Lepení materiálů s různými povrchy

Výrobci dělí lepidla podle toho, jaké materiály s nimi lze lepit. O něco složitěji se však lepidlo vybírá v případě, že potřebujete spojit předměty různého materiálového složení.

Jedním z typických případů obtížného lepení různých materiálů je situace, kdy potřebujete spojit předměty či podklady s povrchy rozdílné savosti, případně savý (porézní) povrch s nesavým podkladem, tedy například lepit parapet nebo práh na beton, případně plastovou lištu nebo zrcadlo na stěnu.
Pro tyto případy se nabízí kontaktní lepidla, která jsou často prodávaná pod různými výstižnými obchodními názvy typu „hřebíky v tubě“. Pro uvedené účely je lze skutečně používat. Přesto jsou z nich lidé často zklamaní. Většinou proto, že si nepřečtou návod k použití a pracují s těmito lepidly tak, jak jsou zvyklí u lepidel univerzálních či lepidel na dřevo. To je ovšem chyba, protože kontaktní lepidla vyžadují u všech způsobů jejich použití určitý čas na odpaření rozpouštědla ještě před spojením obou lepených ploch.
Tak zvaný mokrý způsob lepení kontaktními lepidly tedy spočívá v tom, že se lepidlo nanese na obě strany, nechá se odpařit všechno rozpouštědlo (řiďte se vždy návodem, ale může to trvat až 15 minut) a poté se obě lepené plochy spojí a silně stlačí.
Nedáte-li lepidlu dost času skutečně všechno rozpouštědlo odpařit, zůstává po slepení ve spoji bez ohledu na to, jak silně a na jak dlouho k sobě obě strany přitisknete. To v podstatě znemožní vytvoření pevného a trvanlivého spojení materiálů.
Lepíte-li kontaktním způsobem materiály s hrubším povrchem, ať už jde například o drsnější kůži, dřevo, či jiné látky, použijte nejprve jednu vrstvu lepidla jako penetraci a nechte ji alespoň hodinu zaschnout. Poté postupujte stejně, jak je popsáno výše.

Přitisknout a sundat

Univerzální konstrukční kontaktní lepidla usnadní celou škálu možných způsobů lepení, ale je důležité znát všechny jejich možnosti. Odborný web lepidla.cz připomíná třeba situace, kdy je nutné lepit k nesavému podkladu pružící předměty (například lišty) a je nutné vytvořit pevný spoj, pokud možno okamžitě.
Univerzální lepidlo (např. Bison Montagekit) lze u snadno spojitelných materiálů použít i tak, že se na jeden lepený povrch nanese v bodech či proužcích, poté se k sobě oba materiály přitisknou, zafixují a spoj se nechá vytvrdnout. Pokud však jeden z materiálů pruží a jeho zafixování je obtížné třeba kvůli ne zcela rovnému podkladu, doporučuje se postup, při němž lepidlo nanesete na jeden z lepených povrchů, nejlépe na ten, se kterým budete manipulovat. Přiložíte ho na místo, kde by měl být předmět upevněn a vzápětí ho sejmete. Lepidlo se tak otiskne na druhý lepený povrch.
Poté nechte odpařit rozpouštědlo po dobu asi 10 až 15 minut a pak předměty na stejném místě opět spojte. Místa, kde bylo naneseno lepidlo, poklepejte pěstí nebo gumovou paličkou, čímž podpoříte vytvoření pevného a zároveň pružného spoje, který odolá poměrně velkému rozmezí teplot, takže bude fungovat v exteriéru i uvnitř domu.

Plasty se lepí obtížně, ale lze to pomocí speciálních lepidel, v některých případech je nutné použít pro úpravu povrchu tzv. aktivátor

Lepení je věda

Obecně je lepení předmětů ze stejných či různých materiálů s různými stupni savosti a přilnavosti povrchu složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Pro běžné použití v domácnosti či v dílně existuje celá řada zdánlivě univerzálních a praktických lepidel, ale skoro každý se už asi setkal se situací, kdy v podstatě není možné trvanlivě slepit botu, dva kousky plastu, protékající bazén či rozbitou keramickou vázu. Přesněji řečeno – všechny zmíněné předměty je možné úspěšně spojovat a zalepit, slepíte i sklo či dokonce dva kousky kovu, ale málokdy k tomu postačí běžné univerzální či „vteřinové“ lepidlo a zpravidla je nutné zvolit specifický postup s ohledem na lepený materiál i druh používaného lepidla.
Obecně se dělí lepicí hmoty podle způsobu vytvrzování do dvou základních kategorií. Do první patří lepidla, tuhnoucí fyzikálně, tedy vsáknutím nebo odpařením rozpouštědla či vody obsažené v lepidle. V druhé kategorii najdete lepidla, která vytvrzují chemickou reakcí, která nastane například po smíchání dvou složek či vlivem vzdušné vlhkosti.
Vedle kategorie lepidla je pro vytvoření pevného spoje velmi důležitá i volba lepicí hmoty vzhledem k poréznosti lepeného povrchu. Dostatečně porézní materiály (dřevo, papír, textil, beton) umožňují vsáknutí a odpaření rozpouštědel obsažených v lepidle. Z neporézních materiálů (kovy, polystyren, plasty, sklo) se rozpouštědla ve spoji neodpaří, proto je nutné volit lepidla a postupy lepení s ohledem na tyto vlastnosti.

