebude přihlížet. S takovými námitkami se však lze kdykoliv obrátit na obecný soud, který je pak řeší jako občanskoprávní námitky. Mohl by nařídit i takové úpravy okenních otvorů, jež by čtenářku neobtěžovaly. V konkrétní věci je třeba však mít na paměti, jak se sama čtenářka zmínila, že ona okna v patře existovala dříve než budova, kterou obývá. Jestliže se ovšem změnil účel užívání prostor, do něhož okna vedou, mohla by mít ve věci úspěch. Vyžaduje-li totiž § 8 odst. 2 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vzdálenost mezi rodinnými domy, pokud v některé z protilehlých částí stěn je okno obytné místnosti, alespoň 7 m pro zajištění pohody bydlení, pak si nedovedu představit, že by pod tuto mez mohl být povolen provoz pohostinství, byť změnou v účelu užívání již existující stavby (její části). Pokud se paní S. rozhodne věc řešit, vystačí si sama ve vztahu k orgánu hygienické služby, s požadavky na tento orgán. V dalším bych jí pak již v každém případě doporučoval zastoupení advokátem.

Podnikání v sousedství