Vinobraní 2026: Kam za tím nejlepším z Moravy i Čech

Král s královnou navštěvují vinobraní v Mikulově každoročně. Vínu se musí požehnat, foto: Mikulovská rozvojová

Vinobraní se v září konají v řadě měst a obcí. Jsou spojená se sklízením mladého vína, degustacemi, pitím burčáku, ale také řadou lidových zvyků sahajících až do dávné minulosti.

Jednou z nejproslulejších a nejnavštěvovanějších vinařských slavností je Pálavské vinobraní v moravském Mikulově, které proběhne o víkendu 12.–14. září. „Také letos se návštěvníci mohou těšit na historický průvod s králem Václavem IV. a jeho chotí. Opět je představuje herecká dvojce Marek Tichý a Chantal Poullain. Nebude chybět ani řecký bůh vína Bakchus, hudebníci a místní vinaři,“ připomíná Dominik Ryšánek, tiskový mluvčí Pálavského vinobraní.

Král Mikulov skutečně navštívil během svého útěku z vídeňského zajetí, v němž ho na popud jeho bratra Zikmunda držel vévoda Albrecht IV. „Neznáme přesně okolnosti králova útěku, které byly později přibájeny. Víme ale, že v neděli 11. listopadu roku 1403 po obědě se českému králi za pomoci přátel podařilo v přestrojení dostat ze zajetí a v doprovodu čtyř jezdců uprchnout z Vídně. K večeru se přeplavil na druhý břeh Dunaje u osady Stadlau, kde ho už očekával Jan II. z Lichtenštejna s padesáti jezdci, a ti ho bezpečně dopravili na hrad Mikulov,“ objasňuje Ryšánek.

K jižní Moravě patří osobitý folklor a kroje, foto: Mikulovská rozvojová

Historie vína

Bakchus je řecký bůh vína, opilství, plodnosti a divadla. Římané ho nazývali Dionýsos. A první víno přinesli na Moravu zřejmě už římští legionáři. Největší římská vojenská posádka sídlila už na počátku našeho letopočtu v blízkosti zaniklé obce Mušov ležící nedaleko Brna. „Dionýsos i jeho řecká obdoba Bakchus se objevují v naší kultuře už v době novověku jako patron vinných keřů, hroznů, vína a váže se k vinobraní jako takovému. Proto do našeho průvodu neodmyslitelně patří,“ říká Ryšánek. O další rozkvět jižní Moravy coby vinařské oblasti se postarali křesťanští misionáři přicházející na území Velké Moravy v 9. století našeho letopočtu. Do Čech se víno dostalo o něco později na žádost sv. Ludmily, manželky prvního českého knížete Bořivoje.

Součástí vinobraní je i průvod. Připomíná hojnost místní přírody, foto: Mikulovská rozvojová

Zarážení hory

Se sklízením vína souvisí lidová tradice zarážení hory, která má původ už ve středověku. Zarážení se dělá, když už je víno téměř zralé. V některých vinohradech se váže k svátku narození Panny Marie dne 8. září. V teplejších oblastech jižní Moravy často probíhá už v srpnu. Hlavní hlídač vinohradu nechá v kostele posvětit kytici čerstvě natrhaných lučních květů, která se uvazuje na horu. Tu představuje několik metrů vysoký kůl. Někdy na něj může být ještě příčně připevněná menší hůl, aby připomínal kříž. Hora se kromě květin zdobí také vinnou révou, ovocem či pentlemi. Existuje i zvyk, kdy se k hoře přivazují tři jablka, symbolizující nejsvětější Trojici, nebo lahev vína.

Zbrojnoši doprovází krále Václava IV. při jeho útěku z Vídně, foto: Mikulovská rozvojová

Vinař a jeho čeládka poté vykopou jámu a rozdělají v ní oheň, na kterém spálí starou kytici. Pak se jáma vykropí svěcenou vodou a do ní se zasadí nová hora. Někde do ní házejí i bobule vína. Obřad přítomní doprovází zpěvem, proslovem, přáním ochrany a modlitbou ke sv. Urbanovi, patronu vína. Od té chvíle nesmí na vinici vstoupit nikdo nepovolaný. Hora má víno střežit před zlými silami a přírodními pohromami. Dozrávající hrozny skutečně ohrožují mnohá nebezpečí, jako jsou prudké deště, krupobití, ranní mrazíky, nálety hmyzu a špačků, ale také nenechaví zloději. Před těmi dříve vinohrady bránili hotaři – hlídači, kteří na vinici trávili dny i noci. Tresty za krádeže bývaly dříve vysoké. Se zahájením vinobraní se hora pomyslně otevírá.

„Během Pálavského vinobraní probíhá otevírání hory na terase u Udírenské věže v zámeckém areálu. O zábavu se stará cimbálová muzika v podání Národopisného spolku Pálava. Zarážení hory se v Mikulově pořádá pravidelně v srpnu na zdejším náměstí. Je spojené s degustací vín a folklorním programem místních souborů,“ upřesňuje Ryšánek.

Vlastní víno si na úrodných svazích Pálavy pěstovala už velkomoravská knížata, foto: Mikulovská rozvojová

Ochutnává se nejen burčák

V rámci doprovodného programu mikulovského vinobraní je pro návštěvníky připravený také tradiční jarmark s občerstvením, šermířské zápasy, kejklíři, výcvik dravců a ukázky řemesel s dílnami. Na děti a jejich rodiče čekají pohádky, dobové tance, písničky, ale také řada her a soutěží.

„V hlavním zámeckém sále mohou lidé vidět výstavu národní soutěže vín mikulovské vinařské oblasti spojenou s degustací. Vystavováno bude více než 600 vzorků vín. Pro starší děti a dospělé máme nachystaný program Z vinohradu do pohárku, který interaktivní formou představuje práci vinařů, výrobu vína, včetně zpracování hroznů původními technikami. Hlavním lákadlem jsou pak koncerty populárních kapel různých žánrů, dechových hudeb i cimbálových muzik,“ doplňuje Ryšánek.

V Mikulově během vinobraní vystupuje řada populárních umělců, foto: Mikulovská rozvojová

Text: Lenka Kašparová, foto: Mikulovská rozvojová, zdroje informací: autorský článek

Vinobraní 2026: Kam za tím nejlepším z Moravy i Čech