Jak fungují kořenové čističky?

Jednou z mála nevýhod přírodní kořenové čističky je požadavek na pozemek o ploše alespoň 5 m² na jednoho obyvatele domu.

Čištění odpadní vody průtokem přes kořenový filtr je účinné a ekologické. Kořenová čistička vyžaduje odpovídající pozemek, je třeba ji poměrně pracně vybudovat a osázet rostlinami, ale pak už jde vše samo.

Kořenové čističky zbavují odpadní vody nečistot v několika krocích. Základ celého systému tvoří kořenové pole, tedy jezírko či nádrž, hluboké 85 až 100 cm. Plocha kořenového pole by měla tvořit alespoň 5 m² na jednoho obyvatele domu. Dno nádrže musí být zbaveno kamenů a ostrých předmětů, například větví. Základní vrstva na dně zabraňuje prosakování a může jí být třeba staré linoleum. Na ni se pokládá geotextilie s gramáží 400 g/m². Vyžaduje dostatečný přesah na všechny strany a je třeba ji zajistit proti posouvání. Na takto připravený podklad se klade speciální jezírková fólie pro použití v kořenových čističkách. Na fólii se položí další vrstva geotextilie a zatíží se kameny proti posuvu či srolování. Následuje vrstva štěrku. Takto vytvořené souvrství je základem správně fungujícího kořenového pole. Obecně je kořenová čistička nejlevnější na provoz, je zcela ekologická, její provoz nespotřebovává energii. Máte-li na zahradě dost místa, jde o udržitelný a nenáročný způsob čištění odpadních vod.

Blatouchy patří mezi vodní rostliny, které okolí kořenové čističky zkrášlí.

Průběh čištění

Proces čištění se odehrává tak, že ještě před průtokem kořenovým filtrem musí být voda zbavena mechanických nečistot a předčištěna. U domácích čističek se to děje v tzv. anaerobním separátoru, což je vlastně septik. Z domácnosti se odpadní voda přivádí (potrubím DN 150) do čtyřkomorového septiku, ve kterém se oddělí tuhá složka od šedé vody, která pokračuje samospádem (potrubím DN 100) do uměle vytvořeného jezírka naplněného štěrkem (kořenové pole). V komorách septiku se pak usazuje nerozpustný kal. Z poslední komory odchází potrubím šedá voda samospádem do zmíněného jezírka. Natéká do kořenového filtru a pak díky spádu postupuje nádrží osázenou mokřadní vegetací. Čisticí proces trvá zhruba deset dnů.

Dno kořenového pole osázejte běžnými vodními rostlinami, ideálně takovými, kterým se v daném regionu přirozeně daří.

Průsak, kyslík, hladina

Štěrkové jezírko je odděleno od okolního terénu několika vrstvami fólie, aby nedocházelo k nežádoucímu průsaku. Do horní vrstvy z drobnějšího štěrku frakce 16/32 jsou zasazeny vodní a bahenní rostliny. V čisticím procesu se uplatňuje kyslík a bakterie žijící na kamenech a kořenech zasazených rostlin. Výsledkem je zcela ekologický čisticí proces. Hladina v jezírku, tj. v kořenovém filtru, se reguluje vypouštěcím zařízením pomocí regulační šachty. Vyčištěnou vodu můžete vypouštět do vodoteče, používat k zálivce nebo nechat vsakovat.

Orobinec je k čistírně vhodná bahenní bylina, která patří mezi nejdelší tuzemské rostliny.

Výběr rostlin

Doporučuje se vybrat dvacet kusů na 1 m². Obvykle se používá rákos, orobinec, blatouch, sítina, pomněnka, kyprej atd. Z pohledové strany se sází menší rostliny (blatouchy a pomněnky), dále kosatce a různé trávy a na závěr jsou to orobince a rákos, případně lupina nebo kapradí. Při sázení překryjte okraje geotextilie mechem, do štěrku udělejte jamku a do ní vložte kořenový bal rostliny. Kořínky potom opatrně zasypte štěrkem. Po osázení celé plochy zvyšte hladinu tak, aby nezůstala žádná rostlina bez vody. Po zakořenění je dobré snížit hladinu asi o 10 cm pod povrch. Tím se eliminuje zápach a líhnutí komárů.

Text: Richard Guryča, foto: Shutterstock

Jak fungují kořenové čističky?