Čtverečková zahrádka

Prostor záhonu rozdělíme mřížkou na totožné čtverce

Speciální záhonek, který lze zřídit stejně dobře na zahradě jako na městském balkóně, je pro jednoduchost pěstování rostlin vhodný pro zahrádkáře od 3 do 99 let.
Důmyslnou metodu intenzivního pěstování na malém prostoru uvedl v život před čtyřmi desítkami let americký stavební inženýr a zahrádkář Mel Bartholomew. Anglické označení „square foot garden“ přesně vystihuje konstrukci čtverečkové zahrádky, protože ta se zakládá na ploše 4 × 4 stopy (zhruba 120 × 120 cm), a je ještě rozdělena na 16 čtverců o stranách velikosti stopy, takže velikost jednoho výsadbového čtverce činí po zaokrouhlení 30 × 30 cm.

S matematickou přesností

Vzhledem k profesi autora je předem jasné, že míry vyvýšeného záhonu a jeho dělení nejsou dílem náhody, ale ukázaly se jako optimální pro příruční zahrádku pro potřeby kuchyně.
Na klasické Bartholomewově čtverečkové zahrádce můžeme souběžně pěstovat 16 různých druhů rostlin, a to ve třech navazujících ročních sezónách. Do 1 čtverce se vejde například 16 mrkví nebo ředkviček, 9 špenátů, 4 listové saláty či 1 kapusta. Dýně a cuketa zaberou každá celkem 4 čtverce.

Pyramidové řešení záhonů je ideální pro malý prostor

Základem je pěstební substrát

Má-li čtverečková zahrádka dokonale fungovat, je nutné dodržovat předepsaný postup včetně správné skladby rostlin. Ze všeho nejdůležitější je ale pěstební substrát. Směs rašeliny, kompostu a vermikulitu (nerost patřící do skupiny fylosilikátů) v odpovídajícím poměru zajistí rostlinám optimální podmínky pro růst a zahradníkům minimum péče.

Hlavní výhody

Úspora místa i při široké nabídce rostlin
Snadný přístup k rostlinám pro děti, seniory, hůře mobilní a nevidomé osoby
Bohatá úroda bez použití umělých hnojiv
Opakované použití po sklizení úrody

Čtverce lze vyznačit rovněž pomocí provázku

Zahrádka krok za krokem

Pro čtverečkovou zahrádku vybereme místo osluněné 6 až 8 hodin denně a dobře odvodněné.
Z prken širokých 15 až 20 cm sestavíme rám záhonu. Neměl by být širší než 120 cm, pokud chceme dodržet doporučovaný tvar, bude se jednat o čtverec 120 × 120 cm, nicméně délka záhonu může být libovolná. Počítáme-li s přemisťováním zahrádky nebo jejím umístěním na balkóně či na stole, měli bychom ji opatřit dnem z prken či silnější překližky.
Rám vyplníme připravenou pěstební směsí doporučenou Melem Bartholomewem, která se skládá ze stejných dílů kompostu (ideálně 4 až 5 druhů), rašeliny a hrubozrnného vermikulitu. Standardní čtverečková zahrádka jí pojme 210 litrů.
Přes záhonek položíme lehkou laťkovou mřížku, která přesně vymezí výsadbové čtverce.
Při výsadbě rostlin mějme na paměti, z které strany bude na zahrádku svítit slunce, aby vyšší rostliny nezastiňovaly nižší. Popínavé rostliny sázíme do krajních čtverců a poskytneme jim pro pnutí jako oporu treláž nebo napnutou síťku. Pro pěstování brambor použijeme nástavec, jímž se záhon prohloubí.
Po vzejití necháme ve čtvercích pouze silné rostliny v maximálně doporučeném počtu, aby měly zajištěný dostatek živin.
Rostliny zaléváme odstátou vodou, nejlépe skleničkou přímo ke kořenům. Nepoléváme listy, aby nedošlo k jejich spálení nebo vzniku plísní. Současně tak snižujeme růst plevelů.
Plevel průběžně vytrháváme.
Čtverec po sklizni doplníme kompostem a vysadíme nové rostliny vhodné pro dané roční období.
Na zimu čtvercovou zahrádku vyčistíme, v půdě můžeme ponechat jen přezimující rostliny.

Návrh sezónní skladby rostlin