U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Hned za plotem začíná tajemství
Kategorie: Editorial | Autor: Josef Duben
Není třeba jezdit lán světa, aby člověk narazil na tajemství. Stačí vyjít z branky. Při pohledu do map lze objevit místa, která mají zvláštní pojmenování, která zjevně i méně zjevně připomínají dávné významné i podivné události. Právě takovéto body a místa v krajině mapoval jezuita Bohuslav Balbín ve své Mapě míst svatých a klatých. Kniha prý byla ještě před zhruba deseti lety viděna v knihovně pražského Klementina, dnes je však, žel, nezvěstná. Generace našich předků tím uložily do krajiny vědomě i nevědomě poselství pro budoucí. Minulé děje jakoby nepozorovaně prosakují do současnosti a citlivé oči je vidí.Možná i zde je počátek novodobé turistiky, kterou lze nazvat “blízká”. Jsou to vlastně procházky po nedalekém okolí, na které se budeme vydávat pěšky, beze spěchu a s otevřenýma očima (kolo už je na ně příliš rychlé). Jen tak ucítíme zachvění vzduchu nad rozcestním kamenem, nebo v podvečeru zaslechneme tesklivý skřek ptáka nad troskami bývalé slávy. Jen tak lze narazit na stopy dávných dějů u rozeklaných skal, zarostlých vyvýšenin, božích muk, smírčích křížů nebo pramenů.Do naší krajiny nepochybně patří díla lidských rukou. Dokonce i ta destrukční. Podle Václava Cílka, který se toho dotýká v knize Krajiny vnější a vnitřní, může i přiměřeně velký lom působit ozvláštňujícím estetickým dojmem. Vnímavý pozorovatel může do tajemství krajiny nahlédnout, zasvěcený a znalý je na tom pochopitelně lépe. Onen zasvěcený pohled se nám snaží zprostředkovat také nový film, který se jmenuje stejně jako zmíněná Balbínova kniha (scénář a režie Josef Císařovský).Nenechme si tato dílka ujít. Vždyť kdo jiný než my, kteří hledáme na chatách a chalupách osvěžení těla i ducha, bychom měli znát tajemství, která možná začínají hned za plotem? Kdo jiný má lepší příležitost poznat důvěrně “svou” krajinu? Čas vonící jarem přeje nejen víkendovému kutění, ale i našim toulkám.