Herkules patří mezi disperzní lepidla a spolehlivě spojuje celou řadu materiálů rozdílné nasákavosti

Dvousložková lepidla

Požadavek na pevné spojení obtížně slepitelných materiálů a nesourodých povrchů často vyřeší takzvaná dvousložková lepidla, která lepí až po smíchání složek. Tyto epoxidové hmoty poslouží ke spojení kovů, keramiky, porcelánu, plastů nebo skla, ale lze jimi pevně lepit i běžnější a pro spojování snazší materiály, jako je například dřevo. Vhodné jsou i tmelení nejrůznějších prasklin a otvorů v potrubí či v nádržích a často představují dobré řešení u provizorních oprav automobilových plastových i kovových dílů.
Zpravidla se lepidlo dodává ve dvojici tub či jiných nádobek, přičemž lepicí hmota vznikne až smícháním a následnou chemickou reakcí obou složek. Některé typy lepidel se prodávají s míchátkem, jiné pak přímo v dávkovacím aplikátoru, kterým potřebné množství obou složek snadno vytlačíte na míchací podložku. K vytvoření spojů s vysokou pevností či vyplnění spár a trhlin lze využít i epoxidová lepidla obohacená o různé výplňové hmoty. U těchto produktů je nutné důrazně dodržovat výrobcem stanovené postupy včetně míchacích poměrů, délky odpařování či způsobů nanášení, aby mohly chemické reakce správně proběhnout a vytvořil se dokonale funkční spoj.
Z nabídky těchto lepidel lze z běžně dostupných výrobků na trhu zmínit například řadu Patex Repair Epoxy, která zahrnuje lepidla na kovy se schopností rychlého vytvrzení a odolností proti vodě.
Dvousložkové lepidlo Bison Epoxy Universal je dalším z produktů určených k pevnému a vodotěsnému lepení kovů, dřeva, kameniny, porcelánu, kamene, betonu a některých umělých hmot (umakart, polyester, bakelit). Lepidlo rovněž dobře vyplňuje spáry a po zatvrdnutí jej lze přetírat.

Epoxidové plastelíny

Zvláštní kategorii dvousložkových lepidel schopných slepovat i velmi nesourodé a obtížně soudržné povrchy jsou epoxidové plastelíny. Voděodolný a vysoce vytvrzující tmel (např. Bison Epoxy Repair Aqua) je zpravidla nutné připravit pečlivým promnutím hmoty dodávané v měkkém válečku. Následná chemická reakce umožní vytvoření velmi pevného spoje i výplňového materiálu, který lze i brousit, vrtat či jinak obrábět a po vytvrdnutí také přetírat barvou. Dvousložkové plastelíny lepí, tmelí a vyplňují trhliny a díry v betonu, dřevu, kovech a v některých plastech, ne však ve všech.

Lepení a utěsňování lišt někdy vyžaduje kvůli jejich pružení speciální postup, o němž se dočtete v článku

Problematické plasty

Plasty jsou pro lepení specifickou kategorií, protože v řadě případů je obtížné, či dokonce nemožné spojit k sobě i materiálově zcela shodné povrchy a u některých typů plastů lze docílit jejich úspěšného slepení pouze po úpravě povrchu slepovaných ploch.
Z technických listů k výrobkům, z obalů či etiket lze někdy zjistit, zda se chystáte spojovat plasty slepitelné či neslepitelné za běžných podmínek (PE – polyethylen, PP – polypropylen, teflon, silikon). Tyto tzv. neslepitelné plasty, z nichž bývá nejčastěji vyrobený například zahradní nábytek, konve, kanystry, nádrže na vodu či některé typy nárazníků aut, lze lepit pouze speciálními soupravami na lepení. Ty obsahují sekundové lepidlo a tzv. aktivátor, který se nanese na povrch daného plastu a teprve poté je možné ho slepit.
Mezi běžně slepitelné plasty patří tvrdé (madla, držáky, krabice, boxy) a měkčené (nafukovací předměty, bazény, plachty) plasty, na jejichž lepení je k na trhu k dispozici řada značek lepidel.

Další typy lepidel

Disperzní lepidla jsou bílá lepidla tekuté či pastovité konzistence (např. Herkules) po vytvrdnutí částečně zprůsvitní. Dobře lepí především dřevo a papír, vytváří pevné, pružné a vodě odolné spoje, které lze po napaření nebo nahřátí opět rozebrat. Vyžadují několikahodinovou dobu vyzrávání.

Chloroprenová lepidla jsou vhodná pro pevné či pružné spoje dřeva, kůže, textilu či některých plastů. Jsou určena pro spoje povrchů, z nichž alespoň jeden je savý. Je nutné nanést na oba spojované díly, nechat zavadnout a pak je zafixovat silným stisknutím.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Lepení materiálů s různými povrchy