Jak vybrat kuchyňskou linku
Kuchyňská linka představuje pro většinu lidí osvědčené řešení, které spojuje úložné prostory a pracovní plochu v jeden funkční celek. Linka je jedním z nejvíce zatěžovaných kusů nábytku v domácnosti a tomu by měl odpovídat i její výběr.
Jednou z možností je sjednotit design linky i dalšího nábytku
Při volby typu, tvaru a velikosti kuchyňské linky je nutné brát v potaz zejména tvar a rozměry samotné kuchyně, ale i umístění oken, dveří a topných těles a rovněž rozmístění přípojek na plyn, elektřinu a vodu. Při důkladné rekonstrukci kuchyně je proto dobré zvážit, zda některé z těchto přípojek i za cenu vyšší pracnosti a nákladů nepřesunout ve prospěch lepšího využití prostor kuchyně.
Základní typ linky je lineární: tvoří jej jednoduchá rovná linka. Kuchyně paralelní využívá dvě rovnoběžné linky oddělené chodbičkou, přičemž vzdálenost mezi nimi by měla být alespoň 120 cm kvůli průchodnosti a možnosti otevírat šuplíky či dvířka.
Nejpohodlnější na používání jsou linky lomené do tvarů L, U nebo C. Tato prostorová řešení nabídnou dostatek prostoru pro manipulaci s potravinami a zároveň budete mít vše po ruce. Pro maximalizaci využití prostoru u nich lze využívat i rohové skříňky, jen je nutné myslet na to, aby měly dost prostoru pro otevírání dvířek.
Využití prostoru kuchyně se ještě zvýší pomocí samostatného varného či pracovního ostrůvku, který se – zpravidla ve stejném designu, jako kuchyňská linka – umístí jako samostatně stojící část s varnou deskou, případně i s troubou či s dřezem.
Pro menší kuchyně je ideální volbou světlejší odstín
Zónové dělení
Kuchyňské linky v základu zahrnují tři pracovní zóny: mycí, přípravnou a varnou. Uspořádány by měly být v tomto pořadí, v případě praváků zleva doprava a u leváků naopak. Dohromady pak tvoří trojúhelník, jehož pomyslnými vrcholy jsou lednice, dřez a varná deska. Důvodem je logická posloupnost přípravy pokrmů – potraviny se nejprve čistí, následuje jejich další příprava, například krájení a kořenění, a poté na řadu přichází tepelná úprava.
Tyto základní zóny v kuchyni doplňuje ještě uchovávací zóna, tvořená spíží, lednicí a mrazničkou, a pak zóna skladovací, tedy úložné prostory, do nichž se ukládá kuchyňské náčiní podle určitého systému – u přípravné zóny je to například zásuvka na nože, u varné zase na pánve nebo hrnce.
Velikost těchto úložných prostor určuje zejména počet osob v domácnosti a to, jak náročné vaření hodláte v kuchyni provozovat. S ohledem na dlouhou životnost linky je ovšem dobré vždy počítat s rezervou do budoucna. Především v menších kuchyních dbejte na co nejefektivnější využití prostoru a promyslete také vnitřní rozvržení skříní. V hodně členitých bude méně místa, ale zase vám umožní kuchyňské potřeby lépe organizovat.
Praktickou součástí linek jsou zásuvkové skříňky
Spotřebiče i výška
Při výběru kuchyňské linky je nutné počítat s plánovanými spotřebiči, aby vám na ně zbyl dostatek prostoru a zároveň jim odpovídalo rozvržení linky. Standardem bývá trouba, varná deska a lednice, často je to i mikrovlnka a myčka nádobí. Nepočítáte-li s mytím nádobí v myčce, myslete na potřebnou kapacitu dřezu, ideálně dvojitého s dostatečně velkou odkapávací plochou. S rezervou je potřeba počítat i na spotřebiče, umístěné obvykle přímo na lince. Což bývá kávovar, varná konvice či kuchyňský robot. Dbejte na to, aby vám zbyl dostatek pracovní plochy.
Ideální výšku pracovních ploch určíte tak, že si rovně stoupnete, ruce ohnete v loktech do úhlu 90 ° a dáte před sebe. Správná výška je 15 cm pod jejich úrovní. Obecně vzato by osoby s výškou do 170 cm měly mít pracovní plochu 85 cm nad zemí, vyšší osoby pak 90–100 dle potřeby. Výška je velmi důležitá, jelikož při delší práci v nesprávně dimenzované kuchyni si můžete způsobit nepříjemné problémy se zády a držením těla.
