U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

NOVÉ KRAJE

Kategorie: Aktuálně | Autor: Podle zdrojů Ministerstva vnitra ČR připravil -ab

Počínaje dnem 1. ledna 2000 vstupuje v účinnost Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, podle něhož má vzniknout čtrnáct nových krajů.

Reforma veřejné správy je jednou z nejvýznamnějších součástí transformace politického, ekonomického a sociálního systému České republiky. Ovšem jedna věc je účinnost zákona a druhá věc jeho praktické naplnění. Proto se 1. ledna 2000 vlastně nestane nic mimořádného. Reforma je totiž dlouhodobým a složitým procesem, který bude probíhat zhruba ve dvou fázích.

Přechodné období

Přechodná etapa bude zahájena po volbách do zastupitelstev krajů, předpokládaných v listopadu 2000. K tomuto datu budou vytvořeny krajské orgány samosprávy a státní správy. Ostatní změny budou souviset s přesuny kompetencí z ústřední státní správy do krajských orgánů, z okresních úřadů na krajské správní úřady a se začleněním specializovaných územních správních úřadů a detašovaných pracovišť do správních úřadů se všeobecnou působností. Při vzniku krajských orgánů nebude zasahováno do existujících správních struktur na nižších úrovních s výjimkou některých kompetencí okresních úřadů. Časové rozložení realizace reformy přispěje k větší míře stability celé veřejné správy v době její transformace. Změny na nižších stupních si také vyžádají nezbytnou legislativní, věcnou a personální přípravu, kterou lze řádně a v poměrném klidu uskutečnit právě v přechodném období a za aktivní účasti již vzniklých krajských orgánů. Předpokládá se, že nynější okresní úřady budou působit do ledna 2003. Dosavadní okresy nepředstavují v řadě případů přirozené spádové obvody mikroregionálních center, obvykle se vyskytují v jednom okrese 2-4 taková centra, přičemž význam okresního města se v některých případech podstatně neliší od významu jiných mikroregionálních center v okrese. Na vznik nové struktury veřejné správy je třeba k 1. 1. 2001 vynaložit 3 miliardy korun. Samotný provoz krajských úřadů bude stát dalších přibližně 600 milionů korun ročně.

Cílové období

V závěru reformy bude nastolen v souladu s Ústavou ČR dvoustupňový model územní samosprávy obec-kraj. Nadále budou rozšiřovány kompetence krajské samosprávy na úkor státní správy. Také na úrovni obcí se předpokládá rozšíření kompetencí a zřetelnější určení samosprávy ve srovnání s dosavadním zákonem o obcích. Cílové období územní organizace státní správy závisí na výběru mezi třemi navrženými variantami řešení. První varianta předpokládá oddělení výkonu státní správy a samosprávy , zrušení dosavadních okresů a pověřených obecních úřadů a vytvoření asi 210 nových tzv. malých okresů . Navrhuje se v ní třístupňový model obec-malý okres-kraj, přičemž na úrovni obcí zůstávají minimální kompetence v oboru státní správy. Mezi přednosti první varianty patří jasná průhlednost kompetencí mezi samosprávnými orgány a orgány státní správy. Stírá obavy z výrazného přesunu kompetencí ze státní správy na samosprávu, neboť stát si ponechává v území nástroj prosazování své politiky. V případě druhé a třetí varianty se také ruší dosavadní okresy, avšak jejich funkce na základním stupni přebírají pověřené obecní úřady . Přitom je vhodné zredukovat jejich počet ze současných 383 na podobnou úroveň jako nových malých okresů podle první varianty. Pověřené obecní úřady by plnily ve státní správě funkci do jisté míry obdobnou jako okresní úřady malých okresů v první variantě. Vzhledem ke spojení státní správy a samosprávy by však bylo na pověřené obecní úřady možno přenést méně kompetencí než na okresní úřady malých okresů. Předností druhé varianty jsou vhodné organizační předpoklady pro minimalizaci nebezpečí duplicit činností mezi státní správou a samosprávou a úspornost výkonů některých správních procesů. Spojení výkonu státní správy a samosprávy však může být omezením pro rozsah decentralizace veřejné správy, k narušení zájmů sledovaných samosprávou a naopak k problémům v aplikaci práva a realizaci státní politiky. Třetí varianta kompromisního charakteru na první pohled řeší nedostatky obou předešlých variant, nevýhodou je však komplikovanost řídících vazeb mezi státní správou a samosprávou na různých stupních řízení. Reforma si zároveň klade za cíl změnu vlastnických vztahů. Významná část majetku ve vlastnictví státu by měla přejít do vlastnictví samosprávného kraje, přičemž by měla být také posílena vlastnická role obcí ve vztahu k majetku, jenž by měl přejít do jejich hospodářského řízení.

Diskuse

Chcete-li přispět do diskuse o reformě veřejné správy, navštivte internetové stránky ministerstva vnitra na adrese: www.mvcr.cz/reforma/index.html. Každý podnět i názor bude posouzen a autor osloven.

