Kredenc v proměnách času

Vrchní část má krásně prosklená dvířka i otevřené přihrádky vhodné k vystavení nádobí, dole najdete dva menší šuplíky na drobnosti. 26 290Kč, foto: Nabytekmirek

Jestli existuje nějaký kus nábytku, který neodmyslitelně patří k chalupářské kuchyni, pak je to právě kredenc.

Tento rozměrný kuchyňský objekt měl v domácnostech důležitou úlohu. Sloužil k ukládání nádobí, ale také jako symbol řádu a péče o domácnost. Výraz „kredenc“ pochází z latinského credo (věřím). Ve středověku označoval místo, kde se ochutnávalo jídlo před jeho podáním hostům – především proto, aby se vyloučila možnost otravy. Tento význam se v čase proměnil, až se z něj stalo pojmenování pro praktickou skříň na nádobí.

Víte, co je misník?

Kuchyňskému nábytku, který sloužil k ukládání nádobí, se říkalo misník. Ve spodní části měl úložný prostor se dvířky a nahoře police nebo uzavíratelnou skříňku. Horní deska spodní skříňky sloužila jako odkládací či pracovní plocha. Postupem času se přidalo prosklení a drobné zásuvky a vznikla tak kredenc, jak ji známe dnes.

Poctivý materiál a řemeslo

Kredence se vyráběly v dílnách místních truhlářů z masivního dřeva, nejčastěji smrkového nebo borového. V lidovém prostředí se často zdobily malbou s rostlinnými ornamenty, geometrickými vzory nebo stylizovanými motivy regionální symboliky. Tyto dekorace vyjadřovaly vztah k přírodě, domovu a ochraně rodiny.

Proměny v čase

Ve druhé polovině 19. století začínají venkovští truhláři reagovat na módní vlivy z měst. Tím, že se do domácností dostávají tištěné katalogy a noviny s inzercí, ale také díky cestování a přímým kontaktům s městským prostředím, se začínají objevovat kredence napodobující měšťanské styly. Především v období historismu nacházíme kredence s aplikovanými prvky gotiky, renesance nebo baroka — profilované lišty, ozdobné sloupky, horní štíty.

Propracované detaily selské kredence, jimiž se výrobce snaží napodobit nábytek našich babiček. 19 349Kč, foto: Nabyrekmirek

Kouzlo secese

Na přelomu 19. a 20. století se na venkově uplatňuje také vliv secese. Typické jsou prosklené horní skříňky se zaoblenými tvary, rostlinnými řezbami či leptaným sklem. Secesní vliv se projevuje i ve výběru barev: tóny lomené bílé, pastelové odstíny, někdy i zelená či tyrkysová. Přestože městský secesní nábytek býval složitě konstruovaný a drahý, na venkově se používala zjednodušená forma, často jen náznak secesní linie v řezbě, kování nebo motivu ozdobného detailu.

Moderní linka

Ve 20. a 30. letech 20. století vybavení kuchyně začalo reagovat na racionalizaci domácností a styl art deco či funkcionalismus. Vznikají takzvané kombinované kuchyňské linky, většinou z tovární výroby. S nástupem moderní kuchyňské linky ve druhé polovině 20. století se role kredence výrazně proměnila. Modulární skříňky, zabudované spotřebiče a efektivní pracovní plochy nabídly nový standard komfortu i hygieny. Kredenc postupně ustoupila z piedestalu kuchyňského prostoru, přesto však zůstala oblíbeným doplňkem, zejména v rustikálně laděných interiérech, na chatách a chalupách nebo jako solitérní kus nábytku v moderním prostoru. Zatímco kuchyňská linka přebrala dominantní funkci organizace kuchyně, kredenc si uchovala svou estetickou a nostalgickou hodnotu.

Repasovaná kredenc s ozdobnou malbou nese světlý odstín, foto: Svetpokladu

Současný nábytek

Dnešní kredence často čerpají z tradičních forem. Výrobci stylového a selského nábytku se inspirují především původními lidovými vzory. Bílý nátěr v kombinaci s přírodním dřevem, patinace, mosazné úchyty a použití skla ve výplních se těší oblibě i dnes. Moderní kredence tak navazují na historickou funkci úložného prostoru, přitom ale vyvolávají pocit útulného domova.

Text: Veronika Cerhová, foto: unsplash, nabytekmirek, svetpokladu, zdroj informací: idnes.cz, novinky.cz