Zajímavé atmosféry docílíte kombinací barevných kontrastů
Podle materiálu
Nejdostupnějším materiálem je dřevotříska potažená fólií, která může být v libovolné barvě nebo může kopírovat design přírodního materiálu. Výhodou je cena, nízká hmotnost a minimální nároky na údržbu, odolnost tohoto materiálu je ale slabší. Lepší je vícesložkový laminát, který není výrazně dražší, vydrží toho ale více. Další možností jsou dřevovláknité desky (MDF), jež umožňují plastickou úpravu povrchu a mohou tak například věrně imitovat dřevěnou dýhu. Ta představuje další variantu, která sice působí nejlépe, je však poměrně drahá a velmi náročná na údržbu. Navíc hůře snáší kontakt s vodou, což je v kuchyni nepraktické.
Pokud jde o design, je zpravidla na výběr možnost přizpůsobit vzhled a barevný odstín dalšímu nábytku v kuchyni, nebo i v celé domácnosti. Promyšlená volba detailů podpoří buď rustikální „vintage“ styl, který pro kuchyň lidé často volí, nebo naopak jednoduchou a funkční minimalistickou podobu kuchyně, v níž pak lépe vyniknou designové spotřebiče a další doplňky.
Obecně se doporučují světlé a spíše základní barvy, tedy bílá, šedá, lehké odstíny modré či přirozené barvy u přírodních materiálů. Kuchyně díky tomu bude působit vzdušněji a mnohem méně se postupem času okouká. Kuchyňskou linku můžete oživit drobnými kontrastními doplňky.
Váš výběr se může řídit i cenou. Nejlevnější „startovací“ linky pořídíte už za ceny kolem 5 000 korun, cena těch nejdražších se podle velikosti materiálu či náročnosti na míru vyráběných dílů může vyšplhat i na několik set tisíc.
Jednoduchý a kompaktní design skříněk sluší menší kuchyni
Potřebné rozměry
Výška skříněk by se měla řídit výškou uživatelů kuchyně. Nad spodní skříňkou by měla být mezera alespoň 50–60 cm a o 10 cm více v případě výklopných skříněk. Horní skříňky by pak měly být vysoké dle toho, kam uživatel dosáhne, tedy zhruba o 50 cm výše, než měří on sám. Součtem těchto rozměrů získáte výšku celé kuchyně. Důležitá je i hloubka skříněk a pracovní desky, které jsou vzájemně spojené. Minimem by v obou případech mělo být 60 cm. Pracovní deska může přes skříňku mírně přesahovat, čímž získáte prostor navíc.
Třetím rozměrem je šířka samotných skříněk, jež definuje i celkovou délku linky. Zde je určující především šířka samotného prostoru, v němž se linka bude nacházet. Snažte se jej využít na maximum, abyste měli co nejvíce úložných kapacit i prostoru pro práci.
Podstatná je samozřejmě i nosnost skříněk a polic, která by měla být pro běžné použití dostačující, ale pokud ji – například při výrobě linky na zakázku – znásobíte, určitě tím nic nezkazíte. Pokud linku kupujete, měla by být nosnost jednotlivých policových dílů součástí informací od výrobce. Je důležitá zejména tehdy, pokud využíváte těžší nádobí, jako jsou například litinové hrnce, ale i v malé kuchyni, kde bude na malém úložném prostoru koncentrováno velké množství zásob a kuchyňských potřeb.
Otevírání skříněk a zásuvek
Nejčastěji se u kuchyňských linek setkáte s klasickými dvířky zavěšenými na pantech, které se otevírají do strany, a pístovými vyklápěcími dvířky. U těch dbejte na kvalitu a dostupnost náhradních pístů a na výšku dvířek po otevření tak, abyste je mohli i pohodlně zavírat. Další možností jsou výsuvné skříňky, jejichž výhodou je snadná dostupnost zadních částí polic, vyžadují ale více prostoru pro otevření. U všech těchto variant můžete zvolit dvířka s dorazem, která automaticky zpomalí posledních několik centimetrů dráhy při zavírání, a znemožňují tak příliš silný úder. Z dalších typů dvířek stojí za zmínku rolovací dvířka, jež nevyžadují prakticky žádný prostor vně skříňky navíc, zabírají jej však uvnitř.
Od způsobu otvírání skříní i zásuvek se často odvíjí i více či méně pohodlné využívání tzv. drátěného programu, což je systém, zahrnující drátěné policové díly, které můžete umístit dovnitř skříněk, na jejich dvířka či zavěsit na stěnu mezi horní a spodní skříňky. Mohou být uchycené napevno, nebo výsuvné jako šuplík. Slouží především k lepší organizaci kuchyňského náčiní a snazšímu přístupu.
Komfort linky doplní či rozšíří rovněž kuchyňské spotřebiče, ať už vestavné, nebo samostatně stojící. Vestavné mají řadu výhod, kromě jiného vytvoří kompaktnější dojem pracovní části kuchyně, dají místu k přípravě jídel větší řád a jsou lépe chráněny před znečištěním. Linka však musí být pro jejich instalaci přizpůsobena. Samostatné spotřebiče vám pak dávají větší svobodu postavit je kamkoli bez nutnosti přizpůsobovat se umístění a rozměrům linky.
Jak vybrat kuchyňskou linku