Přehled nových krajů:

Kraj    
   
   Stávající okresy    
   
   
   
   Počet    Počet

(sídlo)    
   
   (počet)    
   
   
   
   
   obcí    obyvatel

Hlavní město    
   Hlavní město Praha    
   
   
   
   1    1 209 855

Praha

Středočeský    
   12 – Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná    
   1147   1 106 738 147

(Praha)    
   Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-

   
   
   -východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník

Budějovický    
   7 – České Budějovice, Český Krumlov,    
   623   626 867 23

(České Budějovice)    Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice,

   
   
   Strakonice, Tábor

Plzeňský    
   7 – Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih,    505   555 410 05

(Plzeň)    
   Plzeňsever, Rokycany, Tachov

Karlovarský    
   3 – Cheb, Karlovy Vary, Sokolov    
   
   131   305 086 31

(Karlovy Vary)

Ústecký    
   7 – Děčín, Chomutov, Litoměřice,    
   
   354   825 074 54

(Ústí nad Labem)    Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem

Liberecký    
   4 – Česká Lípa, Jablonec nad    
   
   
   216   428 974 16

(Liberec)    
   Nisou, Liberec, Semily

Královéhradecký    5 – Hradec Králové, Jičín, Náchod,    
   
   448   553 827 48

(Hradec Králové)    Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Pardubický    
   4 – Chrudim, Pardubice, Svitavy,    
   
   453   510 072 53

(Pardubice)    
   Ústí nad Orlicí

Jihlavský    
   5 – Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov,    
   730   522 846 30

(Jihlava)    
   Třebíč, Žďár nad Sázavou

Brněnský    
   7 – Blansko, Brno-město, Brno-venkov,    
   645   1 141 172 45

(Brno)    
   
   Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

Olomoucký    
   5 – Jeseník, Olomouc, Prostějov,    
   
   392   645 804 92

(Olomouc)    
   Přerov, Šumperk

Ostravský    
   6 – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná,    
   
   300   1 289 002 00

(Ostrava)    
   Nový Jičín, Opava, Ostrava-město

Zlínský    
   4 – Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín    
   299   600 617 99

(Zlín)

celkem    
   76    
   
   
   
   
   
   6244   10 321 344 244

Krajská samospráva

Reprezentantem krajské samosprávy je volené zastupitelstvo kraje, v jehož čele stojí předseda. Výkonným orgánem je rada zastupitelstva. Počty členů zastupitelstva se budou řídit počtem obyvatel kraje, v rozpětí 50 až 80 osob, se záměrem umožnit podíl na rozhodování krajské samosprávy většímu počtu občanů, kteří po získání zkušeností mohou napomoci řešení současné absence zkušených lidí v ústřední správě.

Krajská státní správa

Státní správu na krajské úrovni vykonává krajský správní úřad. Je veden krajským hejtmanem, jmenovaným vládou, který je nadřízen přednostům okresních úřadů v kraji. Vedoucí odborů krajského správního úřadu jsou metodicky řízeni příslušnými ústředními orgány státní správy. Úřad vykonává působnosti přenesené z ministerstev, ostatních ústředních správních úřadů a okresních úřadů, přezkoumává rozhodnutí okresních úřadů a magistrátů měst Brna, Ostravy a Plzně vydaná ve správním řízení.

Harmonogram vzniku krajské samosprávy

1. Příprava materiálních podmínek pro fungování krajských úřadů – II. čtvrtletí 1999 až IV. čtvrtletí 2000 .

2. Příprava organizačních podmínek pro fungování úřadů (statuty apod.) – II. čtvrtletí 1999 až II. čtvrtletí 2000.

3. Příprava personálních podmínek pro fungování úřadů – I. čtvrtletí 2000 až IV. čtvrtletí 2000 .

4. Vytvoření kraje – k 1. 4. 2000 .

5. Výběr krajského hejtmana – k 1. 4. 2000 .

6. Volby do krajských zastupitelstev – podzim 2000 .

7. Zřízení krajských úřadů samosprávy a převod majetku – 1. 1. 2001 .

8. První fáze přesunu stávajících kompetencí a nových kompetencí (nově definovaných) – I. čtvrtletí 2001 .

9. Dokončení transformace organizací veřejných služeb – II. čtvrtletí 2000 .

10. Druhá fáze změn v okresní státní správě – 2003 a dále .

Přehled základních působností krajů

* Koordinace a tvorba rozvoje území a spoluúčast při vytváření celostátní koncepce regionální politiky.

* Zákonodárná iniciativa ve vztahu k Parlamentu ČR a vydávání obecně závazných vyhlášek kraje.

* Rozhodování o účasti kraje v pracovním společenství, sdruženích, svazcích a o zřizování společných právnických osob s územními orgány jiných států včetně uzavírání konkrétních dohod.

* Zakládání, zřizování, popřípadě rušení právnických osob a zařízení zejména v oblasti kultury, školství, tělovýchovy a sportu, zdravotnictví, životního prostředí, cestovního ruchu, sociální péče a silničního hospodářství.

* Správa silnic II. a III. třídy a jejich údržba.

* Poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám v oblasti mládeže a tělovýchovy, veřejných služeb, kultury, vědy, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.

* Schvalování územně plánovací dokumentace pro velké územní celky.

* Podpora soukromých a církevních středních a vyšších odborných škol a školských zařízení a obecně prospěšných společností.

* Poskytování příspěvků na udržovací práce a úpravy kulturních památek, jakož i nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale nalézají se v území památkové rezervace nebo zóny.

Další působnosti budou na kraje přeneseny z ministerstev a jiných správních úřadů a zvláštními zákony, včetně působností, které dosud nejsou vykonávány z důvodu neexistence územní samosprávy na úrovni kraje. Půjde zejména o otázky související s regionálním rozvojem, vytváření podmínek pro zaměstnanost na území kraje, vyrovnávání rozdílu mezi jeho jednotlivými částmi, vytváření podmínek pro rozvoj podnikatelské činnosti apod.

NOVÉ KRAJE