Mulčovací kůra

Při úpravách zahrady i pěstování najdeme v mulčovací kůře mnohostranného pomocníka, zejména v boji proti plevelům a vysušování půdy. Některým rostlinám však může uškodit.

Mulčovací kůra se vyrábí drcením sloupané kůry stromů při zpracování dřeva. Nejčastěji pochází z borovic, smrků, modřínů a nabízena je buď jako jednodruhová, nebo ve směsi. Vybírat můžeme z několika hrubostí, jemnou využijeme pro drobnější rostliny, hrubou pro obsyp dřevin. Balená, většinou v pytlích o objemu 70 litrů stojí okolo 90 Kč, za volně loženou zaplatíme za kubický metr okolo 900 Kč.
Největší uplatnění nachází jako kryt záhonů nebo okolí stromů, případně zahradních cestiček, kde brání klíčení a růstu nežádoucích plevelů, omezuje odpařování vody z půdy, chrání kořeny rostlin před mrazy i extrémně vysokými teplotami, svým postupným rozkladem podporuje tvorbu humusu, na svazích zpomaluje erozi půdy. Využít ji můžeme jako kryt také do truhlíků či koryt.

Jak ji použít

Nejlepší uplatnění najde mulčovací kůra při zakládání záhonů a osazování zahradních ploch, kdy se jí překryje netkaná textilie zhruba v 15 cm vrstvě. Nižší vrstva se nedoporučuje, protože kůra časem seschne a slehne. Po čase musíme vrstvu vždy doplnit. Pokud chceme kůru použít na záhony s již vzrostlou zelení, musíme půdu nejprve pečlivě vyplít, zapomenutý plevel by kůrou prorostl.

Kam se nehodí

Mulčovací kůra okyseluje půdu, dáváme ji proto jen k rostlinám, které ji vyžadují, jako jsou rododendrony, azalky či vřesy. Není vhodná pro rostliny s mělce rostoucími kořeny, kdy horní vrstva půdy může trpět nedostatkem dusíku, což má za následek žloutnutí či skvrnitost listů.

Pozor na plísně

V kůře použité jako mulč často dochází vlivem vlhkosti k růstu hub a plísní, které mohou zničit mladé či oslabené rostliny. Pro prvotní ochranu je dobré použít kůru, která je z výroby propařená.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a archiv firem

Mulčovací kůra