U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Oprava fasády staré chalupy
Kategorie: Zvláštní nabídka | Autor:
Moderní omítkové směsi dávají stavebníkům poměrně velké možnosti. K opravě omítek u starých nebo dokonce památkově chráněných chalup však musíme přistupovat s respektem k jejich historické hodnotě. Dříve se soudržné vrstvy omítek opravovaly pouze lokálně. Také při celkové opravě byla starší vrstva omítky ponechána na místě. Někdy byla pouze zdrsněna (tzv. pekováním), aby se dosáhlo lepší přilnavosti. Na jedné chalupě tak bylo i několik omítkových vrstev jako svědectví jejího vývoje. Pokud tedy není fasáda již I porušena předchozími necitlivými úpravami, měli bychom vycházet z dochovaného stavu a respektovat soudržné plochy starších omítek. Kromě toho by se na starých venkovských domech neměl používat stejný způsob omítání, jako na novostavbách – tedy strhávání omítky do přesné roviny. Omítka by měly živě kopírovat povrch zdiva. Právě určité nepravidelnosti, způsobené dřívějšími úpravami a opravami, dodávají tradiční stavbě přirozený a věrohodný (autentický) vzhled. Pokud jsou nerovnosti eliminovány zbytečně silnými vrstvami omítek, znamená to nejen estetické znehodnocení stavby, ale i větší spotřebu materiálu a nebezpečí vzniku trhlin. Také hrany nároží a dveřních či okenních otvorů mají být vyspraveny “od ruky”, se zachováním případného zaoblení či sešikmení. Není však moudré chtít prosté fasády venkovských staveb “vylepšit” různými nepůvodními a romantickými prvky, odhalenými “plovoucími” kameny a podobně. Stavebníci často z důvodů vyšší trvanlivosti používají omítky s vyšším obsahem cementu, tedy tvrdší. Jejich nevýhodou však je neprodyšnost. Ani moderní sanační omítky nejsou pro opravu starých chalup příliš vhodné (snad kromě speciálních směsí pro historické objekty). Lze je doporučit jen pro úpravy soklového zdiva. Optimální je vápenná omítka ve složení 1 díl husté vápenné kaše na 2,5 dílu říčního písku, případně jen mírně “nastavená”. Měla by být asi 1,5 cm tlustá (tzn. přibližně jako trojnásobek průměru největšího obsaženého kameniva). Podklad musí být čistý, zvlhčený a teplota při omítání nad+5 °C.
Dobré rady
Před zahájením opravy najděte příčinu poškození omítky (vlhkost z podloží, poškozený okap a podobně) a odstraňte ji. Jinak by oprava mohla být pouhým plýtváním časem a penězi. Nenechávejte zedníkům a provádějící firmě “volnou ruku”, ponechte si nad nimi kontrolu a při nejistotě o vhodnosti použitých technologií se obraťte na architekty v památkových ústavech. Oprava náročnější štukové výzdoby je dosti náročná, proto si na ni raději přizvěte specializované řemeslníky.
