U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Masopustní pochoutky

Kategorie: Volný čas | Autor: Antonín Tony Linhart

Masopust neboli “fašank” je v lidové obřadnosti obdobím od Tří králů (6. ledna) do začátku čtyřicetidenního velikonočního půstu, který začíná tzv. Popeleční středou. Ta má stejně jako Velikonoce pohyblivé datum. V užším slova smyslu jsou hlavními masopustními dny právě ty tři poslední před začátkem církevního postu (tzv. ostatky).

Masopust vychází ze starých, předkřesťanských lidových tradic a pravděpodobně souvisí se zemědělským kalendářem. Jisté je, že se tento zvyk udržuje v řadě evropských zemí. Masopust znamená veselí, dobré jídlo, průvody maškar, bály a karnevaly. To vše až do Popeleční středy. V úterý před půlnocí všechno utichne. Potom každého hluboce věřícího čeká půst až do Velikonoční neděle. Výjimkou jsou pouze neděle, kdy i skálopevný farník může konzumovat zabíjačkové produkty, zbylé z masopustu.

Co se vaří a peče o masopustu? Především to je čas zabíjaček a všech jejích pochoutek. V oblibě bývaly i smažené moučníky, nejčastěji koblihy a boží milosti, peklo se škvarkové cukroví. Pojďme si připravit několik masopustních pokrmů a vytvořme si k tomu i dobrou masopustní atmosféru. Rozpočty jsou pro 4 osoby.

Valašský zabíjačkový guláš se smetanou

600 g vepřového (srdce, ledvinky, játra, plíce, bůček), 1 velká cibule, 2 stroužky česneku, 3 lžíce škvařeného sádla, 1 l vývaru, 2 lžíce hladké mouky, 1 lžíce rajčatového protlaku, 1 lžíce sladké papriky, 1/8 l kysané smetany, sůl, feferonky na ozdobu

V kastrolu osmažíme na sádle drobně nakrájenou cibuli a na plátky pokrájený česnek. Do zlatova osmaženou cibuli odstavíme, vmícháme papriku, přidáme drobně nakrájené maso, zasypeme moukou a za stálého míchání restujeme tak dlouho, až se mouka přichytí na dno kastrolu a nepůjde vařečkou odškrabat. Pak podlijeme vývarem, zmírníme teplotu a mícháme tak dlouho, až je dno kastrolu čisté. Přidáme rajčatový protlak a zvolna dusíme do měkka. Podle potřeby podléváme vývarem. Ke konci vaření můžeme přidat majoránku. Nakonec vmícháme kysanou smetanu a dobře prohřejeme. Ozdobíme feferonkami a podáváme s chlebem nebo s bramborami.

Smažák od tety z Petrohradu

600 g různých vepřových vnitřností, 300 g vepřového ořezu nebo prorostlejšího bůčku, podle chuti sádlo, kmín, sůl

Drobněji nakrájené vnitřnosti a bůček dáme do pekáče, dobře osolíme a okmínujeme. Přidáme sádlo, podlijeme vodou a v troubě pečeme. Při pečení maso promícháváme, případně ještě podléváme. Smažák je hotový, když měkké, do červena upečené kousky masa plavou ve vyškvařeném sádle. Pokrm servírujeme pokapaný horkým sádlem z výpeku, podáváme s chlebem. Jde o gastronomickou zvláštnost, jinde než u západočeské tety jsme tohle jídlo neviděli.

Jablková lepenice k ovaru a jaternicím

800 g brambor, 400 g kyselejších jablek, 2 lžíce cukru, 125 g slaniny, 2 velké cibule, mletý bílý pepř, sůl

Oloupané brambory uvaříme ve slané vodě do měkka, slijeme a dobře rozmačkáme. Jablka oloupeme, zbavíme jádřinců, pokrájíme na tenké plátky a povaříme v šálku vody s cukrem. Uvařená jablka i s vodou rozmačkáme na kaši a zašleháme do brambor. Na kostičky nakrájenou slaninu opečeme na pánvi, a když pustí tuk, přidáme na kolečka nakrájené cibule. Do zlatova opečenou cibuli i se slaninou vmícháme do brambor s jablky. Nezapomeneme osolit a opepřit. Je to skvělá příloha k jaternicím nebo k ovaru, ale chutná i samotná.

Kroupová polévka od Žákovy hory

(pro 6 osob) 1 šálek vařených nebo 80 – 100 g nevařených krup, 50 g sádla nebo másla, 3 brambory, hrst sušených hub, 1 mrkev, 2 – 3 lžíce hladké mouky, 3 stroužky česneku, majoránka, sekaná zelená petrželka, mletý pepř, sůl

V polévkovém hrnci rozpustíme tuk a přidáme uvařené kroupy. Chvíli smažíme, pak zasypeme moukou, opět mícháme a smažíme. Pak zalijeme 1 1/2 l vody, přidáme drobně nakrájené brambory, mrkev a houby. Polévku přivedeme k varu, mírně osolíme, přidáme majoránku a vaříme, až jsou brambory a mrkev měkké. Nakonec přijde rozetřený česnek, zelená petrželka a pepř.

Starodávné krapfle

150 g tvrdého tvarohu, 1 dl sladké smetany, 1 vejce, 2 žloutky, 50 g jemné strouhanky, tuk na smažení, 1 lžíce cukru, sůl, vanilkový cukr

Nastrouhaný tvaroh smícháme se smetanou, vejcem a žloutky. Přidáme cukr a špetku soli. Těsto zahustíme strouhankou, dobře vypracujeme a vyválíme z něj asi 2 cm vysokou placku. Z ní krájíme tyčinky asi 7 cm dlouhé a 2 cm široké. Krapfle smažíme na oleji a horké ihned obalujeme ve vanilkovém cukru. Konvici s bílou kávou už máme připravenou.

Cukroví ze škvarků

300 g hladké mouky, 150 g mletých škvarků (nesolených), 100 g moučkového cukru, 1 vejce, 1 – 3 lžíce mléka

Ze surovin vypracujeme vláčné těsto, necháme odpočinout. Pak je rozválíme na tenkou placku, ze které vykrajujeme kolečka. Pečeme na vymaštěném plechu ve středně vyhřáté troubě 15 až 20 minut, až pečivo mírně zčervená. Do středu koleček můžeme před pečením zapíchat kousíčky kandovaného ovoce.

Dobrou chuť a úspěšný boj s nadváhou při masopustu přeje

Cukroví ze škvarků

Kroupová polévka od Žákovy hory

Jablková lepenice

Masopustní pochoutky