Pozor na střechu: Ne každá je pro sběr dešťovky vhodná
Dešťová voda je pro zahradu nedocenitelný dar shůry, foto: Shutterstock
Dešťovka má díky své měkkosti mnoho uplatnění. Bez úprav se hodí pro zavlažování zeleně a zásobování jezírka, tou přečištěnou napustíte bazén, můžete se s ní sprchovat nebo v ní umývat dary zahrádky.
Zalévání zahrady a napájení zavlažovacích systémů je nejběžnějším způsobem zužitkování dešťovky, neboť její měkkost, mírná kyselost a absence chlóru jsou přesně ty vlastnosti, které rostliny preferují. Nakládání s dešťovou vodou v současnosti upravuje novela vodního zákona č. 182/2024 Sb. Dnešní stavebníci tudíž mají povinnost zajistit u novostaveb zachytávání a vsakování dešťové vody. Novela se týká i stávajících staveb v případě úprav, které vyžadují stavební povolení.
Voda ze střech
Dešťová voda ze střech se svádí okapovým systémem do sudu, nadzemní či podzemní nádrže, kde je uskladněna pro následné využití. O tom, kolik jí budete mít potenciálně k dispozici, rozhoduje úhrn srážek v dané lokalitě a velikost ploch, z nichž bude voda odváděna. Důležitý je i typ střechy. Ze šikmých a sedlových střech voda ihned stéká do okapů, oproti tomu na plochých střechách dochází k její stagnaci. Tím je náchylnější ke znečištění a tvorbě bakterií nebo jiných mikroorganismů. Je proto nutné mít správně vyřešený odtok vody do střešních vpustí.
Okapová mřížka zachytí nejhrubší nečistoty, foto: Shutterstock
Vliv střešní krytiny
Mnoho materiálů může vodu kontaminovat a její využití již není vhodné. Logicky jsou tak ideální střešní krytiny, jež neobsahují žádné toxické látky. Toto kritérium splňují keramické tašky a betonové krytiny bez pigmentů či povrchových úprav. Za jedny z nejlepších se považují plechové krytiny s povrchovou úpravou. Absence uvolňujících se škodlivých látek a téměř dokonalá hladkost umožňují pohodlný sběr vody a zachování její kvality. Podobné vlastnosti nabízejí krytiny z PVC. U šindelů záleží na tom, jestli jsou vyrobeny ze zdravotně nezávadného materiálu anebo jsou ošetřeny proti únikům nežádoucích látek.
Dřevěné střechy jsou náchylné k hnilobě a houbovým infekcím, což může vést k růstu bakterií a mikroorganismů v odváděné dešťové vodě. Staré asfaltové střešní krytiny obsahují dehet a ten toxické polyaromatické uhlovodíky. Stejně nebezpečný je starý eternit. Zvětráváním uvolňuje mikroskopická vlákna azbestu, která dešťovka odplaví. Voda z takové střechy by se neměla používat k zalévání.
Plechové střechy jsou pro sběr dešťovky nejvhodnější, foto: Shutterstock
Čištění vody a ochrana před kažením
Pro kvalitu vody i jako prevence zanesení čerpadel je zásadní zachycení nečistot před vstupem do nádrže. Coby prvotní filtrace se do okapu vkládají záchytné mřížky, které nedovolí do okapového svodu proniknout napadanému listí, mechu a jiným hrubým nečistotám. Pod svody se instalují geigery (lapače nečistot). Klíčové jsou pak filtrační systémy. Nejprve voda protéká filtrační šachtou, kde se zachytí většina drobných nečistot, při vstupu do nádrže ještě filtračním košem, který ji zbaví nečistot větších než půl milimetru. K úpravě dešťové vody se používají různé biologické přípravky. Zabraňují růstu řas a bakterií, udržují vodu dlouhodobě nezávadnou. Pravidelná údržba a čištění zásobníků prodlouží životnost vody a zajistí, že bude vždy čistá a připravená k použití.
Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock, zdroj informací: homesandgardens.com, archdaily.com
Pozor na střechu: Ne každá je pro sběr dešťovky vhodná
