U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Minerální izolace po zátopách

Kategorie: Stavba | Autor: ing. Pavel Matoušek

Na základě postupu sanace ve vodou zasažených stavbách jsme ve společnosti ROCKWOOL podnikli krátký průzkum. Poznatky nelze přímo zobecnit, ale věřím, že s jejich znalostí by bylo možné některé otázky spojené s konkrétními problémy kolem zvlhlých minerálních izolací řešit.

Nejprve k základním zásadám, které poskytují vodítko pro způsob a přístup k materiálům a stavebním konstrukcím zatopeným vodou z hlediska hygieny:

a) záplavová voda při rozlití a dlouhodobém setrvání mimo koryto nenese jen jemné částice zeminy (bahnitá žlutohnědá barva), ale i látky z okolí, choroboplodné mikroby a živné látky pro ně, spory plísní (zpravidla neviditelné) apod.,

b) postup při jakémkoli rozhodování vychází z principu preventivní bezpečnosti, tj. pokud není přesně známé a prokazatelné, že určité látky v daném místě nebyly přítomny, musí se postupovat, jako kdyby tam byly.

Pro tepelně izolační materiály z minerálních vláken s pojivem pak platí, že zejména z technického a tepelně technického hlediska:

* tyto výrobky nesmějí být ve vlhkém nebo zamokřeném stavu mechanicky namáhány (stlačovány, ohýbány), jinak nastane nevratné poškození a deformace,

* izolační schopnosti se s přítomností vody v izolaci podstatně zhoršují,

* izolační výrobky nasáklé

vodou jsou velmi těžké a špatně se s nimi bez poškození manipuluje,

* dlouhodobé ponoření pod hladinou zapříčiňuje trvalou degradaci materiálu známou jako tzv. “zplstnatění”,

* obaly izolací nejsou hermetické a při ponoření vodu propouštějí.

Jestliže se skladované a volně uložené izolační materiály dostaly do styku s povodňovou vodou, není z hygienického hlediska vhodné uvažovat o jejich zpracování a použití k původnímu účelu.

Materiály vestavěné ve stavební konstrukci – volně přístupné, ještě nechráněné jinou povrchovou úpravou, s nimiž se mohla proudící nebo postupně stoupající zátopová voda dostat přímo do kontaktu (je viditelné, že byly promáčeny, znečištěny nebo stlačeny plovoucími předměty nebo jinak mechanicky deformovány), je nejvhodnější odstranit do odpadu. Je nutné použít nepropustné gumové rukavice a dbát na to, aby se odkapávající zbytky vody a nečistot nedostaly na holou kůži, na sliznice a do očí. Jako příklady takových situací lze uvést např. izolace v provětrávaných fasádách (voda vtekla u soklu nebo kdekoli větrací spárou přímo do meziprostoru) včetně kazetových stěn, izolace vložené do akustických a interiérových podhledů, izolace mezi krovy a veškeré provětrávané i neprovětrávané izolace šikmých střech, vnitřní izolace stěn, izolace ve veškerých příčkách ze sádrokartonu a podobných plošných prvků na roštech, do kterých vnikla voda, izolace pod zdvojenými instalačními podlahami.Izolace vestavěné dovnitř do konstrukcí, tedy nepřístupné, se v tomto případě rozlišují na dvě základní skupiny podle okolních hmot:

a) V kombinaci s hmotami nasákavými a vodou poškoditelnými – tady nezbývá jiná možnost než celková demontáž a odstranění materiálů. Příklady: lehké plovoucí podlahy s nosnými prvky na bázi dřevotřískových a dřevoštěpkových hmot, cementotřískových a sádrokartonových podlahových desek, podlahy s vrchní nášlapnou vrstvou z parket, laminátových a dřevotřískových desek, příčky z podobných materiálů – tyto materiály se vzdouvají, kroutí a vodou se nevratně zničí, proto je nutné tyto podlahy vytrhat a po vysušení stavby teprve obnovit.

b) Izolace obklopené vodě odolnými hmotami – jestliže nedošlo k mechanickému

namáhání izolace, může po vysušení (jak izolací, tak i okolních hmot) dojít před zámrazem k postupné stabilizaci a obnoví se normální stav a funkčnost dané části stavby. Příklady: izolace v těžkých plovoucích podlahách pod betony (pokud byly položeny izolační fólie nebo asfaltovaná lepenka pod betonáž), dokončené kontaktní zateplovací systémy na pevném zdivu (nikoli dřevostavby) – neplatí pro oblasti s provětrávacími mřížkami apod. Nejlepší zkušenosti jsou právě s kontaktními systémy, které vydržely většinou i dlouhodobý pobyt pod vodní hladinou, což bylo pozorováno i po povodních v roce 1997. Stačilo jen je omýt, sanitovat a sušit zdivo.

Izolace zcela uzavřené v nepropustných obalech, tedy integrované sendvičové panely na bázi minerálně vláknité výplně, by měly obstát jen s minimálním poškozením, opět s výjimkou prostupů a okrajových lemů.Při posuzování některých atypických případů je nutno mít na zřeteli, že zaplavené izolace mohou obsahovat mikroorganizmy i látky, na kterých by mohly za vhodných podmínek růst. Všechny tyto faktory jsou velmi nebezpečné pro trvalý pobyt lidí (některé při přímém a dokonce i krátkodobém kontaktu) a vytvářejí naprosto nezdravé prostředí s toxiny a možností vzniku otrav a alergií u lidí i zvířat. Bez zásadního poškození těchto izolačních materiálů není možná ani dezinfekce nebo sanitace minerální plsti, která po vyplavení hydrofobizačních prostředků (silikonové oleje) funguje jako nasákavá hmota. V případě dalších dotazů je k dispozici bezplatná telefonická linka: 800 161 161.

Minerální izolace po zátopách