Špenát jako skutečná superpotravina pro zdraví a krásu

Rubrika: rss-feed, Tipy, Zahrada

O špenátu se říká, že nahradí polovinu lékárny. Neměl by proto chybět na žádné zahrádce. Chcete-li trochu experimentovat, vysázejte si méně známé odrůdy anebo rostliny, které ho v kuchyni zastoupí.

Novozélandský špenát má plazivé výhony s trojúhelníkovými listy. Foto: Shutterstock

Všeobecně je sice známo, že špenát neobsahuje takovou nálož železa, jak se léta tradovalo, ale stále má co nabídnout. A to po zdravotní i kulinářské stránce. Pozadu nezůstávají ani jeho chutné a mnohdy velmi zdobné alternativy.

Špenát novozélandský

Dobrou alternativu pro letní sklizeň setého špenátu představuje jednoletá bylina s plazivými až metr dlouhými lodyhami, česky zvaná čtyřboč rozložitá. Při nasazování na květ totiž nehořkne. Listy se sklízí jednotlivě, používají se syrové i tepelně upravené. Obsahují velké množství vitamínu C, provitamin A, kyselinu šťavelovou. Zelenina potřebuje plně osluněné stanoviště a výživnou vlhkou dobře odvodněnou půdu. Není mrazuvzdorná, předpěstovává se každoročně ze semen.

Pro přímou konzumaci se pěstuje baby špenát s malými jemnými lístky. Foto: Shutterstock

Špenát setý

Jedná se o jednoletou listovou zeleninu. Podle typu a struktury listů se špenáty dělí na hladkolisté a bublinaté, na základě období pěstování na rané a pozdní. Především původním odrůdám nesvědčí vysoké teploty, sucho a dlouhý den, neboť způsobují jejich vybíhání do květu spojené s hořknutím listů. Špenát je mrazuvzdorný do –20 °C a klíčí už při 2 °C. Pěstovaný a sklízený v zimním období má vynikající nasládlou chuť, naopak dlouho ponechaný na záhonu hořkne a listy nabývají na tuhosti. Rané odrůdy se obecně vyznačují jemnější chutí.

Výrazně zbarvené odrůdy lebedy zahradní jsou velice atraktivní. Foto: Shutterstock

Osvědčené odrůdy

Vzhledem k tomu, že špenáty trpí na špenátové plísně, je jistější vybírat odrůdy vysoce rezistentní a nejlépe umožňující celoroční výsev. Osvědčená je velmi raná a rychle rostoucí odrůda HARP F1 s orientálním původem, vhodná ke sklizni mladých listů. Výborně odolává letnímu horku a vybíhá do květu. Pro jarní i podzimní výsev je určena hybridní odrůda Misano F1. Díky vysoké odolnosti vůči nízkým teplotám spolehlivě přezimuje. Dále pak je velmi výnosná hybridní odrůda Previa F1 tvořící mohutné růžice tmavozelených listů a pozdní hybrid Emilia F1 s mírně bublinatými listy, který lze sklízet až do horkých letních dní. Proti šestnácti rasám plísně špenátové je odolná hybridní Sonoma F1 vhodná pro jarní a letní setí i přezimování.

Nároky na pěstování

Zelenina se vysévá přímo na záhon do prokypřené lehké vlhčí, ale dobře propustné písčitohlinité půdy s vysokým obsahem humusu a půdní reakcí v rozsahu 6,5–7,5 pH. Podle odrůdy lze špenát vysévat ve třech termínech, od konce února do začátku dubna pro květnovou a červnovou sklizeň, od konce července do poloviny srpna pro sklizeň od září do listopadu a od konce září do poloviny října pro přezimující odrůdy, které se budou sklízet v březnu až dubnu následujícího roku.

Prolamované listy charakterizují bublinaté odrůdy špenátu. Foto: Shutterstock

Malabarský špenát

Popínavá rostlina je nejen jedlá a léčivá, ale splní i okrasnou funkci. Lehce načervenalé listy s nakyslou chutí a mladé výhonky mají obdobné využití jako špenátové. Jsou zdrojem především vitaminů A, B, železa a vápníku. Ovíjivé stonky, které mohou dorůst až šestimetrové délky, potřebují oporu, můžete jimi proto nechat porůst plot či pergolu. Pěstovat lze malabarský špenát i v nádobě. Vyžaduje plné slunce a výživnou, vlhčí zeminu, v květináči pak přihnojování přírodními hnojivy. Zaštipováním mladých výhonků donutíte rostlinu k větvení a tím vyšší výnosnosti.

Horský špenát, jak se lebedě přezdívá, je statná přes metr vysoká bylina. Foto: Shutterstock

Lebeda zahradní

Přezdívá se jí horský špenát. Tato varieta s vínově červeným zbarvením listů je velice dekorativní a bude ozdobou zahrady. Listy s méně výraznou chutí můžete přidávat do všech pokrmů, kde se běžně používá špenát. Vyrobit si z ní můžete také pesto. Po zdravotní stránce nabídne řadu prospěšných látek jako vitamín C, karoten, draslík, železo, zinek, selen, vápník a podporu imunitního systému. Vysévá se v únoru až dubnu na slunné či polostinné místo.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock

Zdroje: healthline.com, idnes.cz