Kolíkové a čepové spoje
Spojení pomocí kolíků a čepů patří mezi klasické truhlářské spoje a zároveň je to metoda poměrně jednoduchá a trvanlivá. Pro vytvoření takových spojů navíc nepotřebujete žádné speciální nářadí.
Truhlářský spoj drží lépe než pouhé sešroubování, vrutyfoto Shutterstock
Spoje s kolíky poslouží především pro spojení při výrobě menších předmětů, rámečků, dekorací či drobných kusů nábytku. Kolíky se mohou používat ke spojování částí z masivního dřeva, ale i překližovaných a dřevotřískových desek. Nedoporučují se pro spojování v místech, které budou vystaveny pravidelné zátěži a námaze.
Pro vytváření kolíkových spojů nebo jejich rekonstrukce při opravách nábytku si v podmínkách domácí dílny vystačíte s vrtačkou, přesnější práci vám umožní vrtačka upnutá do stojanu. Výhodou kolíkových spojů je jen malé narušení spojovaných dílů dřeva a také snadná montáž spojovaných dílců.
Truhlářská terminologie rozlišuje tupé spojování kolíky, spojování kolíky a spojování kolíky na pokos. U spojování na pokos se používají přímé nebo úhlové kolíky. Kolíky si nařežete z hladkých nebo drážkových bukových tyček s různými průměry a délkami, které se prodávají například v hobbymarketech nebo u prodejců truhlářského řeziva. Dostupné bývají v průměrech 6 až 20 milimetrů. Kromě kolíkových tyčí se prodávají také hotové kolíky s různými rozměry a zkosenými konci. Kolíky se spirálovými a podélnými drážkami se označují jako rýhované, spirálové nebo hladké kolíky. Díky bobtnavým vlastnostem dřeva přilehne kolík velmi těsně a kolíkový spoj pak drží lépe. Drážky na lepidlo kromě toho umožňují rovnoměrnější rozdělení lepidla na plochy kolíku.
Spojovací kolíky různých průměrů lze snadno koupit, foto Shutterstock
Přesné vrtání
Vytvoření kolíkových spojů není nijak složité, ale velmi důležité je přesné vrtání vrtáky odpovídajících průměrů. Díry pro umístění kolíků je třeba vrtat kolmo směřujícím vrtákem. To je vždy snazší dělat s pomocí vrtačky upnuté do stojanu. Hloubka díry by u standardního kolíkového spoje neměla přesáhnout 15 milimetrů.
Podle otvorů pro kolíky v první části spojovaného kusu je nutné zcela přesně vyznačit i otvory v druhé části. K tomu se používají kovové označovací kolíky. Ty vsunete do děr v první části spojovaného výrobku, přitlačíte je v místě spojení na druhou část a vrtáte v místech, kam se označovací kolíky otisknou.
Poté dřevěné kolíky natřete vhodným lepidlem a zasunete je do otvorů. Kolíky by měly být vždy z tvrdšího dřeva, než je dřevo, které mají držet pohromadě, u průmyslově vyráběných se na to obvykle lze spolehnout.
Jednu část spojovaného výrobku poté upnete do svěráku nebo do hoblice, lepidlem natřete styčnou plochu i vyčnívající části kolíků a pak spojíte obě lepené části k sobě.
Čepové spoje
Spoje na čep a dlab patří mezi truhlářskými spoji k těm jednodušším. Zároveň jde o vůbec nejpevnější spojení, při němž se oba dřevěné díly spojí vzájemným zasunutím ozubů. Slepení styčných ploch spoje jeho soudržnost ještě posílí. Hodí se především pro zatěžované rohové spoje dvou prken, latí, trámků či fošen (rohové spoje), případně k usazení středové příčky do rámů různých typů nábytku (podélné spoje).
Spojení na čep a dlab velmi dobře poslouží všude tam, kde jsou spojované dílce vystaveny námaze a tlaku. Používá se jako tradiční truhlářský spoj v konstrukci oken a dveří, ale třeba i pro spojení rámů obrazů, nábytku a všude tam, kde je třeba spojit dvě části dřevěné konstrukce do pravého úhlu. Spoje se kromě zpevnění lepením někdy posilují také vruty.
U všech čepových spojů je nutné pečlivě měřit velikost čepu i dlabu. K tomu se hodí truhlářský nástroj zvaný rejsek, ale vystačíte si i s pravítkem. Správné měření je u všech variant spojů na čep a dlab velmi důležité, spoje musí velmi přesně sedět. Pro stabilitu spoje je nezbytné i správně vybrané dřevo, které by mělo být dostatečně proschlé, aby dále nesesychalo.
Rejsek, pila, dláto
Začněte naměřením díry (dlabu) i čepu. Rejsek nastavíte na šířku vybraného dláta a orýsujete jím kolem dokola čep na příslušném konci dřevěného dílu. Po vyříznutí čepu orýsujete stejně nastaveným rejskem zádlab (rozpor) na protikusu. Čep se do dlabu musí bez potíží vejít, ale zároveň se v něm nesmí viklat.
Dlaby naměřte do poloviny hloubky trámku nebo prkna. Vytváří se dlátem, hrubé odstranění materiálu můžete u větších dlabů urychlit pomocí vrtačky. Konečné začištění se vždy dělá dlátem.
Čepy vyřízněte pilou a začistěte dlátem, při finálních úpravách dbejte, aby do dlabu pevně a přesně zapadl. Je potřeba docílit pevného spoje, který se však zároveň nesmí srážet příliš velkou silou.
Existuje několik druhů rohového spojení na čep a dlab. Pokud použijete zkoseni, získáte pevnější spoj, neboť se zvětší velikost lepené plochy na styku obou částí. Rohové spojení dvojitým neprůchozím čepem se používá ke spojování širších kusů dřeva. Dvojitý spoj nabízí větší lepenou plochu, výsledný spoj je pak pevnější. Neprůchozí čepy nejsou z boku viditelné, takže lze tento spoj volit všude tam, kde je důležitý ničím nenarušený vzhled spojovaného výrobku. Polozakryté či neprůchozí čepy se používají především na nábytku, při případných opravách tak často narazíte právě na tento typ spoje.
V truhlářských učebnicích najdete i spoj na neprůchozí čep a rozporku na pokos. To je spojení, u kterého jsou spojovací prvky úplně skryté. Používá se čep trojúhelníkového tvaru a odpovídající vybrání ve druhém spojovaném kusu.
Kolíkové a čepové spoje
